Hlavní navigace

Sankce proti Rusku: Vše se přepočítává na peníze, byznys je důležitější

12. 8. 2014
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Isifa.com
Ekonomické sankce můžou vést, v případě naplnění černého scénáře, k růstu nezaměstnanosti, stagnaci ekonomiky a vyšší inflaci. V globalizovaném světě se totiž vše přepočítává na peníze.

Moskva v minulém týdnu vyhlásila roční embargo na dovoz potravinářských výrobků ze západních zemí, a to jako reakci na sankce ze strany západu, které byly zavedeny kvůli ruské podpoře východoukrajinských povstalců. Z ruských regálů zmizely některé evropské výrobky, místní spotřebitelé jsou nuceni volit z ruských, často méně kvalitních.

Zdá se, že se hraje na národní notu, pro ruské spotřebitele to ale nepředstavuje problém – obliba prezidenta Vladimira Putina znovu roste. A ruští oligarchové o luxusní evropské zboží nepřijdou, jen si ho budou muset sehnat přes prostředníky.

Jsou sankce účinné?

Jsou sankce skutečně účinné? Studie Economic Sanctions Reconsidered, kterou vydal washingtonský Petersonův institut, analyzuje přibližně dvě stovky případů uvalení ekonomických sankcí, k nimž došlo od první světové války do roku 2000. Sankce zaznamenaly alespoň částečný úspěch ve zhruba třetině případů, uvádí Lukáš Kovanda z finanční skupiny Roklen.

Nejpřínosnější podle něj byly tehdy, když měly pomoci splnit poměrně nenáročný cíl, například propuštění určitého politického vězně.V těchto případech uspívá zhruba polovina z nich. Avšak v případech, kdy jde o mnohem více, což je zjevně i případ ukrajinského konfliktu, mají úspěch jen asi v jednom případě z pěti. Autokratické režimy jsou navíc výrazně odolnější vůči ekonomickému tlaku než ty demokratické. To je jen další důvod, proč se sankce Západu vůči Rusku pravděpodobně minou účinkem, dodal Kovanda.

Sankce jsou také značně kontroverzním tématem, které rozděluje českou společnost – zatímco jedna skupina je podporuje s tím, že je třeba zastavit ruskou expanzi, druhá skupina zase varuje, že se můžou minout účinkem s tím, že Putinův režim jen posílí: Spousta Rusů za svým prezidentem stojí. Mám obavy, že nevidí, že za sankce může právě Putin, uvedl Bořivoj Minář, viceprezident Hospodářské komory ČR.

Náklady budou obrovské

Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka sankce uvalené vůči Rusku způsobí pokles tržeb českých firem zhruba o 2,2 miliardy korun a ohrozí okolo 700 pracovních míst. Odveta ze strany ruské federace zase povede ke snížení tržeb firem o 300 milionů korun a ohrozí 130 pracovních míst: Ještě nemáme v tuto chvíli vyčíslen dopad opatření prezidenta Vladimira Putina, kterým je zakázán dovoz strojírenských výrobků pro státní, oblastní, veřejné a jiné entity včetně státních podniků, pokud se zařízení vyrábí v Rusku samotném, uvedl na tiskové konferenci ministr Mládek.

Podle odborníků je však druhé číslo značně podhodnocené. Například podle vyjádření šéfa agrární komory Miroslava Tomana budou škody mnohem vyšší: První oblastí jsou náklady, které výrobci investovali do propagace na ruském trhu, ty se pohybují v řádech sta milionů korun. Byly to peníze jednak s podporou státu, jednak EU. Druhou oblastí ztrát jsou přímé dopady na potravinářské firmy. Celkový obchod dělá řádově 5,1 miliardy korun, ale sankce se naštěstí momentálně netýkají nápojů, které tvoří většinu. Sankce se týkají masa, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny, toto se pohybuje řádově kolem jedné miliardy korun. Největší dopad to bude mít na mléko a mléčné výrobky, uvedl Toman s tím, že třetí oblast přijde, až nebudou mít producenti ve Francii, Polsku či Německo odbyt a budou se snažit své zboží prodat v Česku za dumpingové ceny.

Ekonomické dopady zatím nejsou přesně známé, na české ekonomice se však určitě projeví: Jisté je, že kvůli sankcím je nyní křehké oživení české ekonomiky ohroženo mnohem akutněji, než by bylo bez nich, uvádí Lukáš Kovanda, analytik skupiny Roklen. Hrozbu vidí především v nepřímém dopadu sankcí, které se můžou projevit snížením hospodářského růstu v Německu a potažmo v celé eurozóně. Už nyní se zadrhává německá ekonomika, hlavní zahraničněobchodní partner České republiky. Německo je totiž největším obchodním partnerem Ruska v Evropě. Takže sankce dopadnou prostřednictvím zpomalení v Německu a eurozóně i na ty české firmy, které třeba přímým způsobem vůči Rusku vůbec exponovány nejsou. Zejména při dalším rozšíření sankcí a při dalších odvetných krocích Moskvy lze pochopitelně čekat i ztížení podmínek pro ty české firmy a podniky, které jsou vůči Rusku exponovány přímo (např. automobilky), dodal Kovanda.

Premiér Bohuslav Sobotka slíbil, že zřídí pracovní skupinu vedenou státním tajemníkem pro evropské záležitosti Tomášem Prouzou, která by měla dopad sankcí propočítat. Je možné také, že se sankce projeví na vyšším rozpočtovém deficitu v příštím roce – v pracovní skupině totiž zasedne také Asociace samostatných odborů, která však požaduje, aby stát navýšil rozpočtový deficit v příštím roce o 15 až 20 miliard s tím, že by se tyto peníze „věnovaly“ na podporu vývozu potravin. Šéf agrární komory Miroslav Toman také žádá, aby stát našel firmám náhradní odbytiště.

Možná nám zlevní potraviny

Ruské sankce by mohly vést ke zlevnění některých potravin, výrobci totiž budou mít značné problémy s odbytem, zlevnit by mohlo například mléko nebo ovoce: Mohlo by dojít k průměrnému poklesu cen potravin o 10 až 15 % v případě, že se vyplní hrozby, že se na náš trh začnou tlačit přebytky z ostatních zemí EU a nebudeme důsledně kontrolovat a zabraňovat dovozu výrobků za dumpingové ceny, uvedla  mluvčí Potravinářské komory (PK) Dana Večeřová.

Je velmi pravděpodobné, že dále budou klesat ceny jablek, jelikož polští ovocnářští vývozní giganti budou mít kvůli embargu velké problémy a budou se snažit udat svou produkci za každou cenu.

skoleni_15_4

Černý scénář: Ekonomická stagnace

Objevují se však mnohem horší odhady. Další kola sankcí by mohla připravit o pracovní místa tisíce lidí. K tomu by mohlo dojít v případě, že by Ukrajina rozšířila své sankce vůči Rusku také na přepravu ruského plynu a ropy do Evropy. Hrozilo by nejen opakování nové energetické krize. Podle firmy Transněfť, která má v Rusku monopol na provozování ropovodů, by si čeští spotřebitelé na jednom barelu ropy také připlatili asi deset dolarů (207 korun). Budou to sankce proti Maďarsku, České republice a Slovensku, uvedli představitelé Transněfťu.

Dražší ropa by se mohla promítnout do inflace a tedy snížit konkurenceschopnost České republiky či vést k nižšímu nárůstu reálných mezd. Ukrajinský Naftogaz sice slibuje, že zajistí bezproblémový transport ruského plynu do Evropy, situace ohledně sankcí ale přestává být přehledná. Zdá se, že tyto ekonomické postihy nemají vítěze, ale jen poražené.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nejčastěji se věnuje tématům z oblasti investování, financí a makroekonomie.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).