Byl jsem na kont. místě ČMSS a paní říkala, že zákon by se týkal až státní podpory za rok 2011, která se připisuje v roce 2012. Že prý za rok 2010 se nic nemůže změnit a státní podporu dostanu v plné výši (4500 nebo 3000 Kč).
Druhá věc co nechápu je rada vypovídat smlouvu do konce roku 2010, aby člověk nepřišel o úrokové zvýhodnění a nezdanily se mu úroky. To sice nepřijde, ale není lepší dát na smlouvu ještě v lednu 2011 další peníze a inkasovat státní podporu za rok 2011? To podle mě udělá víc než je případná ztráta na úrocích jejich zdaněním. Co myslíte?
Teď jsem si to přepočítala u starého stavbeka Raifky, kde je max úrokové zvýhodnění 100%. Což dle úroků za 7 let činí cca 7000 Kč. Daň z toho by byla 15%, čili 1050 Kč. Takže to risknu, smlouvu nezruším, když tak v lednu pošlu příspěvek na rok 2011 a vypovím. Státní podpora za rok 2011 mi pokryje ztrátu z daně z úrokového zvýhodnění. A pokud zákon neprojde – přeci jenom, je to sněmovnou, senátem a prezidentem – tak tím lépe.
To máte všichni vypovídající tak vysoké úroky a zvýhodnění???
Víc jak před měsícem jsem byl také na kontaktním místě své stavební spořitelny. Vypovídat smlouvu. Paní dělala všechno pro to abych to neudělal a argumenty k výpovědi bagatelizovala. Naopak ze všech sil se snažila udat další produkty, nebo alespoň následnou smlouvu. Chápu ji. Kšeft je kšeft. Čekat doporučení k vypovězení smlouvy od zaměstnance stavební spořitelny pochopitelně očekávat nemůžete. Na to jde o příliš zainteresovaný zdroj.
To mě taky napadlo, že by to paní mohla dělat kvůli provizím nebo prostě kvůli tomu, aby lidi nerušili smlouvy, ale měl jsem s sebou 2 smlouvy, ta jedna byla úplně z jiné stavební spořitelny a tu druhou jsem uzavíral u jiného dealera, takže o žádnou její storno provizi nemohlo jít ani omylem.
Pak si to budete muset propočítat pro konkrétní částky o které se ve vašem případě jedná. Vemte v potaz, že na termínovaném vkladu můžete mít 4–6 procent, zatímco stavebko jsou cca dvě plus státní podpora. Mě se to u zmíněné smlouvy už nevyplatilo, resp. byla tam příliš velká částka na podstupování jakéhokoli rizika, kterým stávající nejistota ohledně nových zákonů bezesporu je.
a) Přímo v zákoně je: „Účastník má právo na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření na financování bytových potřeb (dále jen "úvěr ze stavebního spoření“) po splnění podmínek tohoto zákona a podmínek stanovených stavební spořitelnou ve všeobecných obchodních podmínkách, zejména po splnění předpokladů zajištění jeho návratnosti.„
(Je rozdíl mezi úvěrem a meziúvěrem, na ten právní nárok není.)
b) Všeobecné podmínky (ČMSS): "Tarif „ATRAKTIV“ má varianty standardní, rychlou a tyto podmínky: úroková sazba z vkladů je rovna 1 % p.a., úroková sazba z úvěrů je rovna 3,7 % p.a, minimální procento naspoření je rovno 38 % cílové částky…“
Tak třeba obchodní podmínky Wüstenrot, §8b:
„Protože objem prostředků pro přidělení závisí na jednání všech účastníků stavebního spoření, nemůže se Wüstenrot zavázat k vyplacení cílové částky k pevně stanovenému termínu.“
Termín přidělení cílové částky je omezen pouze zdola splněním podmínek účastníka, shora omezený není (všude se píše po nějakém datu, nikde není do nějakého termínu).