Proces povolování nových staveb v Česku patří k nejdelším ve světě. Podle loni zveřejněné zprávy Světové banky jsme v tomto ohledu mezi čtyřicítkou nejhorších zemí. Například příprava jednoho kilometru dálnice se kvůli zdlouhavému procesu protáhne o 8,4 roku a jeho cena se zvýší o 65,6 milionu Kč.
Nelichotivý stav má změnit novela stavebního zákona, jež má povolovací proces urychlit a zefektivnit. Pomoci by to mělo jak při stavbě rodinného domu, tak developerům s velkými projekty nebo veřejným investorům, jako jsou obce nebo Ředitelství silnic a dálnic.
Zatímco nyní je získávání stavebního povolení u větších projektů proces i na několik let, nově by měl mít stavebník jasno do roka.
345 dnů na rozhodnutí
Developeři by se nově měli do 345 dnů dozvědět, jestli můžou stavět, nebo ne. A to včetně odvolání a přezkumu. U záměrů, kde je třeba posouzení vlivu na životní prostředí, je lhůta 375 dnů. Toto jsou však podle ministerstva pro místní rozvoj maximální lhůty a resort slibuje, že v praxi půjde vše ještě rychleji.
Pomoci tomu mají pevně stanovené lhůty a opatření proti nečinnosti úřadů. Dnes v zákoně řada takových lhůt chybí, nebo nejsou ze strany úřadů dodržovány. Stavebníci se tedy jen těžko dovolávají potřebných dokumentů a povolování staveb se prodlužuje,
uvádí na webu ministerstva mluvčí Vilém Frček.
Podle něj zákon zavádí pro vyjádření dotčených orgánů lhůty 30 dnů, které je možno ve zvláště složitých případech nebo při nařízení ohledání na místě prodloužit o dalších 30 dní. Pokud lhůty nedodrží, bude se mít za to, že souhlasí a nemají žádné připomínky (takzvaná fikce souhlasu). Pro samotné obecní stavební úřady bude platit, že pokud nerozhodnou včas, tedy ve lhůtě 30 dnů, 60 dnů nebo 120 dnů podle druhu stavby, případně ve lhůtě prodloužené o 30 nebo o 60 dnů, převezme řízení nadřízený krajský státní stavební úřad a řízení dokončí namísto nečinného obecního stavebního úřadu.
Odpadnout by mělo také obíhání úřadů a shánění potřebných razítek. Většina dotčených orgánů se integruje do konkrétního stavebního úřadu, který vydá na základě podané žádosti jedno povolení.
Hlavní principy nového stavebního zákona:
- jedno řízení před jedním stavebním úřadem
- stanovené lhůty
- fikce souhlasného vyjádření dotčeného orgánu a opatření proti nečinnosti
- apelační princip
- integrace některých dotčených orgánů do stavebních úřadů
Zmizet by měla také praxe, kdy v případě podání odvolání nadřízený krajský úřad dnes vrací věc k novému projednání prvoinstančnímu úřadu, a to často opakovaně. To už nebude možné. Odvolací orgán bude muset ve věci rozhodnout sám, tedy rozhodnutí obecního stavebního úřadu buď potvrdit, nebo změnit.
Novinka má přinést už jen jedno řízení místo stávajícího územního a stavebního řízení, ve kterých se často řeší stejné námitky. Zákon zavádí i zrychlené řízení pro případy, kdy nebudou žádné rozpory. Pokud bude vše v pořádku, vydá stavební úřad povolení ve lhůtě 30 dnů. To bude možné využít především v případě stavby rodinného domu. Novela má také rozšířit rozsah drobných staveb, které nemusí procházet povolováním vůbec.
Starostům vadí rušení stavebních úřadů
Novela zákona má řadu kritiků z řad opozice, podnikatelů nebo starostů. Těm je proti srsti, že by obce měly přijít o stavební úřady. Ministerstvo pro místní rozvoj jejich námitkám ustoupilo a stavební úřady na obcích nechalo dál v přenesené působnosti místo vzniku čistě státní stavební správy, což požadovala například Hospodářská komora. K redukci stavebních úřadů podle resortu přesto dojde.
„Stavební úřad není záchranka, nemusí mít dojezdovou vzdálenost 20 min., občané většinou potřebují jít na stavební úřad jednou, maximálně párkrát za život a patrně více ocení, že úřad bude fungovat, dodržovat lhůty a nebude na něm nápis pro nemoc zavřeno nebo dovolená,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Novela také počítá s kompletní digitalizací, což má ulevit nejen od množství papírové dokumentace, především to má ale umožnit komunikaci se stavebními úřady na dálku.
Novela míří do sněmovny
Novela zákona nyní putuje do poslanecké sněmovny. Dá se předpokládat, že kvůli četným námitkám opozice, která má návrh za nedotažený, může ještě doznat řady změn.
Ty požaduje také Hospodářská komora, která zastupuje mimo jiné také tuzemské developery a na přípravě zákona se podílela. Ministryně Dostálová za to schytala kritiku a také anticenu Ropák roku, kterou každoročně vyhlašuje ekologická organizace Děti Země.
Podle ní resort přizváním Hospodářské komory snížil účast veřejnosti na přípravě novely a uspěchal ji. A přestože Hospodářská komora u přípravy novely byla, nynější pozměněnou verzi její zástupci kritizují.
Nynější varianta návrhu předložená vládě k projednání má mnoho výrazných změn, kvůli kterým by lidé a firmy museli další roky strpět pomalé povolování staveb. Pokud se ale politici nebudou snažit najít řešení, pak hrozí, že současný žalostný stav bude po další roky přetrvávat,
uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Podnikatelé jsou podle něj přesvědčeni, že by měla vzniknout jednotná a nezávislá státní stavební správa navržená po vzoru funkčních katastrálních úřadů, tvořená Nejvyšším stavebním úřadem, krajskými stavebními úřady a územními pracovišti.
Ani v oblasti oblasti územně plánovacích dokumentace se toho podle HK příliš nezměnilo. V zákoně totiž zcela chybí původní klíčový požadavek na stanovení veřejného zájmu, proces územního plánování zůstává zachován v současné přežité podobě, nedochází k žádnému zrychlení. A to přesto, že jen tato kapitola narostla o desítky nových „prázdných“ paragrafů oproti současnému stavu,
dodává předsedkyně Sekce územního a regionálního rozvoje Hospodářské komory Hana Landová.
