Názory k článku Společný účet v bance, výhoda v životě i po smrti
-
Karla (neregistrovaný)Kdysi přišla Česká spořitelna s objevem, že každý z manželů musí mít na svůj důchod či výplatu samostatný účet, že není možné, aby na jedno konto chodily důchody či mzdy obou manželů. A společný účet nenabízela (a jak patrno z přehledu v článku, nenabízí ani dnes). Sice to zdůvodňovala úpěnlivou starostí o klienty, aby v případě úmrtí jednoho z klientů měl druhý z manželů zachován bezproblémový přístup ke kontu (v případě úmrtí majitele účtu má druhá z manželů účet zablokován až do vyřešení dědického řízení - ale než se ČS oficiálně doví o úmrtí, lze snad peníze z konta vybrat, zrušit platby a převést to na jiné konto), ale hlavním důvodem asi bylo to, aby se rozšířil počet klientů - majitelů sporožira, a tím samozřejmě adekvátní nárust poplatků od klientů.
-
Obávám se, že nestačí. Úmrtím majitele účtu přechází prostředky do dědického řízení a dokud toto nebude vyřešeno banka by neměla umožnit s penězi manipulovat - protože neví, čí peníze to vlastně budou.
Něco jiného bude PO VYŘÍZENÍ dědického řízení, to může banka povolit jejich novému majiteli udělat změnu podpisových vzorů a převést na něj celý účet (aby se nemuselo měnit jeho číslo). Problém je v tom, že ono vyřízení může trvat i několik let :( -
anonymníObáváte se správně. Banka musí počkat na výsledek dědického řízení a do té doby jsou prostředky na účtě blokovány. Snad ale až od doby, kdy se banka oficiálně dozví o úmrtí majitele účtu. Do té doby mohou stihnout disponující osoby peníze vybrat a zrušit trvaláky a založit jiný účet a z něj platit. Jen doufám že banka (nebo kdokoliv jiný) nezkoumá pohyb financí v době od skutečného úmrtí do oficiálního nahlášení úmrtí a tím i zablokování účtu. Mrtvý přece nemůže vybírat z účtu a z peněz vybraných již po úmrtí by se nabízela možnost zaplatit státu nějaký ten dědický obolus - záleží na příbuzenském vztahu majitele a disponujících.
-
bixente (neregistrovaný)Tady výňatek z předpisů jedné z bank:
"Smrtí majitele jakéhokoliv typu účtu dle příslušných ustanovení obchodního zákoníku smlouva nezaniká,banka tedy pokračuje v přijímání peněžních prostředků na účet a ve výplatách a platbách z účtu na základě příkazů, které jí dal za svého života majitel účtu a osoby jím zmocněné (osoby disponující). Musí být tedy umožněno další fungování účtu a provádění obratů peněžních prostředků na něm i po smrti jeho majitele.
Jestliže se banka hodnověrně dozví, že majitel účtu zemřel (zůstavitel byl jediným majitelem účtu), zastaví následujícím dnem pouze ty trvalé příkazy/souhlasy s inkasem k opakovaným platbám, u kterých majitel účtu nebo v jeho zastoupení osoby disponující stanovili, že po smrti majitele účtu v nich nemá banka pokračovat. Ostatní platby z účtu musí i nadále probíhat. Za hodnověrnou zprávu o smrti majitele účtu banka považuje zejména vyrozumění soudu o dni smrti zůstavitele učiněné v rámci předběžného šetření v dědickém řízení, dotaz notáře – soudního komisaře, který byl pověřen úkony v řízení o dědictví po zemřelém majiteli účtu, popř. výjimečně s ohledem na znalost místních podmínek předložení úmrtního listu či pravomocného rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého ze strany pozůstalých."
Takže stačí se jen informovat zda podpisový vzor a trvalé příkazy platí i po smrti majitele a pokud ne tak ho změnit. -
Já už nevím, jak jinak to napsat. Okamžikem úmrtí majitele se účet "zastaví v čase" - banka bude pouze nadále provádět ty platby, které byly zadány před úmrtím majitele (bez ohledu na to, zda byly zadány majitelem nebo osobou, která měla k účtu dispoziční právo). Nadále tedy budou (v nezměněné výši) odcházet platby např. za pojistky, nájem, energie.
No a protože do vyřízení dědického řízení není nikdo oprávněn za majitele jednat, nebude možné peníze z účtu vybrat nebo zadat jakýkoliv jiný příkaz, popř. zvýšení/snížení/zrušení trvalých příkazů. -
bixente (neregistrovaný)Tak tedy ještě jedna citace:
"Před skončením dědického řízení je umožněno:
1.nakládat s peněžními prostředky na účtu disponujícím osobám, které jsou uvedeny na podpisovém vzoru, jenž smrtí majitele účtu nezanikl
2.nakládat s peněžními prostředky na účtu po prokázání příslušných dokumentů správci dědictví, který má postavení majitele účtu
3.uvolnit peněžní prostředky z účtu až do výše celého zůstatku na účtu (včetně ukončení smlouvy o účtu) potencionálnímu dědici na základě pravomocného usnesení soudu o svolení k tomuto úkonu (§ 175r občanského soudního řádu)"
Dle prvního bodu může s penězi nakládat i disponent... -
anonymní"...majitel účtu nebo v jeho zastoupení osoby disponující stanovili, že po smrti majitele účtu v nich nemá banka pokračovat." - v životě jsem neviděl trvalák, kde by bylo ošetřeno, že po smrti majitele účtu má či nemá banka pokračovat v úhradách TRP (papírové). A už si vůbec nedovedu představit, jak by toto ošetřila u příkazu přes mobil. Rovněž internetová bankovnictví nemají u TRP volbu "po smrti neprovádět".
-
bixente (neregistrovaný)Nevím jak je to přes mobil, ale v internetovém bankovnictví mojí banky je potřeba si zvolit jestli se má provádět po mojí smrti a také na papírových trv.příkazech v bance je to zmíněno.
U přepážky dělají trv. příkazy automaticky s platností i po smrti, jen pokud klient sám udá, že to tak nechce, tak to tam zadají. -
anonymníAsi by měly mít trvaláky pořízené z jakéhokoliv kanálu stejná kriteria. Má banka v internetu nenabízí variantu před / po smrti, papírový trvalák nevím jak vypadá.
"příkazy automaticky s platností i po smrti" - není někde pod čarou hvězdička s malým písmem, že ani bankovní obsluha neví, že tam něco takového je? -
jezevec (neregistrovaný)Moje manželka má příkaz - že kdybych zemřel, musí do banky volat dřív než havranum. Samozřejmě ne proto aby jim řekla že nežiji, ale proto aby přes telebanking bez sentimentu vytunelovala všechny účty na doraz.
Dokud se banka oficiálně nedozví že majitel účtu nežije, neexistuje důvod, aby neprovedla příkazy oprávněného disponenta. Takže formálně máte pravdu, smrtí majitele účtu přechází zůstatek na účtu do dědického řízení. V praxi si takovou pitomost nedovedu představit, leda u lidí kteří žijí zcela osamoceně, a o jejich bezživotí se příbuzní dozví až od pohřební služby. -
J.A.N. (neregistrovaný)No problém ovšem nastane v tom případě,že jako se to stalo mému známému manželka jela údajně na černo a exekutor jim zablokoval účet,na kterém bylo přes dvěstě tisíc pro pohledávku šesttisíc korun.Důvodem bylo,že se proti exekuci odvolal jako nedůvodné,protože v době spáchání černé jízdy byli na dovolené.
-
anonymníTo je fakt drzost exekutora,i kdyby byla exekuce oprávněná jak může zablokovat celý účet?drzost nezná mezí .Měl snad z účtu obstavit jen tu částku kterou mu přikázal soud,případně náklady exekuce.A né zablokovat 200 tisíc.To je fakt jen v tomto státě jak je exekutor drzý a vše mu projde.Kdy se to změní, bojujte proti takovýmu jednání.
-
lubik (neregistrovaný)Obávám se (jak oblíbené slovo v této diskusi), že účet s více majiteli (s výjimkou společného jmění manželů) je právně nečistý a může přinášet (a zřejmě přináší) problémy. Náš právní řád umožňuje spolumajitelství, ale požaduje (opět s výjimkou SJM) určení (nebo určitelnost) podílů a to zlomkem nebo procenty z celku. Dále umožňuje vlastníkům jen běžné úkony s majetkem (a to i manželům), jinak musí být většinová shoda a ani přehlasovaný spolumajitel není úplně vyřazen. Takže podle mne jde z účtu po mrtvém hradit běžné věci jako SIPO apod., ale nejde ho vybrat (to je jako z bytu po zemřelém začít odvážet zařízení. Shrnuji: 1)Účet s více majiteli je právně nečistý, protože nejsou určeny podíly. 2) Při „neběžných“ transakcích, by měl být vyžadován souhlas všech spolumajitelů by měl být vyžadován.
ČLÁNKY DO MAILU