Nejenom že nejsou pojištěné, ale v případě krachu záložny máte prakticky jistotu, že z něho neuvidíte ani korunu. Tyto vklady se vyplácejí až po uspokojení všech ostatních věřitelů záložny a je naivní si myslet, že pak ještě něco zbyde. Tyto produkty by se vkladem vůbec neměly nazývat!
Jenze tahle uvaha je nepochopeni rozdilu mezi beznym vkladem a kapitalem banky (kam se castecne pocita i podrizeny vklad, ale ne bezne pojistene vklady). Banka muze pujcovat na hypotekach pod 3 %, sezene na to penize treba pod 1 % (at uz od vkladatelu, na mezibankovnim trhu, nebo od centralni banky), ale v jednu chvili muze narazit na kapitalove limity (tedy mez kapitalove primerenosti), coz je bankovni regulace, ktera (zjednodusene popsano) omezuje celkovou hodnotu uveru vzhledem ke kapitalu banky. Pak potrebuje ziskat dalsi kapital (napr. emisi akcii ci podrizenych dluhopisu), pricemz kazda koruna noveho kapitalu umozni nekolikanasobne nevyseni tohoto limitu na uvery. Z toho tedy plyne, ze uroky na podrizene vklady kolem 8 % klidne mohou byt trvale udrzitelne.
Nepochopení je v tom, že podřízený vklad je srovnáván s termínovaným vkladem (dokonce i Měšec.cz ho neseriózně a naprosto nesmyslně zařadil mezi termínované vklady - že by ho Akcenta za to sponzorovala?). Jedná se ale o půjčku záložně, navíc s podmínkou, že při krachu záložny bude uhrazena až poté, co budou uspokojeni ostatní věřitelé. A díky této podmínce je úrok 8% nikoliv vysoký, ale naopak nedostatečný, neboť nepokrývá vysoké riziko ztráty investice. Kdo o této investici uvažuje, musí si položit otázku - Opravdu jsem přesvědčen, že záložna Akcenta bude fungovat i v roce 2023 resp. 2024?