Názory k článku Soutěž Banka roku: Proč vyhrávají stále ti největší?

Na druhou stranu, přestože nespokojenost klientů se zdá být podle jiných anket vysoká, většina z těchto klientů přesto zůstává věrná své bance. Žádný masivní odliv klientů k "lepším" finančním institucím nenastává. Takže tím pádem nikdo ty velké banky nenutí k žádným změnám. Jenže lepší je nadávat na výši poplatků, kvalitu služeb a pod. než se sebrat a změnit banku.

To je právě ono. Mají mnoho klientů historicky, jak KB, tak ČS mohly navázat na předlistopadovou minulost. A bohužel klienti v ČR neradi opouštějí banku, i když brblají v hospodě :-(

Co já vím, tak KB v předlistopadové minulosti byla bankou výhradně pro státní podniky. Má-li teď nezanedbatelbný podíl v retailu, tak ho získala někdy po roce 1994, kdy začala retailové služby poskytovat (přetáhla klienty ČS, proti níž v tehdejší době byly služby KB jako z jiného světa).

Pro přesnost, KB se v roce 1990 vydělila jako jedna z bank z bývalé SBČS. A převzala skutečně největší počet českých podnikatelských subjektů, které v té bývalé státní bance měly účty.

Není to tak, KB vzešla z části Státní banky Československé a ČS tady byla vždy, což znamená, že začátky opravdu neměly všichni stejný. O vyčištění před privatizací přes ČKA ani nemluvě, to by bylo asi na další text

To ale není z lenosti. Nabídky bank jsou relativně srovnatelné, takže se prostě nevyplatí měnit. Já například platím u jedné velké banky už mnoho měsíců méně než 100 Kč měsíčně za poplatky. Řekněme, že by mi jiná banka za všechny moje pohyby na účtě, výběry z bankomatu atd. účtovala o celou polovinu méně (čemuž moc nevěřím). OK, tak bych ušetřil řekněme 45 Kč měsíčně...směšné. Za to nebudu měnit banku.

Navíc, velké banky mají lepší pokrytí bankomaty a pobočkami, takže se mnoha lidem vyplatí třeba i trochu připlatit za poplatky. Třeba mě. Líbí se mi, že bankomat mám za "každým rohem" a v našem městě mají i pobočky, které jsou otevřeny i v neděli do 22:00 atd. Už jsem to využil a rád si za to připlatím.

Navíc, sazebníky se stále mění. Takže teď bych si vypočítal, že ušetřím 45 Kč měsíčně a už bych se těšil, jak po roce naložím s ušetřenou pětistovkou. Nová banka by ale třeba změnila sazebník a zjistil bych, že naopak prodělám.

Jeden známý si dal ten čas a opravdu si provedl kalkulaci a srovnal banky. Nakonec zjistil, že je to v podstatě jedno. Někde by ušetřil na poplatcích, ale zase mu nenabídli služby, které požadoval (šlo u něj o kontokorent v určité výši). Jinde by taky ušetřil za standardní poplatky, ale v té době měli minimum bankomatů a za výběr z cizích si účtovali vysoké přirážky. Než to celé propočítal, zjistil, že se podmínky v některých bankách změnily a musel by začít znova.

Mluvíte mi z duše. Já se na "konzumnost" velkých bank rovněž (v rámci toho, co od nich očekávám) nezlobím. Je to stejné, jako se snídaní u McDonald's. Není to tam ani úchvatné, ani kdovíjak lahodné, ale je to tam čisté a rychlé. A upřímně řečeno ani netoužím každé ráno začínat snídaní v Hiltonu, kde bude servis i snídaně nepochybně kvalitnější. Nejezdím totiž do své banky Rolls-Roycem s řidičem, ale většinou tam dojdu pěšky.

No ja tedy nevim, ale jde to i jinak. Ja zadne poplatky za vedeni uctu platit nemusim. V podstate vsude platim kartou, takze je mi jedno, jestli na mne za kazdym rohem ciha bankomat ci ne... A do banky chodit nemusim vubec, tedy byl jsem tam jednou, pri zakladani uctu a co vic bych tam delal? Kdyz neco potrebuji, tak to zaridim pres i-net ci mobil, pripadne kontaktuji bankere.

Jo a skvelou snidani mi chysta partnerka...

No vidíte, jak je to individuální. Já zase hotovost používám často a na pobočku také chodím. (Přestože hojně využívám internetové bankovnictví i platební kartu.) Takže proto jsem u té svojí banky a jinam přejít nechci. Jde to i jinak, jak píšete.

Můžete nám pane J. říci, u kterého ústavu jste? Pokud mluvíte o "pobočkách v našem městě" v množném čísle, typoval bych spořitelnu. Ta má sice pobočky (ale také věčně nefunkční bankomaty) sice na každém rohu, ale nemají jednotnou otevírací dobu. Ale otevírací doba "i v neděli do 22::" je mi záhadou - jestli se nejedná o 1 - 2 pobočky v rámci celé ČR, které mají tak dlouho otevřeny. Nebo jeden čas mívala otevřeno e-Banka i o víkendech.

Zrejme ma na mysli VolksBank, ktera ma pobočky v Kauflandech

Beru Vás Jardo jako vtipálka s rezervou.
Kaufland u nás má otevřeno do 21:00, ale volksbank nemá bankomaty ani pobočky na každém rohu. Takže přispěvatel měl na mysli asi jinou banku "na úrovni"

Jenze ta sporitelna nema otevreno nekdy ani v dobe, kdy otevreno (cca 16-18 hodina pracovni den) mit ma (bez vysvetleni nebo omluvy) - pozorovano soustavne mnoho let na pobocce v Olympii v Brne (v prostoru "pred" Hypernovou) - klientem tohoto ustavu opravdu jen pres mou mrtvolu.

Nevidím problém přejít k jiné bance a s tím změnit i číslo účtu. Pokud v tom někdo spatřuje problém, tak je líný, neschopný nebo konzervativní nebo dohromady.
Kvalita banky a spokojenost s ní není o počtu splněných prodaných produktů, ale o něčem zcela jiném.
I když nelze nepřeslechnout ve frontách brblání klientů na ledascos, banky neslyší. Kde jsou ty doby, kdy nám bylo slibováno, že "náš zákazník - náš pán"?

Jak to tady čtu, tak musím taky reagovat. Jsem klientem jedné velké (zase oceněné, i když letos ne první) banky a nemůžu si na nic stěžovat. Byl jsem, jsem a určitě budu spokojen. Jsem přesvědčen o tom, že všude to je o lidech, jak o těch za přepážkou, tak o těch před přepážkou. A ti neustále stěžující si a brblající ať jsou u jiných třeba malých bank, kde jim to budou trpět a nebudou znepříjemňovat prostředí kam chodím já. Většinou si ti brblající nedokážou připustit, že chyba je v nich samotných. Mějte se hezky a s těma normálníma nebrblajícími, třeba někdy nashledanou :-)

Nezlobte se, to myslíte vážně a nebo děláte v ČS?
Pokud jsou u vás ti lidé, kteří požaduji za své peníze kvalitní služby a chtějí za své peníze, které bankám půjčují, nejen bezplatný servis, ale i něco za to, brblající, tak je mi vás líto.
Když jste takový "bankovní" pohodář (banky tento typ lidí milují), tak mi můžete třeba půjčit (ke mně si vložit) nějaké peníze. Já vám za to nic nedám, ale budu požadovat abyste mi každý měcíc zaplatil papír, na kterém bude napsáno, kolik jste mi půjčil a že ty peníze (vaše) jsou v mé úschově, tak mi laskavě za to připlatíte. A ne málo, běžně tak 200 až 500 měsíčně. A to, že s vašimi penězi slušně podnikám, je moje věc a vám do toho nic není......... souhlasíte?
Asi ano, když stejně postupujete vůči finančním žraloků. Pak mi napiště, kam vám poslat číslo účtu.

Ale, ale. Peníze na běžný účet nedáváte do žádné úschovy, účet slouží k uskutečnění platebního styku. Pokud bance skutečně dáváte peníze do úschovy - např. termínovaný vklad, spořící účet či vkladní knížka, tak banka od vás žádné poplatky nevybírá. Pokud vrcholem vašich investičních schopností je kumulování peněz na běžném účtu, pak to je skutečně originální přístup.

Pro vás je kumulování peněz na BÚ "originální přístup" a pro někoho nutnost. Bohužel patřím k té druhé skupině. Denně otáčím na účtu dost vysoké částky. Jednak mi platí klienti a pak zase já platím dodavatele.

Vy mi jistě poradíte nějaký lepší způsob, jak to řešit :-)

Historicky mají tolik klientů, u nás se opravdu nezačínalo z nuly.... Bohužel

Nějak zapadlo, že když zmíněné banky mají nejvíce klientů, tak musejí mít pouze z hlediska prosté statistiky také nejvíce spokojených a samozřejmě i nespokojených klientů. A je známo, že nespokojený klient svou nespokojenost dává najevo hlasitěji než spokojený svou spokojenost. Proto se jméno spořky, KB, ČSOB, GE objevuje ve spojení s nějakými stesky a stížnostmi častěji než je tomu třeba u Oberbank.
A co se týče cen, tak velké banky mají prakticky ve všech státech vyšší poplatky než ty malé a týká se to i tak často omílané Velké Británie. Samozřejmě že tam se ale nejedná o nevyužívané poplatky za vedení účtů, ale třeba za mnohem lukrativnější poplatky za hypotéky nebo za zahraniční platby či třeba inkasa šeků.

" ... na druhém místě se musela umístit další velká banka, Česká spořitelna, máte pravdu. Je zajímavé, že tisíce klientů mají poznatky zcela odlišné."
"Z výsledků anket (kvalitativních, nikoliv kvantitativních, kde vítězí banky s největším počtem klientů, které neovlivňují žádní porotci, ale pouze samotní klienti bank) jasně vyplývá, že největší banky nepatří k těm nejoblíbenějším, spíše naopak."


Když jsem na Měšci neopěvoval u ČS chválou /mám řadu negativních zkušeností/, nebylo to mnoha zarytým příznivcům ČS po vůli... Tak tady to aspoň vidíte, že nespokojenost není ojedinělá, ale šíření informovanosti je ubíjeno. Proto lidé, kteří bankovnictví aspoň trochu chápou, jdou jinam a nesjednávají si po prvním oslovení na přepážce a po desetiminutovém oblbování pouze výhodami služby produkt se závazkem na mnoho let.

Ostatně, stačí si zajít do snad jakékoliv pobočky ČS a vyslyšet si reptání klientů: Nespokojenost s délkou čekání, různé názory na jednu a tutéž věc, neznalost obsluhy, nefunkčnost bankomatové sítě, servisu24, vypadávání plateb kartou u obchodníků, málo otevřených přepážek a jejich špatné rozdělení, nevyhovující otevírací doba poboček, nucení ke koupi produktů, přetvářka a žádné osobní jednání ... V mnohém mi to připadá návrat ke stavu před 89., jen tenkrát nenutili k nákupu "úžasných" produktů, více rozuměli bankovní problematice, a nechodili (-y) možná tak načančaní (-é), někdy v plášti nebo v zástěře, ale tento "styl" neměl (a ani dnes nemůže) mít vliv na kvalitu služeb.

Je trochu úsměvné mluvit o znalostech bankovní problematiky před rokem 89´, když fakticky žádná bankovní problematika neexistovala.

Ano, ČS je moloch a málo pružná obluda, ale pro nás, konkurenty zaplať pánbůh, protože to bychom se jim jen těžko mohli rovnat. Ale na druhou stranu tvrzení o "věčně nefungujících bankomatech" apod., to je hloupé a naprosto zavádějící. Pro někoho může být jeden výpadek za rok "naprostým selháním systému", zatímco pro jiného ani výpadky každý druhý den nerozhodí a bude spokojen. ČS se netýká sice ten první, ale rozhodně ani ten druhý příklad. Subjektivní hodnocení by mělo být vždy uvozeno tím, že jde o názor pisatele a nemělo by být vydáváno za korektní informaci.

A co se týče třeba výpadků při autorizaci plateb kartou. Jen část problémů se dá svézt na chyby systému ČS. Častokrát jde o závady na trase, které není schopen ovlivnit žádný bankovní ústav. To je stejné, jako s internetem - někdy nejde spojení "těsně" za modemem, jindy nejde jen jeden server a pak za to může poskytovatel. No a když to nasčítáte, může to bý poměrně velké číslo. Ale na koho budete nadávat nejčastěji?

Pro někoho je důležitá bankovní problematika typu kdy mám nejpozději podat příkaz v letošním roce, aby měl příjemce připsán obnos na účtě téhož roku / kdy mám podat příkaz v letošním roce, aby měl příjemce připsán obnos až příští rok, a já jej měl z účtu odepsaný ještě letos.
A pro někoho je zase důležité jestli nemám ještě "výhodně" stavební spoření s úrokem 2 % a ročním poplatkem 300 CZK.

Pro mne jako pro klienta je prvotně důležitý první problém, stavebko si najdu s lepšími podmínkami třeba v tisku nebo na netu a nemusím poslouchat polopravdy bankovních prodavačů, že právě to jejich je NEJ...

K výpadkům bankomatů ČS: je zajímavé, že sousední bankomat KB a Obchodky (vzdáleny od sebe pár decimetrů) fungují zcela bez problémů, a to i v době, kdy bankomat ČS nefunguje. Řada klientů ČS se už naučila v případě nefunkčnosti vlastních bankomatů ovládat bankomaty konkurenčních bank, i když jim je za tuto nevěru uštědřen políček ve formě nehorázného poplatku. Takže spojení na trase nebude ten pravý důvod, ale spíše nedostatečnost kartového centra ČS, kdy ČS má své vlastní na rozdíl od zbytku bank , anebo třeba fyzická absence peněz v kastlících.
K výpadkům autorizací plateb kartou: opět zřejme jde o výpadky kartového centra, protože pokud v daném obchodě neberou platby kartami a mají terminály označené ČS, tak nejde ani bankomat ČS. Ale zejména v nákupních centrech jsou kdispozici i bankomaty ostatních bank, a ty fungují!.

Tvrzení o "věčně nefungujících bankomatech" apod., není vůbec hloupé a naprosto zavádějící !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! ALE JE PRAVDIVÉ !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Pokud kolegyně v práci 3x týdně přisupí rozčilené, že jim bankomat opět nevydal peníze, tak jsou hloupé ony /nebo já, že to tady uvádím/?

Je zajímavé, že po X letech, co jsme postupně přešli jinam, jsme neměli jediný problém s výběrem z bankomatu či platbou u obchodníka, a to máme stejnou /ne-li vyšší/ frekvenci. Jen tuhle mi přišla po letech SMSka, že nejde platit Visa kartou, a pak další, že už to funguje.

Výpadek platby kartou u obchodníka samozřejmě může bých na jeho straně (pak je to jeho problém a on přijde o zisk), ale výpadek kartového centra banky je naprosto neomluvitelný, a na jejich služby se potom nelze spolehnout.

Banka si své systémy musí zajistit tak, aby žádné výpadky neměli. Výpadek pro mne jako zákazníka může znamenat třeba zdržení v hotelu a propadlou letenku!

Stalo se mi, že o víkendu nešlo u benzínky platit kartou ČS (ČS má vlastní kartové centrum). Viselo tam sic upozornění, ale co já jako klient mám dělat, abych se dostal dál? Tuto otázku jsem položil ČS. A hádejte, co mi odpověděli: navštívit nejbližší pobočku a udělat výběr v hotovosti (prý v takovýchto případech odpustí i poplatek za výběr). V rámci reklamy "jsme vám blíž": rušení poboček a redukce pokladních hodin jsem usoudil, že ve spořce nemohou pracovat normální lidi nebo že zkoušejí, jací jsou klienti debilové a co si necháme líbit. Pokud je víkend, mají v rámci ČS o víkendu otevřeno snad jen dvě pobočky v celé ČR: Letňany v Praze a v Liberci v Hypernově. Ještě měla otevřeno i Hypernova v Průhonicích - Čestlicích, ale to je už minulostí - jestli tedy Spořitelna neobjevila Ameriku a činnost poboček opět nerozšiřuje - protože zjistili, že po netu či přes telefén nikdo jejich zázračné superproukty nekupuje a že je tedy nutné klienty opět nahnat na přepážky, kde už je odborně vyškolení prodavači zpracují ke koupi pro klienty nevýhodných produktů...

Jak mám změnit banku, když u nás v obci zrušili pobočku spořitelny, ta je od nás teď 12 km, stejně jako KB, a další banky máme pro jistotu 30 km. Bankomat u nás taky není, ten je ve městě 12 km od nás. Jediné, co tu funguje, je Poštovní spořitelna.
PS: nebydlím v pohraničí

Alternativou je změnit bydliště :-).
To vám opravdu nezávidím. Nemáte-li bankomat, tak vám nepomůže ani internetová banka...

Zalozit ucet pri navsteve mesta ve vyse uvedene Volkbankshop nebo u FIO. Obe maji vedeni uctu zdarma a vyber z bankomatu CSOB (coz by mel byt i ten Postovni sporitelny) za 6 Kc.

Zkratka kdo chce hleda jak to jde, kdo nechce hleda proc to nejde. ;-)

No pokud si pořizuji internet tak určitě to nebude jen kvůli internetovému bankovnictví. Internet v domácnosti je pro mne mnohem důležitější než například televize. Proto pro mne nebyla rozhodující cena za vedení účtu tak jako kvalita internetového bankovnictví. Po změně bankovního ústavu (a to ještě v době, kdy se platilo za zrušení účtu...nechal jsem tam 500kč...a hádejte od jaké banky jsem odcházel ;-)... jsem v jiné bance dostal po slpnění několika podmínek vedení účtu zdrama a platím jen za transakce, vybírat mohu v jakémkoli bankomatu aniž bych řešil které bance patří (cena je nyní bohužel už za 9,90). Ale co je pro mne hlavní, jsem klientem již 6 let a byl jsem v bance 2x...jednou jak jsem zakládal účet a podruhé, jak jsem měnil SIM kartu na registraci do internetového bankovnictví. Myslím však že tyto argumenty jsou subjektivní, každému na službách bank vyhovuje něco jiného, podle toho někteří mění banky, někteří, jak zde již bylo řečeno, jen nadávají a nic s tím nedělají. Myslím, že konkurence je u nás malá, lidé konzervativní, tak proč by banky měnily své služby a jejich ceny.

Pravda je taková, že "zloději" jsou u nás všechny banky, záleží jen abychom si vybrali zlodějě nejmenší. Tato slova volím po zkušenostech ze sousedního Polska, které je teoreticky trochu méně vyspělé než my (v některých případech souhlasím, v jiných byl ale velmi polemizoval). Tam neexistuje aby člověk platil za to, že si vytáhne SVÉ peníze z bankomatu své banky nebo provedl se svými penězi jakoukoli transakci...existuje slušná konkurence a banky si uvědomují, že žijí jen kvůli tomu, že jim někdo peníze svěří. Proto i úroveň služeb je na úplně jiné úrovni. Tak bych mohl pokračovat dále, ale bylo by to na knihu....těším se však, vstupu polské mBank na náš trh, a jsem zvědav jaké služby nastaví (má být zaměřena převážně na internet). Pokud budou jen o trochu lepší než ty, které mám nyní, okamžitě jdu k nim. A takto se chovám i v případě mobilnívh operátorů pojištění vozidel a podobných služeb, a myslím, že kdyby se podobně chovali všichni, měli bychom služby mnohem kvalitnější a levněnjší.

Ano, to máte pravdu. Jak jsem již zmínil, každý má od banky jiné požadavky a podle toho si banku vybírá. Pro mne to bylo internetové bankovnictví na vysoké úrovni a podle toho jsem banku vybral. Zatím mne prakticky nezklamala i co se jiných služeb týče (kromě některých podle mne zbytečných poplatků, kterým se nevyhnu u žádné banky). Jinak, jsem nedávno zakládal účet i u KB a co mne pak teda dostalo byla vázanost na pobočku. V 21. století jsem vázán pobočkou a abych si tam založil internetové bankovnictví jsem musel na pobočku, kde jsem účet zakládal, to mi přislo šílené. (Moje představa, že si vyřídím internetové bankovnictví přes internet byla naprosto naivní, ale čekal bych, že takové drobnosti mohu vyřídit alespoň na jakékoli pobočce). Pak jsem teprve zjistil, že místo aby šla KB cestou spokojenosti klienta, tak jde cestou konkurenčního boje mezi vlastníma pobočkama.

Pokud chci kvalitu i láci musím obsluhovat účet přes net a hotovost vybírat větší a méně často. Při kombinaci ING a FIO lze dosáhnout solidních výsledků.

Zajímavá kombinace. Bohužel pro zakonzerovaného české klienta... Bude to trvat ještě hodně dlouho.

S konzervativností klientů bank je to podobné jako u aut. Kdysi tady převažovaly škodovky, drahé a bez výbav. Pak se sem začaly dovážet neočesané západní značky - ABS, airbag, klima už nebylo symbolem luxusu, ale bezpečnosti. Pak Evropa přijala nějakou směrnici, že ABS nebo airbagy musí být v autě povinně. Škodovka se musela přizpůsobit. Bohužel zůstává stále drahá a oproti konkurenci ve standartu pro ČR méně vybavená. Ale co jsem si všiml, klesá každý rok o cca 10 % její podíl na tuzemském trhu, což vyvažuje vývozem do ciziny, kam však jdou auta ve stejné výbavové třídě daleko lépe vybavená než pro ČR.

Takže některým konzervativním motoristům stačí předražená škodovka s výbavou za příplatek či bez výbavy nebo předražený účet některým klientům bank.

Většina názorů mě velmi pobavila. Že prý je to v bankovnictví všude stejné, tak proč se nenechat okrádat u té nejbližší.... tak je lepší zase po česku nadávat a držet krok. Přesně s tímto banky počítají.

Před časem jsem také nadával na výpadky servi24 a bankomatů u ČS. Když přišel účet a sečetl jsem poplatky, tak jsem vždy proklel náš bankovní socialismus. Jsem podnikatel, fyzická osoba a měsíčně mě tato sranda stála kolem 1 tisíce Kč. Jednou jsem si řekl: "a dost". Na internetu jsem našel pochvalné názory na Fio záložnu. Na jejich stránkách jsem zjistil, že vše, co v bankovnictví potřebuji, nabízí zdarma, nebo skoro zdarma. Žiji v malém městečku, ale je zde pobočka RM-systém a tam je možné vše pro Fio zařídit. Stačilo my k tomu je dvakrát navštívit a vše funguje super. Platím pouze za výběry v bankomatech ČSOB a to 6,- Kč. A to v případech, kdy nemám hotovost a potřebuji ji rychle. Jinak pro ostatní výběry používám vkladový účet u ČS s týdenní blokací, který je veden také komplet zdarma. Vše ostatní je zdarma a ještě jsou vklady slušně úročeny. Dnes mě jen mrzí, že jsem na to nepřišel dřív.

Může to tak být, ale co je "komplexnost" služeb u banky? Že vám budou při každé návštěvě cpát penzijko, stavebku, životku, kontokorent, spotřebitelský úvěr apod.? A k čemu je to běžnému klientu?

Jsem asi jiný typ klienta.Pro mě je banka je prostředníkem přesunu peněz a většinou nic dalšího od ni nepotřebuji. Fio my tohle splňuje beze zbytku. A když potřebuji hypotéku, tak si stejně udělám selekci nabídek a podle toho se rozhodnu.

U nás má, více jak polovina lidí, povinné účty jen z důvodu přesunu peněz od zaměstnavatele k zaměstnanci. Jinak je většinou ani moc nevyužívají. Kromě toho, že když přijde výplata, tak stojí s kartou u bankomatu, neboť výběr na přepážce je dražší. Většina lidí smrdí korunou a banky jim k tomu ještě nějakou seberou. Poslední dobou jsem zaznamenal i to, že menší podnikatelé, zaměstnavatelé, se vrací k výplatě keš na ruku. Je to pro ně sice náročnější, ale zaměstnanci to vítají. Samozřejmě jsou to jen výjimky, ale i to o něčem svědčí.

Hypermarkety také nabízejí komplexní výběr zboží a přesto tam koupíme jen nějaké potraviny a drogerii. Budeme-li chtít koupit TV, vrtačku nebo jiné speciálnější zboží, půjdeme do speciálky, nehledě na to, že tyto průmyslové věci v akci v HM bývají ochuzené o řadu funkcí, které později budou chybět (typové číselné označení je stejné jako u normálního výrobku, liší se jen v koncových písmenkách - a toto akční zboží si nechají HM dělat jen pro sebe, v běžných obchodech nebo na netu na oficiálních stránkách výrobce takové neplnohodnotné zboží nenaleznete).
A nedovedeme si představit, že pokladní po nascenování položek z košíku nás osloví, že jsme si ještě nekoupili deodorant, brusku a domácí kino, přesto že je mají ve "výhodné" akci a že nám do teda do košíku ještě přihodí. Zrovna tak nemusíme různé malé krámky, kde každý každého zná a majitel na nás vyrukuje, že jsme si u něj již dlouho nekoupili (drahé) mléko a mouku, a kde že to nakupujeme, když ne u něj a ať mu netvrdíme, že mléko a mouku nespotřebováváme.

Tak takto obdobně dnes vypadají některé banky a proto chodíme tam, kde nám nebudou nic vnucovat a doporučovat. Jsme snad natolik svéprávní, že rozpoznáme, kdy se máme a na co pojistit nebo že by se nám hodila coobrandová karta Čedoku, protože 4x ročně jedeme za hranice všedních dnů.
Zaráží nás, s prominutím, přitroublost některých lidí, že si po oslovení a 15 minut přednášení o "výhodách" odnášejí s sebou /ten deodorant, brusku a domácí kino/ smlouvu na obchod se závazkem na dlouhou dobu. Jak kdysi na domovních párty lidi kupovali na splátky hrnce za několik desítek tisíc nebo na zájezdu protialegické deky - a pak si s hrůzou spočítali, co je to bude stát za majlant ... Zrovna tak sháníte nějakou konkrétní věc, přijdete do obchodu a prodavač vám bude tvrdit, že takovéto zboží s takovými a takovými parametry se vůbevc nevyrábí. Vy však víte, že se vyrábí. Solidní prodavač vám poradí, že přesně to co sháníte, mají támhle za rohem. Nesolidní vás bude lámat. Zrovna tak to bude s bankami - kam půjdete příště nakupovat? Tam, co vás poslali ke konkurenci nebo tam, co vám prodali něco, co jste vlastně nechtěli? Rozhodně k tomu prvnímu, protože se od něj nedočkáme žádné levárny.

Nemohu než s vámi nesouhlasit. Snažíte se na to dívat jen ze svého pohledu a ani náznak pokusu o pochopení motivace a myšlení jiných lidí.
Ano, hodně lidí si televizi nebo vrtačku nepůjde koupit do HM, ale další velké množství lidí si je v HM klidně koupí ť už s vědomím nebo bez něho, že se může jednat o nějaký typ s omezenými funkcemi určený pouze pro daný HM. Je to tak a nic na tom váš osobní postoj k tomuto způsobu prodeje nezmění. A netvrďte tady, prosím, že nikdo rozumný něco takového v HM nenakupuju. Prostě jen ti lidé mají jiný způsob výběru než třeba my dva.
A HM nejsou vedeny žádnými pitomci, kteří drží zboží, které se nebude prodávat.
Pokud se vás ale prodavač ať už v HM nebo ve speciálce k televizi nepokusí vyptat také na to, zda byste byla svolná koupit si k té televizi také čistič na obrazovku, domácí kino a třeba i nový stolek pod televizi (podle toho, samozřejmě, co má na skladě), tak tvrdím, že je to špatný obchodník.
Vaše příklady se mi zdají nepřípadné, protože v bankovnictví se takové rozdílné produkty, jakými jsou třeba deodorant a bruska neprodávají, ale chápu zhruba smysl vaší narážky.

V čem s vámi souhlasím, že nevědomost lidí nahrává i nechtěnému nákupu po 15-ti minutovém rozhovoru, co by si jinak měl člověk dobře promyslet a porovnat i s konkurencí. Samozřejmě je mi jasné, že narážíte především na pojistné produkty jako je KŽP apod. Jenže na tohle pamatuje zase zákon, který dává možnost prakticky každou pojistku do dvou měsíců bez sankce vypovědět.

Pokud budete shánět produkt s určitými parametry, tak prodavač nemusí vůbec vědět, že se to vyrábí. Dále není znakem solidnosti, když vás odkáže na konkurenci, ale naopak bych spíš za znak solidnosti považoval přiznání, že on tohle zboží sice nemá, ale může vám nabídnout jiné, které se liší v tom či tom a s vědomím, že sice tohle zboží nesplňuje vaše původní představy vám nabídnout jinou přidanou hodnotu, kterou v konečném důsledku můžete uznat za zajímavější i za cenu změny svých původních představ. Nesolidní by bylo, kdyby tvrdil, že to jeho zboží má úplně stejné vlastnosti jako to, které sháníte a nebyla by to pravda. Pokud však rozdíly otevřeně přizná, ale dokáže vás přesvědčit, že i přesto se vám vyplatí koupit to jeho zboží, potom je to jen dobrý obchodník, ale rozhodně ne podvodník.Ale to je jen můj pocit. Jestli vám připadá jako solidní poraženecké jednání, potom nemohu nic namítat.

Nevím, nakolik se orientujete v nabídce bank, že nepotřebujete aby vám někdo něco aktivně nabízel, ale já to naopak vítám. Konečné rozhodnutí, jestli to opravdu má pro mě význam nebo nemá, to si stejně budu dělat sám, ale proč nenechat na jiných, aby si dali tu práci s předáním této informace až ke mně? Jednak tím zjistím, co je nového a jednak mě to může nasměrovat k přemýšlení o té věci v souvislostech, na které bych sám od sebe třeba ani nepřišel. Víte, do banky moc často nechodím, ale kdybych tam přišel a nic nového by pro mě neměli a nebo kdyby mi aspoň jednou za půl roku nezatelefonovali, potom bych si začal myslet, že už pro ně nejsem perspektivní klient nebo prostě ustrnuli na jednom bodě a nic nového se od nich nedá čekat. A ani jedno není pro mě atraktivní vize.

A nakonec k těm „malým krámkům“. Proč by neměly být malé krámky, kde každý každého zná? To je přece hloupost. Majitel toho malého krámku nebude určitě mít ambice, abyste si k němu chodila pro týdenní nákup, tak vám nabídne něco jiného – třeba právě ten nákup s rozhovorem, co rodina? a co babička? A co děti? My víme, že on nemá takové nákupní ceny jako HM, takže ani prodejní nemohou být stejné, ale na druhou stranu víme, že nemusíme jezdit autem na okraj města, když jsme zapomněli koupit jedno mléko a nejlepším případě si tam můžeme zaskočit i když jsem třeba peněženku zapomněl v práci.

Fuj, to je hnusně dlouhý text.

Nemohu než s vámi nesouhlasit.
Samozřejmě že se na to musím dívat z pohledu svého.
Vy byste chodil nakupovat tam, kde mají zboží zastaralé, předražené, třeba jen proto, aby majitel nezkrachoval nebo aby si mohl koupit místo Mercedesa Rollce? Já tedy ne (pokud by to nebyl nějaký můj dobrý známý či příbuzný).

Proto bych si u něj nekoupila ani tu vrtačku, protože když bych šla do speciálky, tam budou mít výběr z 10ti vrtaček a z nich si mohu vybrat. Jak cenově, tak vlastnostmi.

Je rozdíl, zda mi prodavač k nové TV stolek nabídne nebo jej bude přímo vnucovat. A to druhé se právě v bankách děje! A bankovní prodavači na rozdíl od běžných prodavačů (vyjma prodavačů hrnců a dek na zájezdových předváděčkách) jsou lépe vycvičeni na to, aby vám vnutili produkt, který nepotřebujete. Je to jako kdyby vám v obchodě k TV nutili přikoupit i míchačku na beton. A věřte, ne každý vnucení odolá. SIce pak doma nadává, ale o možnosti do nějaké doby produkt beztrestně zrušit, ví málokdo a samozřejmě tato možnost není prodavačem vůbec vyřčena, a na smlouvě to možná uvedeno také nebude. Dokonce bylo "dobrým" zvykem, že pokud jste šel do banky žádat o půjčku, tak vám zkoušeli prodat produkty, které jste vůbec nepotřeboval, ale které by vám "vylepšily scoring". No a řada lidí, než aby šla jinam, musela si v práci nechat vyplňovat nové papíry, tak raději na koupi produktu kývla. Já toto pamatuji za socialismu, kdy místní řezník, pokud jste chtěl nějaké dobré maso, vám automaticky přihodil kus bůčku nebo něco jiného, co nešlo na odbyt. A nikdo s tím nic nesvedl. Jinak musel jet do jiného města, kde těch řezníků bylo více a kde podobné manýry nepěstovali.

Za znak solidnosti budu určitě považovat, když mi prodavač přizná, že o zboží, které požaduji já, neví nebo jej nemá a pošle mne tam, kde jej mají. Pokud se mi bude snažit vnutit něco, co nesplňuje mé požadavky (může se o zboží zmínit, ale když vidí, že já chci jiné parametry, tak mi ho zkrátka vnucovat nesmí a ani se nemůže cítit být uražen, že jsem u něj nenechala žádný peníz), tak raději příště už k němu nepůjdu. Pokud si budu chtít koupit třeba auto, a budu požadovat naftu do 1,35 l kvůli pojištění, a daná značka jej nevyrábí, tak si kvůli tomu nebudu kupovat diesel 2 l, abych pak platila 10 tisíc na povinném ručení. Ale věřím, že spousta obchodníků mi bude zkoušet prodat auto s motorem, které mají na skladě a které nikdo nechce právě pro to drahé pojištění, a to drahé pojištění zamlčí. Takže já k takovému obchodníkovi za pár let pro nové auto rozhodně nepůjdu, i když tam bude prodavačem už zcela někdo jiný, s jiným jiednáním, ale já prostě zanevřu na danou firmu nebo značku. A stejné to bude s bankou. Jak o ní někde slyším nebo čtu nějaká negativa, tak k nim prostě nepůjdu, i kdyby se na hlavu stavěli.
Např. po revuluci Česká pojišťovna vypovídala bezeškodným majitelům havarijní pojistky na auta, že na nich nemohou tolik nahrabat. A nové smlouvy byly daleko dražší. Kdyby pár let počkala, až se vozový park RVHP obmění, tak by určitě nekrachla a u nových pojistek už mohla sazby navýšit. Za takovéto jednání má u nás ČP doživotní distanc, i kdyby měli do budoucna vše nejvýhodnější. No a ještě mne po prevuluci ČP dodělala s tím, že když jsem si chěla pojistit nového Favorita a sháněla hlavně sazby pojistného, tak všude vám dali nějaký letáček se sazbami. Jedina ČP toto odmítla a ani nechtěla, abych si sazby vypsala na kousek papíru. Že prý jsou nejvýhodnější a proč bych to teď hned neuzavřela u nich. Sazby samozřejmě měli jedny z nejhorších na trhu, a k tomu vysoké spoluúčasti. Podotýkám, že tenkrát nebyl Internet ani žádná call centra, ani v tisku nevycházely různé přehledy, takže člověk musel obejít všechno pěšky.

Pokud něco budu v bance chtít, tak na základě nějakých mnou zjištěných informací z médií, z netu, ale rozhodně nedám na oslovení prodavače a po 15ti minutách přednášky o samých superlativech a žádných negativech si neodnáším produkt sjednaný, byť někdy s možností jeho zrušení. O produkt či službu tedy požádám já a musím o ni něco dopředu vědět.

Malé krámky opravdu nemusím. Právě že majitel v malélm krámku má ty ambice, abychom u něj pořídili všechno včetně týdenního nákupu. Proto jsem uváděla že má hemzy k tomu, "že jsme si u něj již dlouho nekoupili (drahé) mléko a mouku, a kde že to nakupujeme, když ne u něj a ať mu netvrdíme, že mléko a mouku nespotřebováváme."

Fuj, taky to je hnusně dlouhý text.

Je mi líto, ale asi ne neshodneme. Mohu s vámi souhlasit, pokud se budu dívat na problémy, které popisujete, jen když to zúžím na postoj jednoho člověka. Já ale popisuji principy, ve kterých se snažím zohlednit chování širšího okruhu zákazníků. Jak jsem řekl, chování zákazníků je předmětem detailního zkoumání obchodníků (zvláště těch velkých, jakými jsou HM). Jestliže něco působí na 90% zákazníků a jen 10% to může naopak odradit, jde pořád o úspěšnou metodu. Vámi zmiňované HM se neorientují na úzkou skupinu zákazníků, ale na masu. Jestliže tedy zjistí, že mimo prodeje potravin a drogerie by velké procento lidí uvítalo i to, že si koupí na jednom místě i další věci – oblečení, nářadí, elektrospotřebiče atd., tak jim určitě bude jedno, že si malá skupina potencionálních zákazníků něco takového u nich nikdy nekoupí. HM je model masového prodeje a motivace úzké spotřebitelské skupiny je pro ně do velké míry irelevantní. Proto třeba jen výjimečně v jejich reklamách vidíte nějaké vyhraněné osobnosti a spíše se tam objevují lidé, se kterými se může ztotožnit běžný člověk.

Pokud jde o prodej v bankách, tak i tady platí obdobná pravidla – jsou banky retailové a banky specializované. Zkuste si třeba do Citi jít s požadavkem, že chcete levný účet, kam vám bude chodit výplata kolem deseti tisíc. Milerádi vás pošlou do spořky. Něco jiného je, že i převážně retailové banky jako třeba spořka, KB, ČSOB, GEMB mají specializovaná oddělení na obsluhu movitých klientů. Ve své podstatě se to dá přirovnat k výrobě masových automobilek – hlavní tržby mají z modelů jako je třeba WV Polo a Golf, tomu kdo se dostane na vyšší příjmovou hladinu, nabídne stejná automobilka Passata a když už je někdo opravdu na tom dobře, tak pro něho mají luxusního na míru stavěného Phaetona. Ale zkuste přijít třeba k prodejci Porsche, jestli nemá nějaké auto pro dělnickou třídu – vysmějí se vám.
Proč to všechno popisuji? Abych ukázal na to, že k Polu a Golfu vám budou prodávat skoro každá další vybavení za zvláštní poplatek, ale k Phaetonu dostanete všechno najednou v jedné ceně – marže za jeden Phaeton se totiž pohybuje na úrovni marže z prodeje několika desítek Pol. A co se týče servisu – Polo vám budou servisovat taky, ale prakticky vždycky si to zaplatíte. Nebo vám nabídnou, že si u nich můžete koupit zimní pneumatiky a oni vám k tomu „zdarma“ udělají také ten servis, který byste jinak platila. Phaeton ale bude mít servis zdarma i bez těch pneumatik.

Možná se vám to nezdá jako přesné přirovnání, ale ujišťuji vás, že bankovní a pojistné produkty jsou si natolik blízké, že se to dá srovnat s autem a pneumatikami. Spojení nabídky pojistných produktů v bankách jsme koneckonců nevymysleli u nás, ale pouze jsme to převzali ze zkušeností zahraničních majitelů bank na českém trnu.

Zase narazím na subjektivní pocity, ale nemohu jinak. Co se třeba vám zdá jako vnucování, to se jinému může jevit jako standardní způsob nabídky. Jsou lidé, kteří svému bankovnímu poradci věří a je jich zase většina. Stejně jako je většina bankovních poradců, kteří nezneužívají této důvěry a pro klienty vybírají opravdu jen produkty, které by jim měly přinést více užitku než zlosti. Nikdo není neomylný a chyby se stávají, ale jde o to, aby se nestávaly zbytečně často. Když bankéř nabídne klientovi k úvěru životní pojištění a klient v době splácení přesto neumře, tak to asi není chyba v nabídce. Když mu nabídne stavební spoření, které má své nesporné výhody, když si přijde založit účet, to je určitě taky legitimní. Ale jen těžko obhájí, že by klientovi řekl – úvěr nedostanete, když si nezaložíte zároveň stavebko. Jenže tak to nechodí. Spíše to chodí tak, že mu řekne – když si založíte zároveň stavebko, snížíme vám u úvěru úrokovou sazbu a to mi nepřipadá nefér – je to zase jen obchod.

No a k tomu obchodníkovi, co vám chce prodat produkt s jinými parametry. Když vezmu zase váš příklad s autem – když se obchodníkovi podaří vás přesvědčit, že výhody spojené s nákupem dvoulitru převažují na nevýhodou, jakou je třeba vyšší povinné ručení, není na tom nic neetického a nesolidního. Když vám nebude lhát, proč by to mělo být nesolidní? Vy budete zafixovaná na nízké povinné ručení, on vám proti tomu postaví nižší spotřebu – není třeba silnější motor tak točit, aby měl výkon; větší sílu – za silnějším autem utáhnete více naložený vlek a nemusíte tak třeba jet s tchyní na dovolenou ve dvou autech; delší životnost motoru – když motor méně točíte, méně se opotřebovává a tak není třeba udělat generálku po 300tis. km, ale až po 500tis. km; a k tomu třeba sadu zimních pneumatik navíc apod. To je nesolidní jednání? To vás opravdu měl poslat ke konkurenci, která auto s motorem 1,3 v naftě má a ještě si mnout ruce, že příště se k němu přijdete zeptat na radu zase?

A totéž v bance – když přijdete s tím, že chcete účet, kde jsou nejnižší poplatky a oni vás obratem nepošlou ke konkurenci, ale položí před vás nabídku sice dražšího účtu, ale s tím, že vám zároveň nabídnou přidanou hodnotu, kterou byste ocenila, ale u toho nejlevnějšího účtu od konkurence byste ji nedostala, to vám taky přijde nesolidní?

Je to sice zajímavá diskuze, ale asi bude dobré ji přenést někam jinam nebo ji ukončit, už jsme se oba moc rozepsali.