Hezky si posedávat po kapitalistických salónech, popíjet kapitalistické víno a pojídat vybrané lahůdky a vykládat přitom o pozitivech komunismu.
Podle mne i dnešní nejchudší mají životní standard srovnatelný se životním standardem střední třídy v 80. letech a vyšší třídy ve 30. letech. Pro srovnání: můj pradědeček byl soudce za Rakouska a první republiky. Tehdy bylo běžné, že soudce s rodinou bydlel v bytě 2+1 a jeho rodina jedla k nedělnímu obědu "chudé rytíře" - chleba v trojobalu.
Rodinné domky z 30. a 40. let, které byly postavené jako vícegenerační, dnes běžně slouží jako bydlení nukleární rodiny.
Velmi hloupá argumentace.
To už mohu stejně hloupě napsat, že na začátku socialismu byl standard 1 pokoj a kuchyně pro 10 lidí, suché WC za barákem, studená voda na chodbě, koupel 1x týdně v neckách, všichni v jedné vodě, nebo v lepších rodinách v městských lázních. Topení na uhlí, nebo šišky z lesa. V lepších rodinách i rádio. Na konci ústřední topění, vlastní koupelna s teplou vodou, splachovací záchod atd.
Jenže nejsem pitomec, abych to takhle "zjednodušoval".
On ten argument není úplně špatný, akorát se musí vzít ne absolutně, ale komparativně.
Pokud na začátku socialismu byl "standard 1 pokoj a kuchyně pro 10 lidí, suché WC za barákem, ..." ale nikde jinde na světě nebyl vyšší, pak člověk, který takového standardu dosáhl na tom byl dobře.
Pokud na konci socialismu bylo standardem "ústřední topení, vlastní koupelna s teplou vodou, splachovací záchod atd.", ale všude okolo byl ten standard vyšší (+ barevná televize, telefon, vlastní auto, ...), pak kdokoliv dosáhl takového standardu na tom byl pořád dost špatně, že.
Váš argument je samozřejmě korektní. Oproti mému ale ilustruje jinou věc: Vy říkáte, že se zvedl průměr nebo standard. Já říkám, že se zvedl dolní okraj. Čili že i ti nejchudší se na bohatnutí společnosti podílejí. To je z filozofického pohledu neméně důležité, protože řada socialistických filosofů argumentuje právě těmi nejchudšími.
Já říkám zcela jinou věc. Ano, průměr se zvedl, ale nemělo to spojitost s tehdejším režimem. Mělo to zcela jiné důvody, a těhdejší ideologie tomu nebránila ani na jedné straně.
Čímž se dostáváme k tomu, že jak říkají dnes v USA, "dnešní děti se smiřují s tím, že nikdy nebudou mít životní úroveň, jako jejich rodiče". Takže NĚCO se za posledních 30 let skutečně změnilo. A opravdu se nemá smysl mlátit čepicemi, socialiskus versus kapitalismus.
A mimochodem, s těmi nejchudšími, je mi to trapné protože se nechci hádat, kvůli tomu tu nejsem, ale pouze musím konstatovat: bezdomovci. Čímž se vracíme k předchozímu, že bez ohledu na režim dnes (příliš) netrpí hlady ani ti nejvíce dole, oproti stavu před 80-ti lety, ale to opět má příčinu v něčem zcela jiném. (Za posledních 30 let si někteří pohoršili, jiní jsou "na svém".).
A ještě jedna věc: "socialistických filosofů"? To je přeci protimluv.
Tak předpokládám, že to má pouze souvislost s tím, že před 30lety nebylo tolik lidí s důchodem a díky populačnímu růstu po válce tu bylo spoustu mladých a pracovitých lidí + díky neřešení ekologie byly levné zdroje, což byl ideální stav pro blahobyt napříč všemi příjmovými skupinami.
Dnes totiž řešíme navíc:
- sociální pojištění je v mnoha státech čím dál větší problém
- nedostatek práce, kvůli stěhování výroby směr Asie
- přemíra ekologických opatření a prodražování výroby
- a konkrétně u nás pak, že ti co mají u nás největší zisky tak vyváží kapitál za hranice a daní se díky mezerám v zákonech jen to nejmenší možné minimum.
Tak, a teď si uvědomme, že první, třetí a čtvrtá položka, které uvádíte, nejsou způsobeny kapitalismem, ale naopak regulatorními zásahy do toho kapitalismu, tj. přesně tím, po čem pan Pikett volá.
Stěhování výroby do Asie naopak znamená, že ta Asie bohatne. To je totiž hlavní slabina Pikettových teorií: možná, že v rámci největších zemí ze skupiny nejbohatších zemí světa (země, které jsou bohatší než Spojené státy a Spojené království, jsou totiž taky mnohem menší) došlo ke koncentraci bohatství (i když už mnoho lidí poukázalo na to, že Pikett svoje data vybírá dosti účelově, takže to tak možná vůbec není). Ale celosvětově došlo k obrovské dekoncentraci bohatství do těch třetích zemí.
Nemáte úplně pravdu:
- po válce byla pracovní síla dosti zdecimována, mužská dost vybita. Bylo hodně válečných invalidů. O ty bylo třeba se postarat.
- hospodářství bylo v troskách. Proto byl až do r. 1953 přídělový systém.
- bylo třeba se starat o ty, kteří před válkou sociální pojištění neměli. Tíha byla hlavně na rodinách. Proto bylo zavedeno sociální pojištění všeobecné.
- dostatek práce sice byl, ale to bylo způsobeno válkou a vybombardováním řady měst i továren. A taky viz bod 2.
Ano, pokud hovoříte o Německu, Rakousku nebo SSSR, máte naprostou pravdu.
Ovšem v Československu byly dopady války relativně velmi malé: ztráty obyvatelstva velmi malé (ledaže počítáte vyhnané Sudetské Němce), navíc bez disproporčního dopadu na muže v produktivním věku. Nějaké vybombardované továrny sice byly, ale zase proběhly investice do infrastruktury, takže taky žádný velký dopad.
Hospodářství se dostalo do trosek mnohem víc právě tím vyhnáním Sudetských Němců a potom etatizací a kolektivizací. Kdyby k těmto dvěma avantýrám nedošlo a neodmítli jsme Marshallův plán, měli jsme mnohem lepší startovací pozici než kterákoli okolní země.