Výnosy desetiletých státních dluhopisů klesly v průběhu uplynulého týdne v případě Maďarska o 27 bb, v Polsku o 17 bb a o 10 bb v Česku. Nejvýrazněji si tedy proti euru polepšil maďarský forint (o 1,3 %) následovaný polským zlotým (zhodnocení o více než půl procenta) a o pětinu procenta si polepšila i česká měna, a to hlavně díky zvýšené výkonnosti v závěru týdne. Zatímco na jeho počátku se kurz nacházel ještě nad 27,45 CTK/EUR, během páteční seance se krátce dostal dokonce pod 27,40 CZK/EUR.
Průmysl potvrdil roli tahouna ekonomiky
Zveřejněná březnová data průmyslové výroby potvrdila, že toto odvětví v čele s automobilovým sektorem je hlavním tahounem současného ekonomického oživení. Za samotný březen se průmyslová výroba zvýšila o 0,3 % m/m, což znamenalo zrychlení meziročního růstu z únorových 6,7 % na březnových 8,7 % y/y. Pozitivní je, že ještě rychleji než výroba rostou tržby, za březen meziročně o 11,8 %. Průmysl je i nadále primárně tažen zahraniční poptávkou, tržby z přímého vývozy si polepšily o 19,8 % y/y. Statistika zahraničního obchodu to jenom potvrdila. Vývozy se v průběhu března zvýšily o 0,2 % m/m (sa wda), v meziročním vyjádření byly výše o výrazných 17,0 % y/y. Přebytek zahraničního obchodu (v národním pojetí) dosáhl v březnu nejlepšího výsledku v historii 23,6 mld. CZK, což znamená meziroční zlepšení o téměř 9 mld. CZK. Z hlediska struktury je podstatné, že se na meziročním zlepšení o 8,5 mld. CZK podílel růst přebytku bilance silničních vozidel. Objem produkce v odvětví výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů v březnu dosáhl meziročního růstu 26,3 %.
Průmyslová výroba zůstane i nadále tahounem české ekonomiky během současného oživení. Na další růst produkce ukazují indikátory PMI (v dubnu byl zaznamenán vzestup na 56,5 bodu, což představuje téměř tříleté maximum), optimismus podporuje i silný růst březnových zakázek: meziročně jsou zakázkové knihy vyšší o 16,6 %. Zatímco nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 17,9 %, tuzemské vzrostly o 14,1 %. Průmyslníkům navíc bude ve druhé polovině roku pomáhat stabilní a podhodnocený kurz koruny.
Domácí poptávka za zahraniční zaostává, zlepšení však je i tak patrné
Březnová statistika maloobchodních tržeb sice zklamala, když nenaplnila očekávání, i tak jsou však data ve světle intervence ČNB výrazně lepší, než jsme se bezprostředně po intervenci domnívali. Za samotný březen sice maloobchodní tržby o 0,4 % m/m klesly, v meziročním vyjádření aly byly o 5,2 % výše. Za celé první čtvrtletí se tržby maloobchodníků zvýšily reálně o 6,5 %. Celý sektor služeb zaznamenal za první tři měsíce letošního roku mezičtvrtletní vzestup o 0,5 %, meziročně se tržby ve službách zvedly o 1,4 %. Za celý letošní rok očekáváme růst tržeb v maloobchodě o silných 5,7 % po loňském vzestupu o pouhé jedno procento. Reálná spotřeba domácností by se měla po loňské stagnaci letos zvýšit o 1,1 %. V průběhu roku by se měl projevit vliv velmi nízké inflace, která v prvním čtvrtletí roku dosáhla pouze 0,2 % y/y. Ten bude stát za růstem reálných mezd (naše prognóza počítá letos s růstem o 1,7 %), a bude tak posilovat spotřebitelskou důvěru. Zklidňuje se i situace na trhu práce, který již patrně dosáhl bodu zvratu a neočekáváme tudíž další nárůst nezaměstnanosti.
Za duben očekáváme celkem výrazné snížení podílu nezaměstnaných, a to z březnových 8,3 % na 7,9 %. Za zlepšením budou stát především nová pracovní místa sezónního charakteru. Nicméně již od počátku roku jsme svědky mírného zlepšení situace na trhu práce, když sezónně očištěný podíl nezaměstnaných se během prvních třech měsíců letošního roku snížil o 0,11 procentního bodu. Za samotný duben předpovídáme snížení sezónně očištěného podílu nezaměstnaných o dalších 0,03 procentního bodu.
Dubnová inflační čísla potvrdí, že první čtvrtletí představuje lokální dno. Po první tři měsíce letošního roku byl meziroční růst spotřebitelských stabilní na 0,2 % y/y. Za duben očekáváme nepatrné zrychlení na 0,3 % y/y. Z meziměsíčního pohledu předpokládáme dubnové zvýšení cen o 0,2 % m/m, když růst očekáváme od cen regulovaných položek (+0,7 %) a od jádrových cen (+0,3 %, respektive +0,07 % po sezónním očištění). Ceny pohonných hmot by měly v dubnu stagnovat a ceny potravin klesnout o 0,5 % (-0,2 % SA). Ceny potravin vzrostly v prosinci až březnu o 2 % (SA) kumulativně a zdá se, že se již vliv koruny na ceny potravin skrze dovozní ceny vyčerpal. Stejně tak tomu bude u pohonných hmot, vliv vyšších dovozních cen lze ještě očekávat u jádrových a regulovaných cen. Jádrové ceny by se v dubnu měly zvýšit o 0,07 % meziměsíčně (SA), meziročně by pak jádrová inflace měla stagnovat na 0,34 %.
Rychlý odhad HDP za Q1 14 bude vychýlen zvýšením daní z tabáku
15. května bude zveřejněn první odhad HDP za první čtvrtletí letošního roku. Očekáváme pokles o 0,5 % mezikvartálně po vzestupu o 1,8 % q/q v Q4 13 (meziroční tempo růstu by mělo zrychlit z 1,2 % y/y v Q4 13 na námi předpokládaných 1,9 % y/y v Q1 14), když negativně budou působit daně z produktů. Ty v posledních několika letech silně fluktuují, za což mohou změny v nepřímých daních na tabákové výrobky. Lepší indikátor stavu ekonomiky potvrzující současné oživení je hrubá přidaná hodnota, která by se měla v prvním čtvrtletí zvýšit o 0,7 % q/q po růstu o 0,8 % v Q4 13. Pozitivní příspěvky očekáváme téměř od všech sektorů (respektive od průmyslu, stavebnictví, zemědělství a soukromých služeb). Z poptávkového pohledu by měly vzrůst fixní investice a spotřeba domácností.
I když ekonomika roste, intervenční režim může trvat déle
Zveřejněná data i očekávané ekonomické indikátory potvrzují oživení českého hospodářství, které ovšem negeneruje inflační tlaky. A jak na středečním zasedání potvrdili centrální bankéři, oproti stávající prognóze ČNB, která počítá s ukončením intervenčního režimu na počátku roku 2015, se zvyšují rizika, že tento režim bude trvat déle. My se i nadále domníváme, že to bude minimálně do poloviny roku 2015. ČNB zároveň publikovala novou prognózu. Ta ukazuje na rychlejší růst HDP letos (2,6 %) i příští rok (3,3 %). Předpokládaný růst spotřebitelských cen se přiblížil naší prognóze, když ČNB odhaduje inflaci pro tento rok, stejně jako my, na 0,8 % a pro příští rok na 2,2 % (náš odhad je 1,8 %). Rizika této prognózy jsou spíš na spodní straně. Bankovní rada nevěří ve fiskální expanzi, se kterou prognóza počítá. Slabší příspěvek fiskální politiky by předpověď ČNB posunul dále naším směrem.
