V článku bohužel chybí více podrobností a detailů ohledně sporu, který banka prohrála, ale zdůvodnění soudu mi přijde opravdu velmi podivné. Přestože platím měsíčně 150 Kč poplatek již 11 let, vrácení částky by bylo jistě příjemné, ale nevidím opravdu legitimní důvod banku žalovat. Vždyť jsme si to s bankou vzájemně odsouhlasili a to by byl ode mě podraz. A to, že se banka nemůže bránit tak nesmyslnému soudnímu rozhodnutí, je opravdu smutné. Pokud trochu odbočím, mně přijde mnohem závažnější případ, kdy stát svévolně mění podmínky uzavřených platných smluv o stavebním spoření (především tedy výše státní podpory).
Ono vlastně vůbec nejde o nějaký poplatek za úvěr, jediným důvodem je "potrestat tu zlodějskou banku". 1 800 Kč za rok rozfrcá většina lidí ve zbytečných nákupech a nesmyslných finančních produktech.
Už dříve existovaly (pořád jsou v nabídce - třeba u UCB) hypotéky s odpuštěním poplatku za vyřízení, za vedení. Měly (mají) navýšenou úrokovou sazbu.
Opravdu jste si to zcela dobrovolně s bankou dojednal?
Vždyť je to ukázková kartelová dohoda, kde všechny banky bez rozdílu vybírají poplatek 150 Kč (některé 200), bez něj by vám úvěr nedaly (klienti mají zřejmé nerovné postavení) a přitom Vám nabídnou běžný účet, se kterým je spojeno mnohem více služeb (pohyby, karty, výběry z bankomatů...) za nižší nebo i nulovou cenu.
Když se ukázalo, že je to protizákonné, tak proč se nebránit? Já se pokoušel s bankou dohodnout po dobrém, nechtělo se jim, tak jsem to předal BSP...
To nabízela. Ale s tak nesmyslně vysokou sazbou, že si je nikdo nebral. Takže proč to dělala? Nebylo to snad proto, že si byla vědoma nezákonnosti poplatku, a připravovala si tak munici pro soudní spory?
Anebo je nabízela jen jako doplňkový produkt, pro končící hypo s malým zůstatkem?
V každém případě formálně vzato ano, nabízela. Ale nikdy to nebyla skutečná alternativní nabídka. Takže co je na tom nespravedlivého? Zvláště když tím vlastně přiznává, že o náklad 150 Kč na vedení fakticky fiktivního účtu zde nikdy neexistoval.
Přišla s tím z jednoduchého důvodu: úrok je možné si odečíst z daní, zatímco poplatek nikoli. V době, kdy byla mezní daňová sazba 30% či víc, to bylo docela zajímavé. Ale klienti to stejně nepobrali a produkt nekupovali. A pak mezní daňová sazba klesla na 15%, což tento produkt dále přidusilo.
Náklad přirozeně existoval, proto ta vyšší sazba. Pokud se Vám zdála nesmyslně vysoká, uvědomte si, že pro banku není výhodné přepočítávat fixní náklady do variabilní ceny (úroková sazba). Mnohem výhodnější je mít vedle veriabilní složky (úroková sazba) i fixní složku (poplatek). Jenomže pan soudce asi měl ekonomii naposledy v prváku u doc. Tomažiče, takže si to nepamatuje.
"Přišla s tím z jednoduchého důvodu: úrok je možné si odečíst z daní, zatímco poplatek nikoli."
Samozřejmě že ano. Ale to je přeci argumet proti poplatkům, ne pro poplatky. Takhle to mělo být přeci od samého začátku. Zároveň to nijak nevysvětluje, ani neomlouvá, proč je ten rozdíl tak obrovský. I v době sazby 30% daňový odpis pro klienta přinejlepším rozdíl srovnal na nulu... Později ani to ne. Tedy celou dobu byla tato nabídka tvořena tak, aby pro klienta byla nezajímavá.
Není výhodné... sakra už. Že by banka nezvládla ani tak jednoduchou věc? Skutekně?
Takže sám potvrzuješ, že banka nastavila pravidla tak, aby jedna z variant byla pro banku výhodná. Tudíž pro klienta nevýhodná. Takže fakticky nedala klientovi na výběr, ačkoli zkouší argumentovat že dala.
A když už se, na můj vkus dost sprostě, navážíš do soudce, tak připomínám podstatu sporu, která ti v průběhu argumentace unikla: Spor není o tom, jestli klient měl, či neměl na výběr. Podstata je o tom, že banka si účtovala poplatky za fakticky zcela fiktivní účet, jež klient nepotřeboval, a ani nemohl použít.
A pokud se chceš navážet "Jenomže pan soudce asi měl ekonomii naposledy v prváku u doc. Tomažiče, takže si to nepamatuje", tak jsi sám nevysvětlil, v čem se mýlí.
Tak zaprvé si s Vámi netykám.
Zadruhé: Klient platil poplatek za vedení úvěrového účtu jako součást ceny úvěru. Soudce skutečnost, že poplatek je součást ceny úvěru jako celku, zjevně ignoroval, jinak by nemohl rozhodnout tak, jak rozhodl. Pevná a pohyblivá složka ceny je běžná u spousty služeb. Podle stejné logiky nelze účtovat paušální poplatek u telefonních služeb, ale muselo by se účtovat po minutách.
Zatřetí: spor je mimo jiné i o tom, jestli klient měl nebo neměl na výběr: pokud klient měl na výběr, příslušná evropská směrnice nedává právo příslušné ujednání zneplatnit. Takže soudce buď nesprávně aplikoval předpis, nebo ignoroval základní právní fakt.
Začtvrté: Vy ignorujete skutečnost, že prostě jedna varianta je pro banku rizikovější a proto si u ní potřebuje účtovat vyšší marži, aby dodatečné riziko (potenciální gap mezi variabilním výnosem a fixními náklady) pokryla. Když po ní někdo chce něco, co je pro ní rizikovější či nákladnější, logicky to bude muset zaplatit.
Zapáté: pokud se nesmyslný právní názor soudce Šalamouna prosadí, budeme to muset platit všichni - a to mi dost vadí.
To je mi potom záhada, když prý "Klient platil poplatek za vedení úvěrového účtu jako součást ceny úvěru.", proč se podle toho nechovala samotná banka. Na to bych se ptal jako první. Soudce jen mohl konstatovat, že samotná banka k tomu tak nepřistupuje, jak tvrdíš, ani druhá strana strana to netvrdí, logika také říká, že tomu tak není, tak proč by k tomu měl soudce přistupovat jinak? To jsi stále nevysvětlil. Banka sama stanovila cenu úvěru, a k tomu ještě cenu nepoužitelné služby. Tečka.
Zastřetí: Již jsem to napsal. Co na tom nechápeš? Takže znova: Banka podmínky nastavila tak, aby klient měl na výber jen zcela formálně, ale fakticky na výběr neměl. Soudce se zřejmě řídil smyslem zákona, ne jeho formálním výkladem.
Začtvrté: A čímpakžeto ignoruji? Právě naopak. Poplatek je fixní, ten riziko nezohledňuje. Úroková sazba je variabilní, a o tu spor není.
Klidně mi tykej, jak je odedávna na internetu zvykem, byť bych si s tebou u stolu třeba tykat nechtěl. Ale nepřipisuj mi prosím nesmysly, jež jsou celé z tvé hlavy.
Zapáté: No jistě. Banky už většinou poplatek zrušily - a navýšení se za několik měsíců nedostavilo. Stejně tak určitě musí v situaci, kdy mají jednu nejvyšší ziskovost na světě. A hypotéky jsou, tak jak jsou podmínky nastaveny, téměř bezrizikový kšeft. Kde veškeré náklady na riziko nese, mimo cenu úroku, sám klient. Dokonce nese i náklady na posouzení rizika formou poplatků za čerpání atd.
To přeci nedává smysl.
Kdepak, tohle vnese jen přehlednost a férovost. A na tom klient nikdy neprodělá.
Vy to patrně budete pokládat za osobní útok, ale je vidět, že problematice hypoték vůbec nerozumíte. I v době růstového trhu nemovitostí v ČR platilo, že při nuceném prodeji se nemovitost prodá za cca 60% odhadní ceny. Hypotéky tedy rozhodně nejsou "bezrizikový kšeft".
Pokud mohu postavit fixní poplatek proti fixním nákladům, snižuji riziko, že nebudu moci tyto náklady pokrýt. Stejně jako autopůjčovna vždycky účtuje nějaký fixní poplatek za půjčení auta, a k němu (někdy) poplatek za ujeté kilometry.
Podle čeho soudíte, že se banka k poplatku za vedení úvěrového účtu nechová jako k součásti ceny úvěru? Podle mne se k němu tak chová: sjednává ho v úvěrové smlouvě a účtuje ho po dobu, po kterou úvěr trvá.
Za situace, kdy úrokové sazby průběžně klesaly, je přirozené, že se navýšení nedostavilo: ovšem kdyby k rušení poplatků nedošlo, mohly klesat rychleji.
Zrušení poplatků nevnese žádnou férovost. Jen to, že banky si budou konkurovat zavádějícími nabídkami typu kus-kus hypotéka. A na tom klient může setsakra prodělat.
"že při nuceném prodeji se nemovitost prodá za cca 60% odhadní ceny"
Ano, proto také píšu TÉMĚŘ. Problémových hypoték je něco maličko přes 3%. Z nich má naprostá většina úvěr ne na 100% odhadní ceny, ale níže již na začátku splácení. K tomu klient část splatí. Podíl těch, které by se prodaly na 6/10 odhadní ceny je také malý. Takže ta rizikovost je ve zlomcích promile. Ne více. To je to, co míním pod pojmem téměř bezrizikový kšeft.
"Podle čeho soudíte, že se banka k poplatku za vedení úvěrového účtu nechová jako k součásti ceny úvěru? "
Z toho, že banka cenu rozděluje na a) náklady na posouzení - zaplatí klient předem, formou nejen poplatku za zřízení, ale i poplatku za čerpání atd. b) riziko spojené s klientem a nemovitostí - platí opět klient zvlášť a průběžně c) cenu úvěru - vyjádřenou procentem d) VEDENÍM ÚČTU e) další poplatky, např. potvrzení o úrocích - nechává si banka platit zvlášť. Takhle to banka stanovila, takhle to sama banka rozdělila.
"Za situace, kdy úrokové sazby průběžně klesaly, je přirozené, že se navýšení nedostavilo: "
Nikoli. Hovoříme o několika málo posledních měsících. A v tomto období úrokové sazby stagnují. Samozřejmě, v uplynulých třech letech klesaly. Ale o tomto období nehovoříme.
Přehledná nabídka je vždy férovější, nežli ta složitá. Toť nejen zkušenost, ale i logika: proč by někdo dělal složitou nabídku, a zvyšoval si tak náklady na tyto složitosti? To je přeci pitomost, že. Složité je vždy dražší, protože účelem je skryté zvýšení ceny. Nebo je tu snad jiný účel? Například aby klient zaplatil více na daních, a banka z toho neměla nic?
"Jen to, že banky si budou konkurovat zavádějícími nabídkami typu kus-kus hypotéka. A na tom klient může setsakra prodělat."
Zrušení poplatku za vedení účtu nijak nevylučuje konkurování si akčními nabídkami...
Vy prostě nejste schopen (nebo ochoten) pochopit, že z pohledu banky je jednodušší, efektivnější a bezpečnější rozdělit cenu do jednotlivých položek, než ji všechnu vtěsnávat do úroku.
Jednodušší proto, že nemusí fixní náklad přepočítávat na úrok z jistiny, ale uhradí ho fixním poplatkem.
Efektivnější proto, že si těmi poplatky může řídit, kolik klientů jakou službu využije.
Bezpečnější proto, že nenese riziko, že špatně odhadla výši jistiny v jednotlivých obdobích.
Je to stejné jako automobilka, která se rozhodne nabízet automobil s různými přídavnými výbavami za různé příplatky, místo aby měla jedno provedení, které nabízí všem.
Zrušení poplatků nejenže se nevylučuje s rádobyakčními nabídkami, ale naopak si je vynucuje. Pokud bude cena všeho vtlačena do úrokové sazby, banky si budou moci konkurovat jen touto sazbou a těmi akčními nabídkami. Pokud mohou používat poplatky, mohou si konkurovat i těmi poplatky.
A konečně, věřte tomu nebo ne, pro mne jako klienta je prostě hypotéka s poplatkem a nižší sazbou výhodnější než hypotéka, u které si banka ty samé náklady rozprostře do úrokové sazby.
Já to chápu, banka to také chápe. No a chápe to i soud. Jak jsi přišel na tu pitomost, že já to nechápu? Já to popíšu, vysvětlím, a nějaký Slanina mě poté nařkne, že prý já nechápu. Tak to opravdu nechápu já.
A ten poplatek za vedení fiktivního účtu, když všichni chápeme, je co Halík?
No? Slanina nechápe. Jinak by nenapsal "Bezpečnější proto, že nenese riziko, že špatně odhadla výši jistiny v jednotlivých obdobích."
Bezpečnější se cosi stává tím, že banka začne vybírat poplatek ze fakticky neexistující a neposkytovanou skužbu? Tak tentokrát nechápu, jak může někdo něco takového tvrdit.
"Je to stejné jako automobilka, která se rozhodne nabízet automobil s různými přídavnými výbavami za různé příplatky, místo aby měla jedno provedení, které nabízí všem."
Ta automobilka ty věci skutečně nabízí, a klient je skutečně dostane, a může používat. Chápeš? Takže to není stejné.
"Zrušení poplatků nejenže se nevylučuje s rádobyakčními nabídkami, ale naopak si je vynucuje. Pokud bude cena všeho vtlačena do úrokové sazby, banky si budou moci konkurovat jen touto sazbou a těmi akčními nabídkami. Pokud mohou používat poplatky, mohou si konkurovat i těmi poplatky."
Takže tvrdíš, že 1+1 = více než 2. Což je ale hrubý omyl. 1+1 = 2 - zvýšené náklady.
Zkoušíš zde vymyslet matematické perpetum mobile. I právník by měl zvládat matematiku na úrovni alespoň prvního stupně základní školy.
Úvěrový účet je nezbytnou součástí úvěru. Banka ho nemůže nevést, bez něj by nemohla úvěr poskytovat. Dodatečné náklady způsobené tím, že za měsíc banka vyúčtuje úrok + poplatek oproti tomu, kdy by měla účtovat jen úrok, jsou naprosto zanedbatelné. Fakticky většinou nulové, protože bankovní systémy obvykle mají poplatek předdefinovaný a je celkem jedno, jestli tam nastavím 150 nebo 0.
Zato náklady na archiv, děvčata na call-centru, přeceňování zástav atd. jsou nenulové a jejich výše je přímo úměrná počtu spravovaných úvěrových účtů. Když banka za každý úvěrový účet vybere fixní poplatek, je vybalancování tohoto výnosu s náklady relativně snadné a (pokud je poplatek správně nastaven), nemusí se bát, že by je nepokryla. Naopak výše jistiny, ze které se počítá úrok, je variabilní a její predikce představuje vždycky nejistotu. Tedy riziko. Tedy implicitní náklady rizika.
Mám tedy 1+1+/-0,1 a oproti tomu mám 2+/-0,2. Který výnos je stabilnější a jistější?
Jinak bych docela uvítal, pokud byste aspoň diskutoval pod svým vlastním jménem. Já mám za sebou 8 let poskytování úvěrů. Sice jsem z banky odešel před skoro 4 lety, ale tyhle věci jsou tak základní, že se nezapomínají. Takže by mne zajímalo, kdo mi tvrdí, že tomu nerozumím.
"Úvěrový účet je nezbytnou součástí úvěru"
A následuje průjem slov.
Tohle je dohadování jak s prodejci zázračných hrnců. NIKDO, než banky to nepožadují, vodárny, plynárny, telefony, nikde to nechtějí a nepotřebují... ale to už tu bylo řečeno několikrát... tohle nemá cenu. S prodejci hrnců také nemás smysl diskutovat. Stále melou do kola jak kolovrátek.
Končím.
Inkasní a alokační poplatky u pojišťoven?
Paušály u telekomunikačních operátorů?
Pevná složka platby u distributorů elektřiny a plynu?
Pevné denní půjčovné u autopůjčoven, ke kterému se přičítá platba ujeté za kilometry?
Couvert v restauracích?
Fixní poplatky jsou v ekonomice naprosto běžné, akorát u bank bůhvíproč vadí.
Nezlobte se, ale tím větší to je nesmysl.
Soudce je povinen právní úkon vykládat podle jeho skutečného obsahu, ne podle jeho názvu. Název poplatku samotný tedy při posouzení jeho souladu se zákonem nemůže hrát roli.
A tento poplatek je sjednán ve smlouvě o úvěru, nejde tedy o poplatek za nevyžádanou službu.
Tak to mohou jen litovat, a rvát si vlasy, distributoři elektřiny, plynu, vody, telefonů, popeláři, že si do ceníku nedali také poplatek za vedení účtu spojených s odběrem jmenovaných služeb 150 Kč/měsíčně. Vždyť přeci "jsme si to s xxxxxxx vzájemně odsouhlasili a to by byl ode mě podraz", se proti tomu bránit.
nikoliv. poplatek za odběrné místo je poplatek za připojení do soustavy, kdy dodavatel vám garantuje, že před vodoměrem bude voda o dostatečném tlaku, a před elektroměrem proud o dostatečném příkonu. proto se taky poplatek za odběrné místo liší podle příkonu a případně i podle nominální garance příkonu.
zatímco banka zcela svévolně vede každému klientovi zpoplatněný účet, který klient na nic nepotřebuje a nechce - zbytečný účet, na kterém jsou jednotky transakcí ročně. banka by mohla všechny příjmy přijímat na jednom sběrném účtu, a plátce rozlišovat jen variabilním symbolem, tak jako to dělají všichni ostatní dodavatelé.
nebo vám snad váš internet provider vede za 150 korun/měsíčně váš "účet", na který mu chodí jen platby od vás? takový luxus je zcela zbytný a nemravný, a je správně pokud ho stát zakáže zpoplatňovat na úkor klienta.
Nikoli. Tam platíš za rezervovaný příkon. Tedy za to, že síť bude připravena, když budeš potřebovat, stanovený počet A. Proto je ta platba také stanovena podle množství A v jističi, a ne paušálem pro jakékoli odběrné místo.
Tedy jedná se o zcela jinou položku. V bamkovnictví bych ji přirovnal k poplatku za kontokorent. Poplatek za vedení (zákaznickéhu) účtu k platbě za službu, to je správný příměr. Tedy to, co kromě bank nikdo nepožaduje, a vystačí si s variabilním symbole, nebo jinou identifikací.
Se divím že je bráníš. Měl jsi před 11 lety nějakou jinou možnost než to takhle podepsat? Jedině nebrat si hypotéku. Já si myslím,že je v pořádku donutit banky aby náklady na hypotéku vyjádřily v %sazbě,kterou není možné během fixace měnit.A jestli existuje právní názor jak je je k tomu donunit i zpětně(a zdá se že existuje) tak hurá do toho.Kartely je potřeba zlomit.
Však mu taky nikdo nedržel u hlavy pistoli, že když si nevezme hypotéku, tak ho zastřelí...
S tím, nutit banky dát všechno do úrokové sazby se dá i souhlasit. Ale zpětnou změnu vnímám jako velmi problematickou. Čistě selským rozumem - dvě strany dobrovolně uzavřely smlouvu. Ze strany banky byl souhlas s uzavřením podmíněn tím, že měla ze smlouvy dán nějaký příjem, který obsahoval i ty poplatky. Když teď někdo řekne, že ty poplatky musí vrátit / nemůže účtovat, tak to zpětně nezanedbatelně mění podmínky, za kterých se smlouvou souhlasila. A to je prostě prasárna.
Nelze ve smlouvě ujednat ilegální podmínky... Kdyby to šlo, obchody by vám mohly říct, že s nákupem v jejich e-shopu souhlasíte s tím, že obchod neodpovídá za vady zboží, že vám nemusí vrátit zboží ve 14denní lhůtě a že vám nemusí zaslat objednané a předem zaplacené zboží. Zní to absurdně, že? Proto každý zákon pojednávající o uzavírání smluv obsahuje formulku "všechna ujednání odporující tomuto zákonu jsou neplatná" (nebo tak nějak, nejsem právník, abych to věděl slovo od slova).
Jednoduše, pokud bude uznáno, že poplatky za úvěrové účty jsou protizákonné, uzavřely banky ilegální smlouvy a měly by být potrestány (tj. nejen vrácení ilegálně inkasovaná částka, ale zároveň by měl být klient odškodněn).
Mno, jenže je rozdíl mezi "protizákonným" ustanovením, které evidentně přímo odporuje nějaké zákonné podmínce pro ten konkrétní případ (viz váš příklad se zárukou) a "protizákonnosti" vzniklé tím, že soud extenzivně aplikuje nějaké obecné pravidlo. To druhé je dost katastrofa z hlediska právní jistoty, což je hledisko, které by také mělo být bráno na zřetel.
Pokud budou finanční instituce žít v naprosté nejistotě, pak jedině dobře... Vzhledem k tomu, co si banky dovolují u nás oproti zahraničí, jim nepřeju nic dobrého. Ideálně ať jsou vždy jen tak tak nad krachem a bojují o každého klienta zuby nehty, ne miliardové zisky a exekuce poslané na lidi, kteří se o měsíc zpozdí s dvoutisícovou platbou.
Jak snadno někteří skáčou k závěrům, aniž by měli sebemenší tušení, o čem mluví.:) Ne, já jsem si nikdy peníze od nikoho nepůjčil a dokud nebudu opravdu nezbytně muset, abych přežil, ani nepůjčím. Moje nenávist jednoduše pramení z toho, že nemám rád, když někdo odrbává druhé. A holt v této republice neexistuje společnost, která by vydělávala na kvalitě svých produktů místo na odrbávání zákazníka, kde to jde. Bankovní poplatky nebo operátoři jsou zářný příklad, stačí se podívat, jak to funguje v zahraničí.
Pro jakékoliv smlouvy platí, že ujednání v nich jsou neplatná, pokud odporují zákonu. Pokud se tedy rozhodne, že je vybírání poplatků za úvěrové účty protizákonné, jednala banka ilegálně. Jelikož banka je ten, kdo tu smlouvu vypracoval, přijde mi jediné fér, že následky ponese ona. Nejen, že by měli vrátit poplatky, ale soudy by měly rozhodnout i o pokutě, kterou banky mají být povinny zaplatit klientům. A to hned z několika důvodů:
1) pokud pouze vrátí poplatek, tak se pro banku vlastně nic neděje. Budou nadále podnikat stylem "hmm, prostě zkusíme obejít zákon a když to nevyjde, v nejhorším jen nebudeme mít peníze, které bychom stejně neměli, kdybychom to nezkusili"
2) ty peníze mohly klientovi zůstat a mohl je třeba úročit, kvůli ilegálnímu jednání banky mu tedy mohl vlastně ujít zisk. Vzhledem k tomu, že banky se nestydí zatěžovat půjčky 20% úroky ročně, nebylo by vůbec nefér, kdyby za tento jejich podvod nejen vrátily peníze, ale k tomu pokutu třeba 10% z vrácené částky. Aspoň by si příště důkladněji rozmyslely, jestli budou podnikat protizákonně a okrádat tak klienty.
Pratele,nestacim se divit. Jiste, s koltem u hlavy jste smlouvu o hypotece nepodepisoval,ale to prece nemeni nic na faktu,ze banky se v CR chovaji jak mob.operatori-tedy loupeznici
Zrovna u Hypotecni banky si pamatuju na to,jak nam mladenec sdelil,ze poplatky (nemale) budu platit z kazdeho prdu. Jine banky vydiraji tim,ze nuti k hypo ne zrovna levne bezne ucty.Chova se tak nekdo na zapade,ktery jsme uym za tech cirka 25let uz mohli dohnat?
Jsem rad,ze tato banda zlodeju konecne dostava pres prsty a jejich kviceni a plac me nechava chladnym. Nejsem charita. A nazor ze 1800 rozfrcam za hlouposti?! Pane,sve penize muzu utratit za co chci a za druhe,ma rozmarilost neni duvodem,aby me banka okradla. To je drzost nejhrubsiho zrna.
Na co tady máme více bank, když mezi sebou stejně mají kartel? Až bude zdravé konkurenční prostředí, pak teprve budete moct mluvit o výběru nejvhodnější banky. Do doby, než přestanou všechny banky být stejně vyděračské a účtovat si poplatky i za to, že vám pošlou e-mail (který stojí asi tak 1 tisícinu haléře na údržbě IT infrastruktury, ale účtují si korunu), nemůže být o žádném výběru řeč. Vybírat lze ještě tak maximálně s malých bank, ale ty jsou v takovém finačním propadu, že člověk nemůže vědět, jak dlouho bude trvat, než bude své peníze dolovat z FPV.
Evidentne mate zkreslene predstavy o tom, co to je vyber. Podle Vas to ma znamenat, ze vsechny banky budou mit vsechno zadarmo. Podle me to ma byt moznost si vybrat mezi ruznymi nabidkami.
Vadi Vam koruna za email? Tak jdete k bance, ktera si to neuctuje (mimochodem, ktera banka si tento poplatek uctuje). To je ten vyber. Ne to, ze budou mit vsechny banky vsechno zadarmo a nakonec vlastne ani nebudou uctovat uroky z uveru.
Mimochodem ucet s velmi dobrymi sluzbami zdarma muzete ziskat treba i u te vetsinove nenavidene CS, staci mit jen nekde na sporaku jako rezervu volnych sto tisic a jednou za mesic je pres ten ucet protocit (a pak opravdu neplatite za kazdy psouk).
A poznamka na zaver: pokud mate neduveru k malym banam, tak holt platte poplatky a berte to jako ze si platite jistotu a dobry pocit. Mimochodem treba Fio je IMHO v dobre kondici a ucet ma zdarma + jako bonus si u nich muzete zridit brokersky ucet.
Vyber proste je, jen musite byt ochotny hledat a odhodlat se k pripadne zmene.
A vy jste evidentně nikdy nebyl v zahraničí, ani netušíte, že nějaké zahraničí existuje. Proč zahraniční banky dokážou přežít a evlmi dobře prosperovat bez toho, aby si účtovali poplatek za cokoliv krom opravdu specifických případů, u kterých vznikají skutečné náklady, a u nás si musí banky účtovat poplatky za elektronické transakce, jejichž náklady prakticky neexistují? Jak to, že v zahraničí to jde a u nás ne?
Opravdu je to s tou prosperitou tak zhave? Co ruzne zachrany, ktere v nedavne dobe probehly? U nas jsou i diky tem poplatkum banky relativne v pohode, protoze se nemuseji poustet do nejakych extremne riskantnich operaci na financnich trzich.
Zkratka bud musite hlasovat nohama, nebo zustante, kde jste, ale pak moc nerozumim tomu, proc brecite a stezujete si, jak Vas berou na hul. Vzdyt Vas u te banky nikdo nedrzi.
Mimochodem, porad jste mi neodpovedel na otazku, ktera banka a za jaky typ emailu si uctuje ten korunovy poplatek.
Protože mám studentské konto, které je zdarma a bez poplatků za základní věci, plus ČSOB mají i lidé v mém okolí, kterým často něco posílám (nebo oni mi) a převody tak jsou do půl hodiny, ne za dva dny. ČSOB má např. i MSD, takže když tam posílám peníze, mohou se začít úročit o dva dny dřív a o stejnou dobu dřív taky zjistím, jestli byla platba přijata.
Ale až mi nárok na studentské konto zanikne, zůstavat u ČSOB s největší pravděpodobností nebudu, to je pochopitelné.
Koukám, urban legend o tom, že v zahraničí banky (skoro) neúčtují poplatky žije vesele dál. Ale realita je jinde. Viz například: http://finexpert.e15.cz/poplatky-tuzemske-banky-ve-srovnani-s-jejich-zahranicnimi-vlastniky
Tak když jste teoretik a realita vás nezajímá, nedivím se, že budete argumentovat nějakým českým článkem proti zkušenostem konkrétních lidí... To už je váš problém, ne můj.
Mě zajímá realita, ne nějaká čísla, která mi dají samy banky s velmi dobrým vědomím, že budou zveřejněna (a tudíž zjevně se zájmem, aby byla napsána co nejlichotivěji je to možné).
Právě, že mě zajímá realita, tedy celek, projevující se v souhrnných číslech, která dokazují, že v zahraničí vydělávají banky na poplatcích často ještě ve větší míře, než u nás. Samozřejmě, že si tam člověk může vybrat / poskládat služby tak, aby platil málo nebo nic. Stejně jako u nás.
Ale představa, že "v zahraničí" mají banky málo poplatků a žijí hlavně z úrokových výnosů, zatímco u nás žijí převážně z poplatků prostě neodpovídá realitě.
Proč by je měl považovat za lháře?
Ono úplně stačí je považovat za edukované spotřebitele, kteří si umí služby poskládat tak, aby za ně neplatili (nebo aby pro ně platby byly výhodné - mně taky nevadí platit bance 600 Kč ročně za správu úvěrového účtu, když mi za rok vrátí cca 3 000 Kč na bonusu za platby kreditní kartou - ale to mi nebrání přesvědčovat tu banku, že jsem tak dobrý klient, aby ta kreditka byla zadarmo).
Ta masa, která měsíc za měsícem platí zcela zbytečné poplatky, se tím nechlubí. Ani tady, ani v Nizozemí, Spojeném Království či Austrálii. Ale ti vynalézaví, co si to dokáží zařídit, aby je neplatili, se tím přirozeně chlubí tam i tady.
Takže pouhé tvrzení Vašich přátel, že oni nic neplatí, neznamená, že tam nikdo nic neplatí.
Moje řeč. Když jsem si úvěr v bance sjednávala, moc dobře jsem o poplatku věděla a souhlasila jsem s ním. Mohla jsem jít jinam, kdyby se mi nelíbil. Tak o co všem jde, nenažránkům? Na poště se taky nezvtekáte, že zaplatíte 30 kč za jednu složenku. Neměli bychom si tedy stěžovat??? Kdybyste radši řešili důležitější věci, než nějaký poplatek, byl by jistě svět mnohem lepší.
Celá ta záležitost s vracením poplatků má ještě jednu zajímavost. Totiž tu, že již nějakou dobu je uzákoněna povinnost udávat u úvěrů všeho druhu RSPN, tedy náklady včetně poplatků. Přijde mi docela hodně zvláštní, když se z jedné strany výslovně definuje, kterak udávat procenta tak, aby zahrnovala i poplatky (což mi tedy přijde jako v podstatě potvrzení legality jejich výběru) a z druhé strany se pak najednou začneme tvářit, že se poplatky za vedení vybírat nesmí. A mimochodem RSPN je podloženo i směrnicemi EU, to není žádný český vynález!
Dobrý postřeh.
Neméně zajímavý postřeh je, že ani soudce Šalamoun, ani BGH (Německý nejvyšší soud) nepoložili předběžnou otázku Soudnímu dvoru EU, ačkoli jsou k tomu povinni, protože rozhodují v poslední instanci.
Zatímco když se u Soudního dvora EU v případě rozsudku Volksbank Romania projednával rumunský dekret, který stanovoval přípustné poplatky (mj. připouští poplatek za správu úvěru) a nikoho ani nenapadlo, že by existence tohoto poplatku byla v rozporu s unijní legislativou.
Asi tedy pánové soudci velmi dobře věděli, proč předběžnou otázku nepoložili - a jen doufám, že Hypoteční banka dá na tomto základě ústavní stížnost.
Máte pravdu, že se u hypoték udávat nemusí (mimochodem nejen u hypoték, jsou tam ještě nějaké jiné výjimky).
Jenže to nic nemění na tom, že definice RSPN je tu uzákoněna a u řadu úvěrových produktů dokonce výslovně nařízena a není to moc v souladu s tím novým názorem, že poplatky za úvěrový účet jsou nezákonné.
Jinak můj naprosto osobní názor je, že zákaz těchto poplatků pro nově uzavírané smlouvy a kalkulace čistě úrokem by byl prospěšný a situace by se dost zpřehlednila. Jak tu padlo i v diskusi, u současné praxe se s tím dá všelijak čarovat třeba z hlediska daňového dopadu a tak je srovnání někdy nejednoznačné i při použití RSPN. Ovšem zatímco s úpravou pro nové smlouvy souhlasím, tak zpětné vracení mi přijde jako vstup na pořádně tenký let, který se může nepříjemně vrátit ve více ohledech :-(