Chápu teda dobře, že když se matka samoživitelka, která nedostává od otce dítěte alimenty (protože otec platit nechce a placení se vyhýbá, zatímco soudy mají dojem, že otec je chudák matkou pronásledovaný a poskytují mu všemožnou ochranu) a seznámí se s přítelem, který vydělává alespoň průměrně, že tento přítel MUSÍ živit její dítě? Nebo že nová manželka otce, která náhodou vydělává víc než on (a není tam nějaké fiktivní zatajování příjmů, on může být učitel, ona právnička), bude živit JEHO děti? Jestli je tomu tak, tak to potěš koště, to jsme rodinám zaťali další tipec. Budou se tu ještě rodit bílé děti nebo už to necháme jen na nepřizpůsobivých menšinách?
Je třeba říct, že ten článek a judikatura v něm obsažená interpretuje právní úpravu platnou do 31. 12. 2013. Pro budoucnost je třeba interpretovat platnou právní úpravu, tedy nový občanský zákoník.
V novém občanském zákoníku je totiž, byť poněkud záhadné, ustanovení § 915 odst. 1: "Životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte". Pokud si rodič dopřává nebo je mu dopřáváno luxusu, je výklad jasný: musí luxus dopřát i dítěti, třebaže ho to dítě nepotřebuje.
Pokud si matka samoživitelka opatří přítele, který ji bude živit, musí ona zajistit, že z toho bude stejnou měrou benefitovat i její dítě. Neboli on ji buď akceptuje s dítětem, nebo si najde nějakou jinou. A pokud si spolu pořídí další dítě, tak na tom ty děti musí být plusmínus stejně. A pokud si advokátka najde učitele s vyživovací povinností, a zahrne ho luxusem, tak on opět část toho luxusu musí přenést na to dítě.
Složitější situace nastává, pokud si představíme, že ta advokátka má sice pohádkové příjmy, ale žije skromným až asketickým životem (není to až tak výjimečné, protože úspěšní advokáti jsou často workaholici, kteří na žádnou velkou zábavu nemají čas), a tento skromný až asketický život s ní bude sdílet zmíněný učitel s vyživovací povinností.
Předmětné ustanovení by se dalo vyložit i tak, že, pokud rodič žije dobrovlně asketický život, dítě ho s ním musí volky nevolky sdílet. Na druhou stranu dítě má určitá ústavou daná práva a občanský zákoník nemůže dovolit rodiči je porušit. Takže si myslím, že předmětné ustanovení je třeba vyložit v souladu s ústavou tak, že rodič, i když se dobrovolně rozhodl pro asketický život a své příjmy by chtěl dávat na charitu, musí dítěti zajistit nezbytné (bydlení, dostatečně výživná strava, oblečení, školní pomůcky atd.).
Podle mne je to takto správně: pohádky jsou plné příběhu, ve kterých biologický rodič pod tlakem svého nového partnera dopřával dítěti z dřívějšího vztahu méně, než dětem ze vztahu nového (případně dětem, které si do vztahu přinesl ten druhý partner). A myslím, že morální závěr těch pohádek je evidentní: není to spravedlivé.
A naopak je asi jasné, proč Ústavní soud dospěl k tomu závěru, ke kterému dospěl: co je pro pana podnikatele, který opustil svou manželku a děti kvůli pohledné sekretářce, snažší, než sekretářku, teď už novou manželku, prohlásit za spolupracující osobu a napsat na ni velkou část svých příjmů? Zatímco hypotéka na nové hnízdečko lásky bude napsaná jen na něj?
Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, jak se většinou postupuje při takovéto situaci. Jsem absolvent na ÚP(příprava na práci), byla mi nabídnuta dohoda (dohoda o focení akcí). Ovšem výdělek je maximálně okolo 2 000 ,- při tom nejvytíženějším měsíci a při většině měsíců i 0 ,-. Chtěl jsem se zeptat zda mám podepsat tuto dohodu. Nemyslím ve vztahu s ÚP, tam jsem se ptal, tam problém není, ale myslím ve vztahu s otcem, který na mě platí výživné. Nerad bych udělal nějaký přestupek atp. Děkuji za případnou odpověď.