Hlavní navigace

Rýsuje se zákonná podoba kurzarbeitu. Jaká budou nová pravidla?

 Autor: Shutterstock
Rýsuje se nová podoba kurzarbeitu, díky kterému by stát mohl systematicky pomáhat firmám s udržením pracovních míst v krizových dobách. Návrh zákona by měl být hotový v řádu týdnů.
Veronika Němcová 31. 7. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová představila první obrysy toho, jak by měl fungovat kurzarbeit. Tedy nástroj, který má natrvalo zakotvit v zákoně a umožnit státu, aby pomohl firmám v dobách, jako je například současná pandemie nebo dlouhodobý ekonomický pokles.

Ministerstvo práce načrtlo tři možné scénáře, které by kurzarbeit zaktivovaly:

  • aktivace v případě nárůstu nezaměstnanosti o 15 %
  • aktivace pro jednotlivé sektory nebo odvětví, které se budou potýkat se strukturálními problémy
  • plošná aktivace na základě rozhodnutí vlády v případě nenadálé události, jako jsou například povodně, pandemie nebo dlouhodobější hospodářský pokles

Nad parametry kurzarbeitu se tento týden sešla tripartita, tedy zástupci státu, odborů a firem. Podle Maláčové se různí názory na to, jak dlouho by měl kurzarbeit trvat.

Shoda panuje na minimální době čerpání, která by měla být nejméně 6 měsíců. Co se týče maximální délky, na stole jsou návrhy na 9 nebo 12 měsíců. Padl i návrh na délku 24 měsíců, což je doba, po kterou mohou kurzarbeit čerpat firmy v Německu. Já si myslím, že 12 měsíců by byla zlatá střední cesta, uvedla ministryně. 

Čím delší čerpání, tím méně peněz

Současná představa ministerstva práce je taková, že podpora od státu by měla být odstupňovaná podle délky čerpání, tedy že by po určité době klesla. Maláčová navrhuje, aby to bylo vždy po třech měsících. To by znamenalo, že čím déle by firma kurzarbeit čerpala, tím by byla podpora od státu nižší.

Kurzarbeit by měl mít zároveň dvě podoby. Ta první by se týkala případů hospodářského poklesu, kdy by jednou z podmínek čerpání mělo být, že firma zajistí zaměstnanci práci alespoň 3 dny v týdnu.

Druhá podoba by se týkala nepředvídatelných událostí, jako je třeba právě probíhající pandemie nebo například povodně, kdy se firma ze dne na den dostane do situace, kdy nemůže vyrábět, a to ani v omezeném režimu. I v takovém případě by kurzarbeit, postavený na částečné zaměstnanosti, měl být zaměstnavatelům k dispozici.

Další věc, která je ještě k diskusi, jsou rekvalifikace. Jde o to, zda bude rekvalifikace v době, kdy bude zaměstnanec na kurzarbeitu (a bude dostávat mzdu od státu), řešena přes úřad práce, nebo přes zaměstnavatele.

Co bude s Antivirem?

Tripartita by se měla nad doladěním návrhu znovu sejít v druhé půlce srpna. Poté chce ministerstvo práce v řádu dnů předložit návrh zákona. Maláčová plánuje k návrhu trvalého kurzarbeitu předložit ještě další legislativní změny na podporu trhu práce, které plánuje představit v druhé půlce srpna.

Kurzarbeit v současné chvíli operativně supluje program Antivirus, který je schválený do konce srpna. Ve hře je jeho další prodloužení. To by bylo pravděpodobně do doby, než kurzarbeit zakotví v legislativě, to je ale v tuto chvíli jen spekulace, detaily zatím nejsou jasné. Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR by měla vláda program prodloužit co nejdříve, a to do konce roku.

Firmy totiž musí mít jistotu, že program v příštích měsících neskončí. Po návratu z dovolené by pak vláda měla pokračovat v přípravách dlouhodobého kurzarbeitu, aby od ledna plynule navázal na Antivirus, říká videprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

Antivirus v současné době zahrnuje 3 formy podpory. Příspěvkem A stát dotuje 80 % vyplacené náhrady mzdy v karanténě zavřených provozech. Režim B řeší částečné omezení výroby a služeb, například kvůli výpadku poptávky. V tomto případě stát přispěje na mzdy 60 procenty. Třetí forma je odpuštění odvodů za červen až srpen malým firmám, které nesníží mzdy a nepropustí víc než desetinu lidí.

Jak je na tom ekonomika

V současné době to vypadá, že se evropský průmysl, včetně toho českého, pomalu oklepává a firmy opět nabírají dech. Nálada na trhu se během léta citelně zlepšila, i přesto plánuje řada firem v následujících měsících propouštění. Také není jasné, jak s ekonomikou zamává případná druhá vlna pandemie koronaviru, kterou vyhlížejí epidemiologové.

Jak moc může být propouštění razantní, bude podle ekonoma ČSOB Petra Dufka záležet jak na naplnění očekávání podnikatelů ohledně obnovení poptávky, tak právě na kurzarbeitu a případně dalších stimulačních opatřeních. 

Aktuální průzkum nálad v ekonomice vyznívá opatrně optimisticky, nicméně zcela jasně dává tušit, že návrat na předkoronové úrovně tržeb je pro většinu zúčastněných během na dlouhou trať. Současně ukazuje, že ani aktuální optimistická očekávání nemění nic moc na záměru propouštět. Byť samozřejmě i v jejich případě se zaměstnanost bude odvíjet od pokračování kurzarbeitu, uvádí Dufek.

Na náhradu mezd už šlo přes 15 miliard

Podle ministerstva práce požádalo v rámci programu Antivirus o příspěvek na náhrady mezd 57 099 firem. Od března do 19. července jim bylo vyplaceno bezmála 15 miliard Kč, prostřednictvím kterých stát tímto zadotoval 731 233 pracovních míst. Část z vyplacených peněz však musejí zaměstnavatelé vracet.

Úřady práce totiž od května průběžně kontrolují, jestli firmy peníze od státu čerpají na to, na co mají. Od začátku května do 1. poloviny července 2020 zahájily celkem 594 kontrol. Z již ukončených 193 kontrol našli pochybení u 61 firem, tedy u 31,6 %. Na základě toho museli zaměstnavatelé buď částečně, nebo úplně vrátit příspěvky v celkové výši 4 584 168,68 Kč.

Mezi nejčastější pochybení zaměstnavatelů dosud patřilo: 

  • statutární zástupce uzavřel pracovní smlouvu sám se sebou;
  • zaměstnavatel si nárokoval příspěvek na náhradu mzdy za zaměstnance, u kterých nastala překážka ze strany zaměstnavatele před 12. 3. 2020;
  • byl chybně stanovený průměrný výdělek;
  • chybné zařazení zaměstnanců do režimu A a režimu B;
  • došlo k záměně hrubé mzdy za náhrady mezd;
  • nebylo odvedeno pojistné ze strany zaměstnavatele před poskytnutím příspěvku.