Stavební spoření dětem je problematické jako každé jiné spoření dětem, zvlášť malým (peníze jsou umrtveny do jejich 18. roku). Dá se o něm uvažovat u dětí okolo 12 let, kdy vázací doba skončí s jejich plnoletostí. Jinak stále si musíme uvědomovat, že peníze patří dítěti a např. úvěr na bydlení u nezletilého podléhá schválení opatrovnického soudu, který prostředky dítěte ohlídá např. vlastnickým podílem nebo věcným břemenem.
To jako kdyz zalozim diteti SP, tak po uplynuti 6 let to jako nemohu vybrat? A dat ty penize jinam? Terminovany vklad, sporak, jine SP? Nebo to nemohu pouzit na vybaveni detskeho pokoje apod.? Kdo mi toto zakaze? Stavebni sporitelna mi pak nedovoli SP zrusit? Je na to nejaky zakon? Tezko to jedno SP budu udrzovat do 18 let veku ditete.
Převést peníze ze stavebního spoření na vklad určitě jde ovšem stále na jméno toho dítěte. Už problematické by byl převod na nějaký riskantnější produkt (přičemž vůbec investovat na jméno dítěte je přinejmenším těžkopádné). Spoření (a nejen stavební) dětem je dar, který patří dítěti a rodiče (zákonní zástupci) ho jen spravují obdobně jako třeba jeho dědictví. Jedna maminka, po které chtěl synek tři stavebka, to hnala až k nejvyššímu soudu a stejně všechno projela.
Tohle je skutečně naprosto zbytečná hysterie, která je ještě navíc obecně přiživována různými tzv. odborníky. Ono to je v prvé řadě o vztahu rodičů a dětí. Našim dětem jsme v minulosti založili postupně několik stavebních spoření, když jsme je končili, tak to bylo samozřejmě naprosto bez problémů. Máme s nimi normální vztahy, takže nemám obavu, že by se s námi o peníze, které jsme takto spořili, chtěly soudit. A kdyby něco takového náhodou zkusily? No, až zas tak velký problém to není, zřejmě bych se zachoval tak, jak mi umožňuje zákon, tedy postupoval bych cestou vydědění.
Pro jistotu jsem se podíval do slovníku cizích slov co je hysterie a to, že spoření dětem, zvlášť malým, považuji za problematické, podle mne není. Odkazuji:
http://www.mesec.cz/clanky/sporite-diteti-na-jeho-ucet-penize-si-pak-uz-nechat-nesmite/
V reakcích, i přes rozhodnutí soudů, někteří tvrdošíjně opakují:“ne a ne a ne, peníze patří matce, protože je naspořila“ jiní mluví o rodinném majetku, další mluví o tom, že děti vlastně žádný majetek nemají apod. A téma rodiče – děti – majetekje věčné, vděčné a dost často tragické.
Hlavně je stavební spoření velmi specifický produkt - státní podpora je na jméno, takže by spoření ve svůj prospěch, ale na jméno dítěte mohlo být v extrémním případě bráno až jako podvod :-(
U normálních spořicích účtů podobný problém není, tam podobný výklad neexistuje a taky není až tak nutné to dělat na jméno dítěte, ale stavebko je prostě "lahůdka" - není náhodou, že se debatovaný rozsudek NS taky točil kolem peněz ze stavebního spoření...
Ta žena v uvedeném případě jedno stavebko použila „na domácnost“ (tedy i pro syna) v době kdy byla nezaměstnaná a otec syna na něj neplatil. I to je jeden z problémů spoření dětem (a třeba na spořící účet). Dětem bych měl dávat jen, když vím, že to sám nebudu potřebovat, jinak raději spořit sobě a dítku ty peníze dát třeba k promoci a přitom mít stále na paměti, že za to nemám nic očekávat a když nám to dítko nějak vrátí, tak být příjemně překvapen. A že stavební spořitelny nenabízejí mnoho zvýhodnění pro děti, nepovažuji za nějakou tragédii, protože někteří rodiče si kvůli nějaké tisícovce bonusu si (nebo i dítěti) způsobí problémy.
Já bych to viděl asi takto: Pokud má někdo problematické vztahy se svými dětmi a děti se svými rodiči, tak může očekávat, že nějaký problém nastane. Ale jako rodič bych se toho rozhodně nebál, jak jsem už uvedl jinde, pokud by mi chtěly děti nějaký problém v tomto směru vytvořit, stále ještě jim to mohu vrátit tím, že to, které mi problém udělá, vydědím.
A ještě něco: Můžete mi dát příklad, kdy by mohlo být stavební spoření na jméno dítěte bráno jako podvod? Ať to beru jak to beru, stále nemohu skutkovou podstatu tr. činu podvodu do žádné situace napasovat.
Naše diskuse se stává mimoběžnou. Takže úvěr ze stavebního spoření dítěte, které je v té době nezletilé, podléhá schválení opatrovnického soudu, což je komplikace. Počítá-li se jen se spořením, tak musí vzít rodiče na vědomí, že peníze jsou dítěte a oni je jen zpravují, což si mnozí neuvědomují (viz. diskuse pod článkem na který jsem včera odkázal). Já sám jsem synovi stavebko také naspořil, ovšem s tím, že jsou peníze jeho a udělá si s nimi co chce, což se také stalo. Letos se mi narodil vnuk a stavebko bych mu nezaložil ani náhodou, ono i těch 6 let je dlouhá doba natož 18.
Tak za prvé: O úvěru ze stavebního spoření dítěte dosud nebyla ani zmínka a ani já jsem nic o takové situaci nepsal. To jste jen rozšířil svoji argumentaci o něco, proti němuž nic nemám. Pokud se týká ostatního, tedy části spořící, tak důležité je právě to, co jste napsal, tedy že rodiče takto naspořené peníze jen spravují (nikoli zpravují). A zcela jistě nikdo nebude mít nic proti tomu, pokud v době, kdy dítě ještě nedosáhlo zletilosti,peníze z ukončeného stavebního spoření vyberu a uložím na podle mého soudu výhodnější finanční produkt. I v tom tkví péče řádného hospodáře v zájmu majetku dítěte. Samozřejmě, do dosažení zletilosti dítě o takto závažné otázce rozhodně nemůže rozhodovat samo. vaši poslední větu jsem nepochopil, naprosto nevím, proč bych měl s ukončením stavebního spoření čekat osmnáct let.
Ano, spravují, děkuji. S těmi 18 roky jsem se asi špatně vyjádřil. Ty peníze se mohou převést na jiný produkt (píšu to ve svém 2. příspěvku), ale domnívám se, že by to mělo být stále na jméno toho dítěte. A když se rodina dostane do špatné finanční situace a bude uvedena v pokušení na ty peníze sáhnou? Nemělo by se ani s penězi dítěte příliš riskovat. Prostě stav, kdy peníze patří nezletilému, považuji za problematický. Takže u svého vnuka zatím nevím, kdyby mu bylo 15 nebo alespoň 12, tak bych stavebko pro něj zvažoval.
No, samozřejmě, můžete se domnívat, že by ty peníze měly být převedeny na účet, který by byl veden na jméno dítěte. Ale to je tak všechno, co můžete. Dám vám příklad: Ve věku cca dvou let věku syna jsme založili stavební spoření. Po cca sedmi letech jsme SS ukončili a převedli na náš spořící účet, který jsme cca po dvou letech zrušili a zůstatek převedli na stavební spoření druhého syna. Spoření druhého syna jsme po asi šestiletém spoření vypověděli, část převedli na nová stavební spoření obou synů, část na termínovaný vklad. Podotýkám, že na spořící účet jsme průběžně i spořili. Dobré , že? Jste schopen určit, kolik peněz patří či patřilo kterému synovi a kolik peněz nám, když vám dám současné stavy všech uvedených účtů?