Že investování do akcií podporují všichni ti, jež pomáhají s organizací investic a mají z toho provize a živobytí (včetně AWD) je pochopitelné. Problematičnost se "odbývá" termínem ", že akcie jsou "poněkud rizikovější". Většina burzovních hlavních indexů a tím i fondů nepřekonala údaje z roku 2000. Od té doby pouze proběhly asi 3 velké vlny a vydělal jen ten, kdo se štěstím naskočil ve správnou chvíli (a se štěstím včas vysedl). O těch, co prodělali, se nepíše. Čili tolik doporučované dlouhodobé investování (v tomto případě 13 let) vedlo k nule či mírnému propadu či zisku, při větší smůle k pokračujícímu propadu (závisí na typu akcií), kdo se zalekl během těch 13 let poklesů (a nebylo by divu) a vystoupil, prodělal i desítky %. Takže jednoznačná propaganda pro akcie je nezodpovědná. Platí, že sice můžete významně překonat inflaci (o tom se výše píše), ale stejně tak, se stejnou pravděpodobností, se můžete dostat hluboko pod inflaci a možná už nikdy nevystoupáte na původní stav.
"Většina burzovních hlavních indexů a tím i fondů nepřekonala údaje z roku 2000. " × tabulka (kladného) výnosu indexu Dow Jones od nedávných "katastrof" včetně roku 2000 http://www.vhi.cz/index.php/blog-2/item/funguje-strategie-kup-a-drz-ve-21-stoleti.html
Obávám se, že většinou prodělali právě ti, co se snažili včas naskočit a včas vyskočit.
Tak to já možná vidím špatně, ale jsem větší pesimista. Před pár lety jsem si musel kvůli zděděným akciím založit majetkový účet. Sympatický mladík u přepážky mi radil, abych přikoupil akcie ČEZu, že to není žádný zázrak, ale jistota. Ochotně mi vysvětloval, jak se zachází s internetovou aplikací a najel při tom na svůj účet, kde jsem zahlédl (nechtěně) jedině akcie ČEZu za cca 100 tisíc. Věřil tomu, co radil druhým. Říkal jsem si, na mlaďocha je to dost peněz, a držel jsem mu palce, aby o ně nepřišel. Teď jsem se po dlouhé době podíval na vývoj akcií ČEZu za uplynulé období. Z tehdejších cca 850 Kč jsou na 575 Kč. Tj. ze sta tisíc 67 tisíc. To není zisk 5%, ale ztráta skoro 33%. Snad to včas stihl prodat a třeba i něco vydělat. Což mě přivádí k "dlouhodobým horizontům". Po zkušenostech s akciemi z kuponovky nechápu, jak někdo může něco takového ještě propagovat. Uložil jsem dle rady pana Ježka a dalších expertů akcie z kuponovky hluboko do šuplíku a zapoměl na ně. Výsledek: kromě pár zcela zbytečných a relativně drahých výletů pro papírové akcie na druhý konec republiky, kromě složenek za vedení účtu, z nich nezbylo téměř nic. Žasnul jsem, že mi někdo mohl akcie vyvlastnit a prodat v dražbě na úhradu nákladů dražby. Nazdar totalito, za tebe mi také vyvlastnili majetek, ale alepoň ve veřejném zájmu a výhody jsem konzumoval spolu s ostatními. Akcie mi byly vyvlastněny v zájmu soukromého podnikatele, který mi rozhodně žádné výhody neposkytuje, zkonzumuje je sám. Tedy děkuji, nemám zájem ani o akcie, ani o tuto povedenou demokracii. A připomínám dnes oblíbené heslo: co bylo ukradeno, musí se vrátit!
Ano, je pravda, že zrovna Dow Jones, jako jediný (z těch velkých), rok 2000 překonal, ale ten není zcela typický, myslím, že zahrnuje vybraných 30 akcií. Reprezentativnější S&P 500 právě až v současnosti dosahuje +- rok 2000. Jak říkají teoretici, pokusy o načasování obvykle dopadají špatně a ta další pravidla o dlouhodobém držení aj., vyvozovaná z dřívějších 80 let, už zdaleka nemusejí platit. Myslím, že vydělat se dá jen se štěstím (velkým), nikde není statistika ukazující, kolik lidí ze 100 investorů po dobu x let vyděla a prodělá.
Hlavně skoro nikdo nedodrží doporučené (ve skutečnosti je můžeme brát za povinné) investiční horizonty. Ty rezervotvorné smlouvy na dvacet a více let jsou pro většinu lidí zkrátka blbost. I dneska mi klient (věk něco kolem 40 let) říkal, že má v penzijku uloženou železnou zezervu. Je jen otázka času, kd yna ni sáhne (děcka jsou/začínají na studiích).