Vlákno názorů k článku Spoříte dítěti na jeho účet? Peníze si pak už nechat nesmíte, nejsou vaše od guest - Podle mě, pokud je stavební spoření ukončeno dříve...

Podle mě, pokud je stavební spoření ukončeno dříve než je dítě plnleté, stejně o účtu, kam bude vyplaceno rozhodují rodiče jakožto zákonní zástupci. Je to tak nebo se pletu? Jakmile je spoření vyplaceno na účet rodičů, už není o čem se bavit. Dítě třeba ani nemusí vědět, že mu rodiče něco spořili.

Problém může nastat, pokud rodiče spoří na smlouvu a ta je ukončena až je dítěti více než 18 let. Tam už může dítě smlouvu nárokovat. Do 18 let za něj stejně v právních otázkách vystupují rodiče. A taky si myslím, že občan, kterému ještě nebylo 18 snad sám (aniž byo tom věděli rodiče) nemůže ani podávat žalobu na soudu. Nebo může?

Obávám se, že Váš náhled na věc je, řekněme, poněkud neprávní.

Předně, je zásadní omyl, že pouhým fyzickým přesunem peněz z jednoho účtu na druhý získá rodič majetek, který předtím neměl. Maximálně se bezdůvodně obohatí a bezdůvodné obohacení je třeba, jak známo, vydat tomu na jehož úkor bylo získáno. K tomu abyste se stal vlastníkem čehokoli přetřebuje vždy právní důvod (titul) - nestanete se tedy nikdy vlastníkem majetku, pokud si ho fakticky uzurpujete.

Pravdu máte v tom, že kde není žalobce, není soudce, tj. ano, pokud se ani nedovíte, že Vás někdo natáhnul, má dotyčný reálnou šanci vyváznout bez následků.

Nárokovat si může kdokoli cokoli zcela bez ohledu na věk. Problém je pouze v tom, že ne v každém věku může před soudem vystupovat osobně, ale potřebuje k tomu nekolidující zastoupení.

Já nevidím důvod, proč by mělo být stavební spoření ukončeno, prostě tam peníze leží nebo se spoří dál (dnes bývá i ošetřeno automatické zvyšování cílové částky) a dnes ta 2% zas úplně špatná nejsou. A převést peníze z účtu někoho, na účet někoho jiného, snad nepotřebuje komentář. A že není dospořeno v době 18. narozenin? Přece peníze jsou dítěte od založení spoření a od 18. let si je už spravuje samo. A nikde není zakázáno spořit (dávat dárky) z důchodu třeba 50 letému“dítěti“.

dnes bývá i ošetřeno automatické zvyšování cílové částky - ano, to dnes byva skutecne osetreno. Ovsem tak ze vam prichozi platby budou posilat zpatky :)

abychom se nesoustředili příliš na 18 letou hranici i mladší dítě může provádět „finanční operace“. I malé dítě může uzavřít třeba kupní smlouvu – koupit si zmrzlinu. Takže „klečet“ na účtu 17 letého bychom možná mohli narazit.

Stavební spoření lze ukončit po 6 letech. Pokud rodiče chtějí ukončit tohle spoření a jejich dítě nemá ještě 18 let, vezmou smlouvu, jdou do stavební spořitelny a uvedou na jaké číslo účtu chtějí peníze poslat. Dítě mladší 18 let nemá podpisové právo - nebo jak to nazvat - pro tento úkon. Resp. za takové dítě jednají a podepisují se jeho rodiče. Dítě (do 18 let) ani nemusí vědět, že rodiče na jeho jméno založili a vypověděli smlouvu.

Prostě když je někdo rodič a má si vybrat zda spořit třeba do podílových fondů a nemít jisté nic nebo zda spořit na stavební spoření dítěte a peníze si pak vybrat a mít jakous takous jistotu, že neprodělá, tak často zvolí to druhé. Na tom není nic divného. Kdyby ty peníze měly dle soudu připadnout automaticky dítěti bez jakékoli možnosti ovlivnění ze strany rodičů na co budou použity, tak takový rodič by si stavební spoření třeba ani nikdy nezaložil a zvolil by raději jinou formu spoření na své jméno.

Nastesti s klesajici vyhodnosti SS bylo toto dilema vyreseno za nas :)

To je stále dokola a asi už to nemá cenu. Dítě má nějaký majetek, který získalo obdarováním, děděním (jak psal Martin, dědit může i nenarozené dítě), nebo si je třeba samo vydělalo. A na ten mu nesmí šahat ani rodiče. Co je na tom stále tak nepochopitelného?

Nic. Kazdy rozumny rodic si napriste rozmysli zda bude neco takoveho delat, i kdyby sporeni na jmeno ditete melo prinest vetsi vynos nez na jmeno rodice. Bude sporit na sebe a diteti pak penize daruje ci nedaruje dle vlastniho uvazeni. A vsichni budou spokojeni. Co je na tom stale tak nepochopitelneho?

Lubiku nevím jaké máš zkušenosti s realným životem.
Od 1999 - 2006 jsem externě pracoval pro st.spořitelny a na vlastni kůži jsem zažil velmi nepřijemné situace při ukončovani 18 letych .Když pominu rodiny kde se prachy obrazně přehazovaly vidlemi tak byli rodiny bohužel většinou samotné matky které se snažili něco potomkovi našetřit měli dva zaměstnání snažili se mu věnovat jenomže pak příjdou blbé roky a z mladým se neda vlézt do dveří.Když už pominu že některé ty penize potřebovaly k zaplaceni zplatek - ale zase za např.dom.spotřebiče které využiva i mladej ,podle tebe to je krádež.
Byli situace zoufalstvi matka chtěla peníze nechat na učtu nikde je nepřevadět až mlady dostane rozum aby to měl třeba na dokončeni školy .a nešlo to za stolem sedí sokol huba same železo na hlavě hřeben a na stole občanka že už mu je 18 a nic nenadělate.

Asi mám štěsti že se měto netyka aspon z 50 % Starší dcerka ma 19 bude maturovat že ma stavebko ani neví .Pokud pujde na výšku dostane to na školné a když skonči nedej bože na pracaku mám povinnost ji do 25 živit takže bude mět na živobití. na socialce vám take nedaji prachy když mate majetek.
U dalši dcerky to budu řešit za 6 let

Ale vy tu stále dokola omílate něco, co se tohoto případu ale přece vůbec netýká - nejde o klasický dar (na základě darovací smlouvy) ani o dědictví či nedejbože peníze, které si "synek" vydělal vlastní pílí..... O tom by tu nikdo z vašich oponentů vůbec nediskutoval - předpokládám....

V prvních cyklech staveb.spoření naprosto normální věc - v té době totiž téměř nikdo netušil, že ukončením cyklu smlouva sama o sobě nekonční - naopak lidé byli ještě staveb.spořitelnami před koncem vázací lhůty bombardováni s nabídkami nových smluv. Takže běžná verze byla - ukončení smlouvy, založení nové (provize pro spořitelnu) peníze se použily na vyzdění jádra, novou kuch.linku, auto nebo klidně i pěknou rodinnou dovolenou. Nikoho to nezajímalo a agenti pojišťoven své klienty v tom ještě podporovali. Teprve později se začalo řešit úvěrování dětských smluv přes opatrovnický soud.
Jsem 100% přesvědčená, že kdyby se v kterékoliv právní úpravě zmínily vklady na dětských kontech jako darovací smlova, velice záhy by se to dostalo do obecného povědomí a žádný rozumně smýšlející rodič by tuto variantu spoření nezvolil. Jenomže to v době boomu stav.spoření nikdo neřešil - kdyby ano, to by měli spořitelny okamžitě po ......
Že na to pan Kalousek nepřišel dřív.....

Já jsem měl svou 1. vkladní knížku v 6 letech v roce 1959 (založili mně ji ve škole) a od začátku jsem ji považoval za svou a učitel i rodiče mně v tom podporovali, i když peníze na ní pocházeli od rodičů nebo babičky. Kromě toho jsem si drobné spořil do pokladničky. Rodiče byli naopak nabádáni, aby jejich děti měly vlastní peníze (úměrně k věku), aby se naučily hospodařit. K právnímu výkladu, který byl značně medializován pak, došlo okolo r. 1970 s rozšiřujícím se Prémiovým spořením mladých (kdy většinou spořili rodiče dětem) - každá úložka na účet dítěte je dar. Osobně nevím, co jiného by to mělo být. Jaký je rozdíl, když dám dítěti k narozeninám, svátku, vánocům peníze v obálce nebo mu je převedu na účet?

"Problém může nastat, pokud rodiče spoří na smlouvu a ta je ukončena až je dítěti více než 18 let. Tam už může dítě smlouvu nárokovat. " Dost nepřesně formulované, s rodiči dítěte už se stavební spořitelna nebude vůbec bavit.