Že by nebyl zas až takový rozdíl mezi 300 000 a 3 000 000? Viz http://mpu.cz/cs/urok-plus
Spořící účtu v roce 2014 překonají inflaci. Jinými slovy na začátku roku vložím na spořák 100 tisíc Kč, na konci roku vyberu. A za peníze, které si vyberu, si koupím více mléka, másla, brambor, těstovin, masa a ryb, než kolik bych si toho koupil na začátku roku? Jsem zvědavý...
Když bych chtěl uložit řekněme 30 000 Kč, které teď leží na běžném účtu, ale nechci přijít o možnost na peníze kdykoliv v případě nečekaných výdajů sáhnout, vyplatí se vůbec spořící účet?
I kdyby ten spořící účet měl úrok 1,3 %, je to 390 Kč měsíčně a to pro mě jsou peníze. Nejde mi do hlavy jedna věc ale, pokud má nějaký účet místo měsíčního zhodnocení vkladu např. roční zhodnocení, jaké jsou jeho výhody? Nenapadá mě žádná, nejde mi tedy do hlavy, proč je mezi TOP 5 zrovna spořící účet který má roční zhodnocení. Takový účet je pro plno lidí, kteří chtějí jistotu, že na peníze budou moci sáhnout kdykoliv, tak je naprosto nezajímavý. Způsob úročení v článku mohl být "vypíchnut", připadá mi, že je to pro dost lidí možná stejně důležitý, nebo alespoň hned na 2. místě důležitý údaj.
Je fakt škoda, že nemáš ponětí o finanční matematice, jinak bys tu nepsal "ruce pryč". Ono 2,0% úroků připisovaných ročně odpovídá 2,02% připisovaných měsíčně neboli mizerné 0,02%. Takže když teď třeba ING konto přešlo na měsíční úroky, nestojí je to skoro nic (mimo úpravu systému), ale dobře to psychologicky působí na hejly jako Intri nebo Pavel ....
Heh, promiň mi to, ale ty jsi fakt buď totálně retardovaný dement, nebo jenom nevíš, co meleš za nesmysly a nedokážeš vidět za špičku vlastního nosu. Žádná další možnost neexistuje.
Co to má společného s výši úroku a kdo se o ní zmiňoval jako o důvodu, proč od těch účtu ruce pryč? Jsi fakt tak stupidní, nebo to jenom hraješ? I když, pracuješ pro banku, to vysvětluje mnohé, že... Obhajoba nesmyslných a nevýhodných produktů je tvoje práce, není se tedy čemu divit, že tlacháš až takové ptákoviny.
Ale teda pro ty, kdo mají zájem o konstruktivní rozšíření toho mého příspěvku a obdobně jako ty třeba jen nepochopili, o co jde: samozřejmě, že výše úroku předmětem není, rozdíl v ní je zcela zanedbatelný (pro trochu více přesnosti, 0,01565% při 2% ročním úroku, v praxi oněch poněkud speciálním Petříkem náhodně trefených 0,02% - tedy na 10 000 Kč o celých 1,33 Kč ročně víc - 171,33 Kč místo rovných 170 Kč). Jde o to, jak a kdy má člověk ty peníze k dispozici. Pokud na ty peníze střadatel neplánuje několik let sáhnout, pak je to opravdu jedno (ale nabízí se otázka, zda má smysl je dávat na spořák, o tom však teď řeč není). Ovšem pokud ty peníze chce vybrat opravdu kdykoliv a počítá s tím, že ležet ani ten rok nemusí, bude mu spořicí účet asi hodně platný, když mu úrok vyplatí třeba až půl roku po tom, co své peníze potřeboval.
Kdo se chce nechat zblbnout obhájcem ČNB a pracovníkem banky, ať si dál nechá radit od tragikomiků s nulovými znalostmi jako právě Petřík výše. Kdo chce myslet trochu více na praxi a realitu, ne jen na zisk bankéřů, nechť zváži pro i proti. Výhoda účtu s měsíčním přípisem je evidentní. Výhoda účtu s ročním přípisem a jinak shodnými parametry je.......ehm? Maximálně tak osobní preference konkrétního bankovního ústavu.
A mimochodem, Petříčku, pověz - pro kterou tu banku vlastně pracuješ? To je taky cenná informace, aby čtenáři a diskutéři věděli, které bance se mají obloukem vyhnout. Ideálně se pochlub svým celým jménem, pokud se za něj nestydíš, ať tvou působnost můžeme ověřit a zjistit si tvou důvěryhodnost. Daniel Krupka jméno mé, těší mě.
Co třeba lidi, co mají odložený větší obnos peněz, ne jen 10 tisíc Kč, a i ten mizerný úrok na spořicích účtech už nějakou tu stovečku až tisícovečku měsíčně udělá, s níž se dají například pokrýt některé menší měsíční náklady?
Sranda, že blb jako já takovou praktickou situaci zná, za to tebe ani nenapadla. Copak jen to dělá z tebe?
Přece jsem vysvětloval, že nejde o rozdíl v úroku, ale o přístupnosti k němu v situacích, kdy měsíční úrok nemusí být zrovna zanedbatelný. To je jednoznačná výhoda měsíčního přípisu, byť platná spíš až pro vyšší uložené částky. Výhody jakkoli méně častých přípisů by člověk našel jen velmi těžko, pokud vůbec. Mně žádné objektivní nenapadají, a to pro částky jakkoli vysoké.
Tak nevím, kdo nemá potuchy o financích.
Kdo by dával takové peníze na spořící účet (s pásmovým úročením)?
Z uvedených "TOP 5" pásmové úročení nemá jen jeden - ale úroky jsou platné jen pokud z něj nic nevybírá.
Spořící účet je sranda vhodná pro pár šušňů jako okamžitá rezerva (u každého je ta částka určitě jiná, ale pochybuji, že u někoho jde do milionů).
Pokud mám miliony, tak neřeším zda mi na SÚ přibude 1000,- měsíčně. Řeším, abych z těch peněz měl navíc desítky a stovky tisíc ročně. To žádný SÚ neumí.
Aha, takže mám-li tři miliony a budu si chtít tento rok koupit dům (aniž bych věděl, kdy nějaký vhodný dům najdu), nacpu ty peníze do investic a budu očekávat, že jakmile se objeví vhodná nabídka, budu je z těch investic moct okamžitě stáhnout...
Skvělý plán, vážený pane, skvělý.:)
1. No nevím, jestli těch 600,- kč rozdíl má smysl řešit.
Stejně taková úložka bude muset být rozstrkaná na hodné SÚ s různými podmínkami.
2. Pokud mám 3M a chci za ně koupit dům - vezmu si hypotéku, protože rozhodně jsem schopný vydělat víc než zaplatím na úrocích bance a zároveň není riziko při ukončení fixace, že banka napálí vysoké úroky (protože hypotéku můžu vždy celou splatit).
A teď podložte svá tvrzení tím, že řeknete přesně, jak se dají ty peníze použít k zaručenému výdělku více peněz, než kolik zaplatíte na hypotéce.;) Když je někomu jedno, co se s těmi penězi stane, může si dovolit vzít si půjčku a investovat. Pokud však někdo chce zajistit bydlení, raději peníze použije a koupí si za ně ten dům, než aby riskoval, že skončí bez peněz a s hypotékou.
Haha ty jse legracni, a proc potom maji tak nizkou castku pro ulozky , napr. 300k Kč nebo mene a potom o 1korunu vyssi ulozku ti daji ani ne polovicni urok takze z treba 1m Kč mas mesične pripsany urok nejakych cca 560 Kč neboli 6720 nebo i mene .
Hahaha , a to se vyplati .... no ale jen bankam hahahahahahaha
a proto
nesporit
radeji vybrat a utratit , treba za pozemky ktere spise rostou a urcite vyssim tempem nez uroky nejake pitome ceske banky.
A to proto ze si banky pujcuji od centralni banky za temer nulovy urok a nemaji uz zajem o penize stradatelu. Proto davaji tak mizerne uroky.
Vykaslat se na ceske banky protoze nedelaji to co maji a to je starat se o penize stradatelu a zaroven je obhospodarovat (tj. rozmnozovat)
Jasně, ale když chcete udělat větší transakci, chvíli to trvá. Nevezmete peníze a nejdete je utratit někam do obchodu... A než se ta transakce uskuteční, je potřeba ty peníze mít někde uložené. Někde, kde na ně okamžitě dosáhnete, ale zároveň někde, kde ideálně netratí hodnotu. Tuto kombinaci podmínek je dnes díky milované ČNB nemožné zajistit, ale ztrátu hodnoty lze aspoň zpomalit, když už nic. A raději si z té úložky pokryju nějakou (byť malou) část měsíčních nákladů, než abych ty peníze nechal ležet úplně bez výnosu.
Každopádně je jasné, že na tom vydělávají jedině banky, klient na tom vydělat nemůže. Ale může alespoň snížit svou ztrátu - ničeho lepšího bohužel, opět kvůli ČNB, dosáhnout nelze.
Trochu se tu smíchala úroková sazba a připisování úroků. Takže to zkusím bez emocí :-)
Účet (i spořící) má udávanou úrokovou sazbu roční - tedy např. Vámi zmiňované 1,3 % p.a. (to p.a. je roční). A některé banky (myslím, že většina, ale nemám to ověřeno) úrok připisují měsíčně. Ale z toho ročního to přepočítají na měsíční. Metody jsou asi různé, zhruba stačí 1,3 % / 12 = 0,108 %. A to Vám ještě zdaní, takže zůstává 0,092 %.
Z těch 30.000 Kč Vám tedy připiší 27,60 Kč.
Hodí se ještě dodat, že ač je připisování úroku tradičně měsíční, úročení je denní z aktuálního zůstatku. Tudíž pokud celý květen budete držet peníze na kontě a k 30.5. je všechny vyberete, dostanete na konci měsíce úrok za 29 dnů.
Je dobré i o tomto vědět a při výběru spořáku se lze ujistit, že to tak je, ovšem neznám účet, který by to takto neměl a silně pochybuji, že by se nějaký finanční ústav schýlil k úročení pouze zůstatku na konci měsíce. To by nedávalo smysl - lidi by drželi peníze v jiných finančních ústavech, pak na konci měsíce jenom převedli co největší částku na daný spořák a pak je zase vybrali pryč. Lidi by tak shrábli dvojí úroky ze dvou finančních domů a ústav s úročením zůstatku ke konci měsíce by ostrouhal, neměl by k dispozici žádné vklady, i když by z nich musel platit úroky.
V článku není uvedeno, že ve Sberbank si lze zřídit spořící účet GARANCE, kde je až do 31.12.2015 garantováno složené úročení 0,43% p.a. pro prvních 500.000,- Kč a zbytek nad 500 tisíc se až do celkové výše zůstatku 2.500.000,- Kč úročí 1,43% p.a. Dáte-li si tedy na tento účet 2,5 mil. Kč, bude úrok před zdaněním nějakých 1,253%, resp. malinko více, budou-li úroky připisovány každý měsíc k zůstatku.
Měšec o tomto produktu informoval v jedné ze svých mininovinek. Co mi však přijde na tomto produktu zajímavé je, že Sberbank tímto defacto říká, že úrokové sazby jsou na svém minimu a jestli půjdou ještě níž, nebude to o moc. Nejspíš ne náhodou je garance do 31.12.2015 - ČNB totiž se svým znehodnocováním koruny nepřestane dříve než v roce 2015, a pak ještě nějakou dobu bude trvat, než vůbec dojde ke zvednutí úrokových sazeb. Nelze předpokládat, že by v roce 2015 ke zvednutí sazeb došlo, proto je konec toho roku pro takovou garanci docela příhodný.
Teď si nejsem jistý, jestli Sberbank nějak neomezila dobu, kdy si lze tento účet zřídit, ale pokud ne a Sberbank jej nepřestane do konce roku 2015 nabízet, bude to konkurenční tlak a ostatní banky (především ty malé) si nebudou moci dovolit jít o moc níž než oněch 1,25%
A to je jedině dobře.
Když už si chceme teoreticky hrát s matematikou tak pokud budou úroky připisovány měsíčně, tak bude úroková míra nižší.
Nezapomínejme na pásmové úročení! Cokoliv bude nad 2500000,- bude úročeno jen 0,1% p.a.
Dostaneme na úrocích víc peněz (asi o 20 kč za rok), ale musíme počítat, že tam máme také víc uloženo a proto i když víc dostanu, úroková míra je nižší.
Miluju matematiku :D