Vlákno názorů k článku Sliby a realita v životním pojištění od Brouk Prskavec - Předně pojem "cílová částka" nemá s životním pojištěním...

Předně pojem "cílová částka" nemá s životním pojištěním co dělat. To jste, milý pane, v jiném filmu. Máte asi na mysli částku, která bude na konci pojistného období k vyplacení. Tak to tak příště napište a nevymýšlejte novotvary, jste tím k smíchu.
To, že si pletete produkty je patrné i z dalšího textu. Předně, váš výpočet zhodnocení je nesmyslný. Předpokládáte zde čisté spoření bez poplatků, bez zdanění a především bez případné rizikové složky pojištění. Tímto způsobem nelze jakkoli srovnávat jednotlivá pojištění. Správně jste spočetl příklad na složené úročení z učebnice pro střední školu, nic víc. O technické úrokové míře jste sice asi něco slyšel, ale nejspíš moc nepochopil. TUM vás může zajímat u tzv. kapitálového pojištění. Vliv má spíš na výši měsíční platby, než na skutečné zhodnocení. Při investičním portfoliu, které pojišťovny mají (a smějí mít) by bylo skutečně zázrakem dostat se do minusu. Struktura portfolia je dost přísně daná. Proto se také v současné době úpravou legislativy snižuje nejvyšší možná TUM. Strašit ale lidi nepřiměřeně vysokou TUM je nesmysl, jistě víte, jaká byla nejvyšší možná TUM dosud. Správně uvádíte, že klient stejně dostane TUM plus podíly na zisku. Při nízké TUM nejspíš dostane v součtu víc, protože nejspíš na stejnou pojistnou částku i víc zaplatí. Nicméně podstatně větší vliv než TUM na to, jak bude klient spokojen, představuje to, zda si vybere správný typ pojistky a zda zvolí solidního pojistitele. Měl by si vybrat především pojišťovnu, které se dá důvěřovat a z její nabídky si vybrat takové pojištění, které je pro něj vhodné. Tedy zvážit, zda chce uplatňovat daňové odpočty, nebo ne, uvědomit si dopady na zdanění, vědět zda chce mít pojistku s krytím pojistných rizik, nebo ho zajímá pouze spořící efekt a zvážit, zda místo klasické kapitálovky neuzavřít spíš pojištění investiční. Tam mě už nebude TUM zajímat vůbec, ale zato se budu ptát na výši poplatků, jak je to s počátečními podílovými jednotkami (doba nákupu, poplatky z nich) a do jakých podílových fondů mohu skrze toto pojištění investovat. Je totiž především třeba dát si pozor na co si vlastně dát pozor. V exponenciální křivce to opravdu není.

autor má pravdu.Hájí jen finanční poradci své produkty. Podívejte se na IPB sazba KZP 1. rádi uzavírají na 50 let dopředu. V pojistném je vysoká míra rizik. Je to hnus.

Netvrdím, že je správné, když někdo nadhodnocuje výnosy. To můžete udělat samozřejmě s jakýmkoliv pojištěním, od IPB pojišťovny, nebo od kterékoliv jiné. Tvrdím jen, že autor motá páté přes deváté. Mimochodem, sazba KZP 1 se již skoro rok neuzavírá. Nicméně mezi kázetpéčky patřila rozhodně k tomu lepšímu.

Mohu Vás ubezpečit, že autor ví, o čem píše. Pokud se tedy nebudeme hádat pouze o slovíčka. Mimochodem, rád se nechám odkázat na nějaký terminologický slovník.

Přirozeně, že nemůžu spočítat přesné zhodnocení. Ostatně jsem také v textu podotýkal (pokud se nemýlím), že je výpočet pouze orientační. Navíc zde nesloužil jako nástroj výpočtu výnosu, ale jako ukázka, jak až se liší očekávaný výnos v souvislosti s různým očekáváním.

Dále jsem nikdy v životě neřekl, že technická úroková míra je ve spojení s něčím jiným, než s KŽP. V textu bylo řečeno, že se může lišit nasmlouvaná TUM v závislosti na horizontu pojistky. A také to, že slibovat maximální TUM při uzavírání 30 leté smlouvy je hazard. A na to už dojelo dost pojišťoven ve světě.

Já s Vámi souhlasím v tom, že je třeba vybrat si důvěryhodnou pojišťovnu a vhodný produkt. Problémem je jedině to jak ji poznat. No a podle mého názoru je dobré srovnávat i to, co pojišťovny slibují. A pokud mi někdo slíbí výnos 8 % p.a., asi to bude jeden z důvodů, proč si dám pozor.

Nevím, zda existuje terminologický slovník. Ale mnoho užitečného vám v tomto směru poskytne studium zákonů (občanský zákoník, zákon o pojišťovnictví, snad se časem dočkáme i zákona o pojistné smlouvě), pojistných podmínek pojišťoven (jejich součástí bývá i výklad pojmů) a materiálů ČAP. Do začátku by vám snad stačila kniha nedávno vydaná v nakladatelství Grada pod názvem "Životní pojištění". Ta "slovíčka" jsou totiž dost podstatná kvůli jejich obsahu. Správná terminologie je opravdu základem, chci-li o něčem mluvit či psát.
Zhodnocení lze samozřejmě jen odhadnout. Ovšem informace, že zhodnocení ve výši 3% je nižší, než zhodnocení ve výši 7% je opravdu objevné. Říkáte, že se jedná o údaje orientační, ale jde spíše o desorientaci čtenáře. Pokud už chcete kouzlit s procenty, dejte si tu práci a namodelujte si, jaké zhodnocení přinese stejné procento na různých pojistkách při stejné měsíční platbě. Různých, míněno různým zahrnutým rizikem (od pojištění pro případ dožití, až po smrt a dožití na maximální pojistnou částku), ale také parametricky stejná pojištění u různých pojišťoven. Pak se ukáže, že 4% u jednoho pojištění není totéž jako 4% u jiného. A to je podstatné. Jistě podstatnější než to, že 3 je méně než 7 a vědomí, že autor umí počítat úroky.
Motáte dohromady sliby nekorektních pojišťovacích agentů a sliby pojišťovny. U KŽP garantuje pojišťovna jen zhodnocení do výše TUM. Jestli vám pojišťovák naslibuje zhodnocení 10%, je na vás, abyste si udělal úsudek o jeho solidnosti. Nicméně to pojišťovnu nemůže položit, protože její garance je ve výši TUM. A výše TUM je regulována a je podle mého názoru ve velmi bezpečné výši.
Máte pravdu, neřekl jste, že TUM je ve spojení s něčím jiným, než s KŽP. Jen ve vašem článku zcela splývá pojem životní pojištění a KŽP. Což je samozřejmě nesmysl, pro věci neznalého člověka je to zavádějící a pro věci znalého je to přinejmenším úsměvné.
Jak vybrat správnou pojišťovnu jistě není jednoduché, nikdo z nás nevidí do budoucnosti. Lze však hodně odhadnout z historie a současnosti jednotlivých pojišťoven. Domnívám se, že by vodítkem měly být především tyto skutečnosti: velikost pojišťovny, postavení u nás i v zahraničí, její rating, historie, kdo za ní stojí, zkušenosti klientů.
Řekněte mi, prosím, která pojišťovna vám slíbila TUM ve výši 8%?! Opravdu nevíte, o čem píšete.
Domnívám se, že články na serveru, který má ambice říkat si finanční, by měli psát lidé, kteří danou problematiku zvládají a ne ti, kteří k ní letmo čichli a za pár dní možná budou psát stejně zasvěcené články o pěstování růží nebo o počítačích.

To, jak je TUM regulována, to je druhá věc. Myslíte si, že dobře? Myslíte si, že vázat TUM na výnos vládních obligací je v pořádku? Přemýšlel jste někdy o tom, co by se stalo, kdyby stát přestal dluhopisy vydávat? A opravdu je výnos desetileté obligace měřítkem pro současnou úrokovou míru?

Optimální úroveň TUM pro 30 letou smlouvu je 0 (slovy nula). Nikdo na světě nemůže vědět, jakého výnosu dosáhne za 30 let. A proto by ho neměl nikdy zaručovat. Za tím si stojím a vím, o čem mluvím.

A řekněte mi prosím, kdy jsem napsal, že mi nějaká pojišťovna slíbila TUM 8 %. Za prvé šlo o příklad a za druhé byla řeč o slíbeném zhodnocení a ne o TUM.

Velmi mě těší, že danou problematiku zvládáte. Ale než někoho napadnete, tak si raději pořádně přečtěte to, co napadáte...

I mě velmi těší, že máte hlubší znalosti o TUM. To je určitě velmi dobrý základ k tomu, abyste časem porozuměl životnímu pojištění jako celku. Skutečně nejsem schopen říct, zda současný způsob určování výše TUM je optimální. Možná, že není. Rozhodně to ale nebylo ani námětem článku, ani předmětem mých výhrad vůči němu. Nevidím tedy důvod, proč nyní převádět diskuzi na toto téma. Podstatné je, že je u TUM nasazen limit. Já tento limit považuji za rozumný a poměrně konzervativní. Máte jistě pravdu, že optimální úroveň TUM pro delší časové horizonty by byla 0%. Protože se ale jistě vyznáte v pojistné matematice a ve statistice, asi uznáte, že je to pro praxi stěží použitelný model.

Ano, nenapsal jste, že vám nějaká pojišťovna slíbila 8% TUM, ale 8% zhodnocení. V praxi je to ovšem totéž. Pojišťovna vám může slíbit zhodnocení jen do výše TUM. Kdo vám tedy slíbil zhodnocení 8%?