Vlákno názorů k článku Realitka našla kupce, prodejce se s ním domluvil sám. Pokutu platit nebude, rozhodl soud od Grol - Zkušeností s RK jsem utrpěl již několik. Platí,...

Zkušeností s RK jsem utrpěl již několik. Platí, že realiťák absolutně za nic neručí a ti lepší z nich si tento fakt alespoň uvědomují. Ta horší polovina jsou spíš poslíčkové na úrovni „poslali mě sem, abych tady byl“, které ani nenapadne, že by za něco vlastně měli zodpovídat a že svou nekompetentností mohou zkazit život rodině na několik dekád. Zúčastnil jsem se více než desítky prohlídek nemovitosti (vždy domy v roli kupujícího) a dvou pokusů o prodej, které popíši.

Zhruba před čtvrt rokem jsme zjistili, že je na prodej pěkný dům za odpovídající cenu nedaleko od našeho domu. Oslovili jsme majitelku, dům si prohlédli. Majitelka, starší paní však trvala na prodeji přes realitku. Nechtěli jsme, ale budiž. Realitka se v první řadě zajímala jen o podpis předprodejní smlouvy a složení zálohy. Samozřejmě jsme odmítli a trvali na tom, že nejdříve uvidíme kupní smlouvu a dohodneme detaily prodeje. Dostat z nich kupní smlouvu byl docela porod (přece své vlastnictví nedávají mezi futry) a ze smlouvy se vyklubal pěkný paskvil, což jsem poznal i já jako laik. Realitka omítla ve smlouvě opravit chyby a nejasnosti jí nevadily – měli exklusivitu, cítili se silní v kramflecích. Prodávající trvala na realizaci přes RK a tvrdila, že makléřka je moc hodná (stará důvěřivá paní), tak jsme vycouvali. Nechtěl jsem podruhé absolvovat adrenalin s RK a zároveň u toho hlídat důvěřivého prodávajícího. Tím už jsem si jednou prošel – viz dále. Proč to ale píšu - neochota zprostředkovat prodej na straně realitky by pro mě byla důvodem, proč jít sólo cestou a obejít je. A ani trochu bych si nepřipadal jako podvodník před někým, kdo zneužívá prodávající podepsanou exklusivitu k tomu, aby mě i ji dohnal k podpisu ještě většího svinstva. A vůbec nepochybuji o tom, že je to postup naprosto běžný. Postup kupujícího a prodávajícího v článku uvedeném případu proto docela chápu.

Případ druhý je starý několik let. V roli kupujících jsme tehdy oslovili realitku ohledně inzerovaného domu. Scénář stejný – tady se nám upište, zálohu pošlete sem, kupní smlouvu neukážeme. Po vyjasnění si pravidel hry, jsme se nakonec dostali ke smlouvě. Mraky chyb, složité jak orloj, nedomyšlené a backdoory k tomu. Samozřejmostí byla nulová zodpovědnost RK a pokutování prodávajícího a kupujícího za každý prd. Smlouva například umožňovala, že svou nečinností mohla RK způsobit prošvihnutí termínů na straně kupujícího nebo prodávajícího a v tu chvíli by RK za svou nečinnost inkasovala tučné částky. Po prvotní neochotě cokoliv měnit jsme začali salámovou metodou postupně smlouvu ladit. Když rozpory ve smlouvě dokázal pochopit i prodávající, musela makléřka couvnout. Tak se nám podařilo chyby i svinstva eliminovat a vydupat si, že peníze půjdou přes bankovní úschovu a také, že RK si sáhne na svou provizi až jako poslední a až ve chvíli, kdy bude vše prodané, přepsané, předané a ukončené. To se ukázalo jako klíčové. V průběhu prodeje totiž došlo ke komplikacím a prodávající stranu dostihly dluhy. V tu chvíli RK přestala plnit jedinou povinnost, ke které se nám smluvně zavázala – komunikovat. Telefony nebrali a pomohla až výhružka, že pokud nezačnou věc okamžitě a s naší účastí řešit, z obchodu couváme a budeme se soudit. Prodej se nakonec uskutečnil. Stálo to spoustu nervů a dohadování, ale přímo na financích ani korunu. Tedy na naší straně. Prodávající stihli napodepisovat další hezké smlouvičky a tak RK odevzdali dalších asi dvě stě tisíc korun a odnesli si úvěr navrch. RK totiž patřila pod skupinu firem, které měly ve svém portfóliu nejen reality, ale i různé výhodné úvěry a v neposlední řadě i exekuce. Jestli dokázali prodávající těchto služeb už nevím.

Proto RK vnímám jako něco, co prodej pouze komplikuje - je to další strana, se kterou je nutné se dohodnout a je to složitější, než s prodávajícím. Zároveň ale nic kromě nafocení objektu a vystavení inzerátu nepřináší – tzn. pro mě jako kupujícího vůbec nic. Na smlouvy je potřeba si stejně najmout právníka, protože ten jejich chrání pouze zájmy RK, stejně musím vše oběhat a zaplatit sám, dům mi ukáže prodávající, předávací protokol také řeším s ním. A to, že s prodejem makléř stráví desítky hodin, je mi ukradené, protože v tom není služba pro mě a naopak musím po něm vše důsledně zkontrolovat a pokud něco zoslil důsledky ponesu já. Až natrefím na RK, která bude kromě činností, ochotna nabídnout i odpovědnost za kvalitu těchto činností, možná změním názor.

"Smlouva například umožňovala, že svou nečinností mohla RK způsobit prošvihnutí termínů na straně kupujícího nebo prodávajícího a v tu chvíli by RK za svou nečinnost inkasovala tučné částky. "

To na mě zkoušela realitka také. Ta "moje" to měla ještě vyšperkované tak, že si dokonce dala do návrhu kupní smlouvy
pro případ svojí (ne)činnosti sankce - falešný pocit bezpečí. Háček byl v tom, že to měla být kupní smlouva, jejíž nebyla realitka vůbec účastníkem. Tedy smlouva mezi prodávajícím a kupujícím. Ale on to byl dvojitý háček: jak by realitka inkasovala zamýšlenou past, když nebyla účastníkem smlouvy? No zkrátka standardní "kvalita" realitek. Něco podobného, jako případ popsaný v článku. Realitka ani neumí správně napsat takový podraz, aby to u soudu obstálo.

"Proto RK vnímám jako něco, co prodej pouze komplikuje - je to další strana, se kterou je nutné se dohodnout a je to složitější, než s prodávajícím. "
Stejná zkušenost. Nejlepší realitka, jakou jsem kdy viděl byla taková, která nekomplikovala práci mojí a mojí právničky.