Vlákno názorů k článku Starobní důchody: na co se nejčastěji ptáte odborníků v ČSSZ? od Jarek - Pekně s nama vyje.... Škola se nepočítá a...
-
Jarek (neregistrovaný)
Pekně s nama vyje.... Škola se nepočítá a musí být odpracovaných 35 let. To by mě zajímalo jak někdo kdo studuje a začne pracovat třeba ve 25ti zvládne odpracovat 35 let. Během tak dlouhé doby skončí párkrát na úřadu práce i ten nejpracovitější člověk a pokud se tak stane po 55ti tak ho už nikdo nezaměstná.
Důchodová reforma nebude potřeba. Až půjdou do důchodu lidé narození po 1970 tak půlka z nich žádný důchod nedostane. -
Jarmila (neregistrovaný)
A to si k tomu připočítejte, že doba, po kterou jste na Úřadu práce, se pro důchodové účely bude počítat pouze ta, kdy pobíráte podporu v nezaměstnanosti, a do Vašich 50 let pouze 3 roky, zbytek se Vám nebude počítat jako doba odpracovaná. Já se obávám, že důchody řady mladších lidí, co byli v mládí rebely, načež si pořídili rodinu a konečně jim spadly růžové brýle mámení, si budou před důchodem těžce drbat hlavu. Vedle toho tu budeme mít neustále se rozrůstající skupinu lidí nikdy nepracujících, co celý život pobírají sociální dávky a které je těžko vůbec v nějakém oboru zaměstnat (viz tento "pracovník": https://www.youtube.com/watch?v=Smc44zf7FRE ). Takže strašení odchodem do důchodu v nějakých 73 letech může být proněkteré lidi nikoli strašení,ale bohužel realita.
-
Tak, na rozdíl od dnešní důchodové a předdůchodové generace je výše nástupních platů absolventů VŠ a "běžných" povolání poměrně výrazně posunuta ve prospěch těch absolventů škol, čili ti 25-30 letí jsou na tom poněkud lépe, než třeba v r. 1980 - 1990. Mají tedy zase jiné ekonomické výhody. A mnozí, kteří studovali "za socíku" si vedle studia přivydělávali (dnes také), a to pojištěnou prací, takže ten zápočet studia jako náhradní doby pro důchod není až tak významný. Důchodové pojištění za dobu studia po r. 2009 (která již není náhradní dobou) lze kdykoli doplatit změtně, což absolventům VŠ docela doporučuji, mají-li na to (on také může nastat případ, že se stanete invalidní, a pak to může být docela podstatné). Evidence lidí s VŠ vzděláním na ÚP se většinou počítá maximálně na týdny, nikoli na roky (já tu "čest" neměl nikdy). "Nejpracovitější člověk" nad 55 let málokdy čeká, až jej někdo zaměstná, pokud sezná, že o něj není až takový zájem jako o zaměstnance (a pokud umí něco jiného, než třeba administrativu ve státní správě). Přece není až takový problém nabídnout svou práci, znalosti a zkušenosti "na volném trhu" jako OSVČ. Osobně znám větší než malý počet živnostníků (a jiných OSVČ), kteří začali "podnikat" nikoli z touhy stát se kapitality, ale proto, že přišli o zaměstnání. A mnozí z dnešní předdůchodové generace evidenci na ÚP vnímali a vnímají jako "punc neschopnosti", zejména u těch, kteří do 25 let studovali.... Takže "na pracák ani omylem", leda v nouzi nejvyšší. Když u svých vrstevníků odečtu školy a počítám čistě jen odpracovaná léta, pořád docházím k 39 - 41 rokům bez jakýchkoli náhradních dob, přičemž pro nárok na důchod stačí buď 35 let včetně dob náhradních, nebo 30 let odpracovaných. Takže nějak nevidím "nesplnitelnost".
-
Jarmila (neregistrovaný)
Ne každý má ovšem VŠ, že. Jsou mezi námi i lidi, co mají jen základní vzdělání, neb nesložili maturitu.Krom toho jsou mezi námi lidi, jejichž zdravotní stav jim nedovolí pracovat "na plné kule", ale mají dost podstatná omezení, kvůli kterým mohou pracovat pouze omezeně a následně nemají zrovna velký plat. Pak máme i dost osob, které by sice pracovaly,ale přišly o práci ve vyšším věku (obvykle 50+), ale opět už taky nemůžou dělat všechno, protože jakoukoli práci už prostě fyzicky nezvládnou, ale jejich zdravotní omezení nestačí ani na invalidní důchod nejnižšího stupně. A ne každý může být OSVČ, mnozí starší lidé se toho bojí, třeba jen proto, že třeba zákony pro nemocenskou u OSVČ jsou doslova ostudné.
-
Příspěvek byl reakcí na první příspěvek ve vláknu, kdy autor (Jarek) psal o studiu do 25 let a následné výdělečné činnosti, s tím, že 35 let pojištění se "obtížně stihne". Což odpovídá v 99 % případů studiu VŠ.
Maturant (i neúspěšný) zpravidla začně pracovat před 20. rokem, "vyučenec" či člověk jen se ZŠ i o pár let dříve. Samozřejmě, existují i mladiství lemplíci, kteří visí na krku rodičům a do třiceti let si "zkouší žít na nečisto".
Pokud se týká problémů věkové kategorie 50+ a pracovního uplatnění, mne se týká nejen 50+, ale i 55+ a 60+ :-). Takže opravdu vím, o čem je řeč. Ale stále mi přijde, že získání 35 let pojištění včetně náhradních dob, nebo 30 let odpracovaných, není až takový problém.
-
Lidi lidi jsme otrokem teto zeme a navic me pripada,ze politici bojuji proti nam ve vsech bodech .vedi ze jsme ovce,co si ty jejich zakony nechame libit ,proto nas systematicky nici ,no na druhou stranu se cikani neumi kolikrat ani podepsat,ale spocitat si davky ,na co maji narok i nemaji to jim jde,aspon nekteri ten system vyziraji,kdyz my to neumime hahaha i kdyz za to my platime
-
Martin Luther (neregistrovaný)
Tak 35 let (to není konečná, ale bude se postupně navyšovat) je adekvátní. Když někdo skončí ve 24 až 26 let studium VŠ bude pracovat pravděpodobně do 70 let. Triviální matematickou operací nazvanou sčítání si spočítáte, do kolik bude muset minimálně pracovat. Minimálně do 60 let, spíše do 65. Ale 98% bude pracovat do 70 let. Jinak se jim důchod bude krátit a to dost. V případě, že si ve 3. penzijním pilíři našetří potřebnou částku, mohou odejít dříve a budou čerpat peníze ze svých úspor. Důchod se jim krátit nebude. Kdo peníze rozfofruje, bude až do konce nevolníkem. Jeho volba.
ČLÁNKY DO MAILU