Pane Přádko, nevím komu dokazujete,že máte finance na cestování. Jsem dětská psycholožka a podle dlouholetých zkušeností vím,že dítě má už od mala rádo klid, systém a řád, aniž si to uvědomuje. Dítě je klidnější, spokojenější. Pokud chcete cestovat,neměl jste si dítě pořizovat.Teď se nedá už nic dělat, a tak raději nechte cestování na pozdější věk dítěte. Užijete si toho víc. Dítěti zhruba do 10 let je úplně jedno, kde se svými rodiči je. Bude mu dobře i na dvorku nebo na zahradě,či na Mácháči. Hlavně že je s vámi rodiči. A ještě jednu poznámku. Neustálými změnami,buzením,přenášením apod.dítěti jen ubližujete! Nechci být špatným prorokem,ale Vaše dítě může být ve školním věku neurotickým. Tyto děti mají zejména poruchy soustředění, a tudíž jsou neposedné a školu hůř snášejí, i když mají inteligenční předpoklady ke zvládnutí učiva.
Tak souhlasim, ze soucast ucelu toho clanku, je ukazat, ze na to autor ma (zadny spinavy hotel…). A nejsem detska psycholozka. Ale pamatuji si dovolene s rodici zhruba od peti let, zanechali na me ohromne stopy, vztah k horam, fotografii, cestovani atd mam uz od te doby. Jedno z nasich deti se od tri let pta pred kazdym vikendem, jeslti pojedeme na vylet, jelikoz na vylet jet chce. Druhe by sedelo doma porad. Takze je to individualni, nekdo z toho vytezi, nekdo z toho mozna bude neuroticky. A samozrejme miminu je to jedno, a na dvorku je mu jiste skvele.
Mno, cestovat se dá s dítkem už cca tříletým, i to z toho něco má, pokud vybereme vhodný cíl. I tříleťák je schopen absolvovat celodenní výlet do ZOO, sledovat kdejaké zvíře a utahat přitom i rodiče. Dá se s ním cestovat na kolech, chodit pěšky, jen se musí vhodně motivovat. A řekla bych, že cestováním si navíc rozvíjí znalosti a duševní obzory víc, než při pobytu na dvorku. :-))
V 10 letech už by mohlo klidně cestovat i samo, třeba na dětský tábor nebo na lyžařský výcvik. Ale zase je to individuální, někdo chce, jiný to nepotřebuje a nejlépe se cítí právě na tom dvorku.