No, RB mě pěkně nas…a, když jsem si za Kč 50,– provedl změnu limitů na platební kartě v internetovém bankovnictví.
Kč 4,– za příkaz po internetu teda taky nic moc.
Ale když si člověk vzpomene na jednání s klientem ze strany ČS, ČSOB, UniCredit atd. tak rychle vychladne a jako beránek se vrátí k RB a děkuje za kvalitní služby a slušné jednání ze strany pobočky RB. :-)
Hmm, mám ČSOB již opravdu hodně dlouho a mohu ji jen pochválit. Osobní bankéřka se o mě dobře stará. Dokonce mi i jednou volali, že jsem se určitě spletl a míst jednorázové platby jsem vytvořil inkaso, ochránili mě tak před pokutou za pozdní platbu. Nemuseli to udělat, ale udělali to.
Navíc mám od nich Osobní účet Zadarmo, kde mám neomezený počet plateb a výběrů hotovsoti z bankomatů ČSOB – vše zdarma :-) To např. RB neumí ani náhodou.
A spořicí účet s 2%, o tom si v RB mohou nechat jenom zdát :-)
Tak já jsem měl ČSOB aktivní konto.
Při zřizování účtu se mě paní osobní bankéřka zapomněla zeptat na limit na platební kartě. Automaticky mi nastavila limit Kč 15.000,–.
Limit pak po netu nešel vůbec zvednout (chtěl jsem 70.000,–). Podařilo se ho zvednout, až když mi na účtu leželo skoro půl milionu 14 dní.
Přesně tak, je to o lidech. Dnes jsem u Raiffeisen-ky něco vyřizoval. Změna parametrů účtu, banalita, ale jedna paní s tím nebyla schopná pohnout. Chtěla mi sjednat schůzku s bankéřem jejich pobočky, který to prý udělat může, na příští týden a vnutit eKonto… brr.
Pobočka o 300 m dál byla liduprázdná a mladá usměvavá slečna se mnou vše vyřešila během pár minut, k mé plné spokojenosti.
**
Obecný problém je podle mne v tom, že ten komu nevadí občas za službu něco zaplatit chce starý, klasický přístup. Řešit problém s konkrétním (schopným) člověkem, kterého najde na dané pobočce (která své umístění pokud možno také nemění co 1/2 rok) ješte za rok, dva…
Všichni se přitom snaží banku přesvědčit, že tomu tak není, že potřebují spousty služeb (vše řešit nejlépe on-line), každý měsíc převádět miliony,…
**
Co pamatuji, tak Raiffeisen Bank se snaží být (hesly) dynamická, až přespříliš, již od okamžiku kdy začala působit v Česku. Mohu ale zodpovědně říci, že když jsem k ní přešel, tak jsem u ní našel to, co jsem u České spořitelny již najít nedokázal – lidský přístup, osobnosti, serióznost již na první pohled.
Dnes mám pocit, že právě tohle banka ztrácí, stále rychlejším tempem. Může si za to ale sama, stávající nabídka produktů (pro soukromé osoby) je jen pro dynamické jedince, kteří používají kvanta služeb za které může banka požadovat poplatky…
**
Když se ale podívám kolem sebe jak dnes mladí lidé používají mobilní telefony, utrácejí svůj čas, tak bance rozumím. Chce jít s dobou. Jediné čemu nerozumím je fakt, jak to, že banka nevidí že ti mladí lidé nemají v zásadě žádné peníze a pokud je jednou mít budou tak také dospějí k tomu být více konzervativní.
Presne tak, RB pouzivam len na to, co sa mi hodi. Jak zdrazi trvalaky, dam je do mBank. 3 koruny mi nevadily, ale 6 jim nedam, mam jich asi 15, to uz je poznat. A k tomu jejich vernostnimu programu, ja mam vedenie uctu bezplatne, len si z mBank posilam peniaze do RB a zpet, kazdy mesic poslem tak 70000 Kc. Funguje to skvele, a jeste mi chodi predchvalene nabidky na uvery a kreditne karty :) Staci si vytvorit umely obrat a jak nejste v registru, tak banka vam nacpe vsetko predschvalene.
Tak v Praze znam jenom ctyri posty. A z nich jenom na (tusim.) Anglicke tohle nemaji. Ale jinak posta na Moravske, na Hurce i na Luzinach (tusim. Arechoologicka) maji specialni okinka, nekdy dokonce i box se zidli, prave pro klienty Postovni Sporitelny.
P.S.: Toho sem si vsimnul prestoze u PS ucet nemam.
Já bydlím na Pankráci a tady na poště (ulice Na Strži) toto okénko je. Navíc je tu ještě vkládací bankomat – „vkladomat“, přes který na Osobní účet zadarmo můžu rovněž vložit peníze zadarmo.
Speciální přepážku „Poštovní spořitelna“ jsem zatím viděl na všech poštách, které mají více než čtyři přepážky a vždy byla otevřená a téměř nikdy u ní nebyla fronta. Z hlavy si vzpomenu na poštu poblíž stanice metra Flora a samozřejmě na hlavní poštu v Jindřišské ulici. Tam ale není umístěná ve dvoraně s vyvolávacím systémem, ale u tzv. nočních přepážek – opět tam nebyla fronta (i když jsem tam byl v neděli, jak je to ve všední den nemůžu říct).
Ne, že bych znal všechny pošty v Praze, ale moje zkušenosti jsou takové:
Petřiny – mají kamrlík pro poštovní spořitelnu, ještě jsem ho neviděl otevřený
Belgická – mají okénko pro poštovní spořitelnu, ale už tím, že před ním mají navršené reklamní panely dávají najevo, jak často ho otvírají (nikdy).
Centrála Prahy 6 – mají kamrlík pro poštovní spořitelnu. Když tam člověk přijde s něčím jednoduchým, pošlou ho na přepážku. Dělají tam jen složitější operace, které neumí pracovnice na přepážce. A když jsem to potřeboval, čekal jsem asi hodinu (přede mnou byli DVA lidé).
A to já výjimečně souhlasím. Vklad hotovosti je pro banku ztrátová operace (čas pracovnice stojí víc peněz než těch 10 Kč) a je dotována z výnosů ostatních služeb. Proč by ale banka měla dotovat cenu služby pro neklienty, kteří ty ostatní služby (např. bezhotovostní převody, které stojí jednotky haléřů, ale banka si na ně přiráží desetitisíce procent) nevyužívají?
Přiznám se, že jsem kolenovrt a jakékoliv poplatky mi vadí a podle toho vybírám ústavy, kde si zřídím účet. Ale zrovna tenhle poplatek akceptuji a jeho smysl uznávám.
Potřeboval jsem zaplatit pojistku od Kooperativy, z důvodu časové tísně jsem to chtěl provést na přepážce České spořitelny, která produkty Vienna Insurance Group (do které spadá jak Kooperativa tak ČPP tak i Pojišťovna České spořitelny nebo jsou nějak propojeny, detaily jsem nezkoumal) na svých přepážkách prodává a u ČS mají vedeny účty. Ouha, byl jsem upozorněn na poplatek za vklad 3. osobou, tak jsem s díky odmítl (poplatek představoval 1/4 placeného pojistného navíc) a vyhledal pracoviště Kooperativy. Tam jsem jim zaplatil a jen tak utrousil, s čím jsem se setkal v ČS. Vyrazili mi dech, když mi sdělili, že oni to udělají zrovna tak. Dobrá, dáte to ale v jedné částce za víc platících klientů. Nikoliv! Každého klienta s jeho VS vložíme zvlášť. A bez poplatků, ačkoliv nemají dispoziční právo a jsou zrovna tak pro banku 3. osobou.
U téže banky mám i penzijní připojištění, které taky někdy platím hotově. Depozitářem je ovšem Komerčka, ale dá se to složit v ČS, a tam to bez poplatku funguje. Takže když banka chce prachy a prodávat produkty, tak vklady bez poplatku fungují, jindy nikoliv.
Už jen čekám, kdy podobné moresy chytí i obchodníci a když kolikrát vidím některé kupující, jak svůj nákup při placení rozdělují na svůj, pro babičku a pro souseda a každý oddíl platí extra, jak je obchodník zkasíruje o poplatek za platbu 3. osobou. V principu je to to samé a pokud s platbami v hotovosti na pokladnách SM HM nedělají problémy obchodníci, tak kdo ještě jiný by neměl mít k hotovým penězům kladný vztah než banky?
Už jen čekám, kdy podobné moresy chytí i obchodníci a když kolikrát vidím některé kupující, jak svůj nákup při placení rozdělují na svůj, pro babičku a pro souseda a každý oddíl platí extra, jak je obchodník zkasíruje o poplatek za platbu 3. osobou. V principu je to to samé a pokud s platbami v hotovosti na pokladnách SM HM nedělají problémy obchodníci, tak kdo ještě jiný by neměl mít k hotovým penězům kladný vztah než banky?
V tom je ale rozdíl. Jako třetí osoba bance přináším jen náklady – vložení peněz na účet za dotovanou cenu. Nepodílím se ani na ceně za vedení účtu, ani na jiných ziskových operacích. Proto banka udělá vše pro to, aby peníze vložil pro ni výhodnějším způsobem – bezhotovostním převodem, kde tyto náklady se mnou nemá (a výnosy – např. úrok z manipulace s vloženými penězi – má stejné).
U obchodníka je to ale jiné – nakupuji jeho zboží, na kterém má marži a proto je mu jedno, jestli ho nakupuji pro sebe, nebo pro někoho jiného.
Pokud by banky zlevnily poplatek za vklad na účet pro třetí osobu, tak samozřejmě spoustu lidí bude chodit do banky vkládat hotově. Ať proto, že to je levnější než složenka na poště, nebo proto, že budou platbu nechávat na poslední chvíli. To bude znamenat víc lidí na přepážkách a buď obtěžování klientů banky (kteří bance přinášejí zisk) nebo potřebu zaměstnat větší počet pracovníků (vyšší náklady pro banku).
Vím to z vlastní zkušenosti, když jsem začínal můj pracovní proces, tak jsem ani neměl bankovní účet (tehdy bezplatné účty nebyly), pouze vkladní knížku (která na rozdíl od účtu byla zdarma tehdy a je i dnes) a veškeré platby jsem platil způsobem, že jsem vybral hotovost a odnesl jí do elektráren, plynáren atd nebo jí složil hotově na jejich účet (naštěstí jsem měl vše v pěším dosahu bydliště nebo pracoviště, takže to pro mě neznamenalo žádné finanční ani časové náklady). Postupně začaly jak banky tak i tyto společnosti zavádět poplatky za platbu v hotovosti, tak mi nezbylo nic jiného, než si založit účet a platit z něj, protože to pro mě přestalo být výhodné. A přesně z tohoto důvodu banky poplatek za vklad 3. osobou zavádějí.
Jako 3. osoba nedělám bance náklady, protože pokladní tam tak jako tak sedí. Aspoň je využitý/á, když tam teda sedí.
Já bance přináším peníze.
Kdyby tam místo pokladní chtěli mít jen vrátného, aby tu banku hlídal, můžou tam mít i vrátného. To je vyjde levněji.
Můžeme klidně diskutovat o nákladech. Banka je firma, která má pevnou síť poboček s pracovní dobou od-do, stejně tak, jako prodejny nebo jiné firmy. Zákazník předpokládá, že d době od-do tam tedy někdo bude, kdo zákazníky obslouží. Pokud tam nepřijde NIKDO, sedí tam pracovníci naprosto stejně.
To, že tam pokladní tak jako tak sedí je pouze na první pohled. Pokud by cena této služby byla nižší, bude o ní větší zájem. A místo jedné pokladní tam budou sedět dvě, tři,… popř. se tam bude tvořit fronta, která bude obtěžovat vlastní klienty, kteří bance generují zisk ve prospěch neklientů, kteří jí generují náklady.
Stejně tak otvírací hodiny (a obsazenost přepážek) banka reguluje podle množství klientů v daném čase, kteří banku obvykle navštěvují. Navíc otvírací hodiny banky se nemusí rovnat otvíracím hodinám pokladny – příkladem je třeba FIO, kde jsou provozní hodiny pokladny výrazně omezeny – vlastně je to rovněž způsob omezení hotovostních operací. Místo jejich zpoplatnění jsou omezeny pokladní hodiny tak, že člověk pracující v 1 směnném provozu se na pobočku v pokladních hodinách nemá šanci dostat.
Jenže kdo jiný se má zabývat penězi než banky? Ty peníze se do banky nějak dostat musí.
Tak jako obchodník má marži tak i banka má své marže. Jde o to, že banky jsou nenasytné. U obchodníka, který šetří na pokladních a jsou tam furt fronty, nakupovat nebudu (Lidl, Kaufland, Penny …). Banky bohužel mají i v tomto ohledu kartel a na úřadovně je vždy 1, maximálně dvě poklady a nemůžete si tedy mezi bankami vybírat. A člověk nemůže nevyslechnout částé kritikyy klientů, jak je to bordel, že je otevřená jen jedna pokladna. Pro některé klienty jsou pokladny postradatelné, pro jiné nikoliv a vše se nedá dělat (všude ani nejsou) přes vkladomaty. Na druhou stranu, když banky vyházely klienty od přepážek, zjistily, že od nich nemá kdo kupovat jejich zázračné a výhodné superprodukty a na oslovení telefonního bankéře nebo informaci na výpisu patřičně nereagují a nepřiklušou do banky si produkt uzavřít. Ale při osobní návštěvě je přece jen větší možnost, zvláště po oslovení „odborně“ vyškoleným personálem, který klienta zpracuje ať chce nebo nechce a pak se chytne a něco koupí či uzavře.
Neřekl bych tedy, že banka reaguje na potřeby klientů, jak se nám některé snaží nalhat, ale banky nutí /jak ošklivé slovo, ale jinak se tento proces nazvat nedá, nutili přece komunisti a bylo to špatně/ klienty poplatkovou politikou, aby určité operace nebyhledávali, i když pod pojmem banka si představím hlavně peníze …
Ale jistě, že banka operuje s penězi. Jen je pro ni výhodnější, pokud jí přijdou bezhotovostně, než hotově. A tak se snaží metodou „cukru a biče“ přimět klienty, ať jí ty peníze posílají bezhotovostně. Není to nic zvláštního, je to stejné, jako když někteří obchodníci dávají slevu při platbě v hotovosti, nebo např. přirážku při platbě kartou (nedávno zavedla síť restaurací Potrefená husa). Zde jde sice o obrácený postup – preference hotovosti, ale to je proto, že pro obchodníka je naopak výhodnější hotovost, než platit provizi z platby kartoul. Účel je ovšem stejný – snížit náklady.
Pěkně si vás banky vychovaly (-;
Klientem je ten majitel účtu a ten jim za to platí a jeho peníze mají k dispozici. Poplatek má být za službu vložení peněz na něčí účet, nikoli za to, kdo na to kouká. Dokonce banka by ani neměla mít právo kontrolovat jestli to vkládám na svůj účet nebo na cizí. Takže je to diskriminace. Je to opravdu, jako kdyby kontrolovali v obchodě, jestli nakupuji pro sebe nebo někoho jiného a pokud pro jiného, tak mi naúčtovali poplatek, protože ten dotyčný k nim nepřišel a nemohl se chytit na nějakou skvělou nabídku (-;
Asi moc nakupovat nechodíte, nebo máte štěstí na podobné nakupovače.
Pokud dělíte 1 nákup na 3, tak pokladní musí 3× uzavřít markování, vzít peníze, vrátit, případně vzít 3× kartu nebo kombinace obého. Taky takové lidi nechápu, zvláště když to pak zase smíchají do 1 koše a do kufru 1 auta.
Co ještě dost zdržuje, bohužel, jsou platby kartou. I když jí platím téměř každý nákup, vidím, že hotovostní odbavení je rychlejší. A to nemám na mysli případy, kdy zákazník zblbne PIN, operace se musí zadat znovu nebo když nefungují terminály.
Nepsal jsem o 3 nakupujících občanech, ale o 1 nákupu rozděleném do 3 nákupů pro 3 různé subjekty.
Polopaticky: dělám nákup pro sebe, děti a rodiče. Pokud nahážu vše na pás a pak do jednoho košíku, pokladní sjede celý nákup pro 3 subjekty najednou, já 1× zaplatím. Pokud nákup rozdělím, zaplatím za sebe, po dalším markování nákupu pro děti platím na podruhé a při dalším markování zaplatím potřetí, tentokráte pro rodiče.
Takhle se asi v praxi dají dělit nákupy, které pak stejně skončí v jednom vozíku a v jednom kufru auta. Takhle to asi myslel Tonda 21.05.2010 23:05 s oním „co v obchodě platí na třikrát a zdržují tím ostatní“ . Samozřejmě, pro rejpaly, děti se dají zaměnit za souseda a rodiče za milenku, třebas…
Pochopil jste Méďo Béďo? Koukám na vaše další příspěvky a docela vás baví se navážet do ostatních, co chápou nějak jinak.
Takže ještě jednou a pomalu:
Jaký je rozdíl ve „zdržování“ ostatních, jestli se nákup z jednoho vozíku rozdělí na 3 a platí je 3 různé osoby, nebo jestli je nákup ve 3 různých vozících a platí ho rovněž 3 různé osoby? BTW já občas platím nákup ze svého vozíku sám nadvakrát, protože na něco potřebuji účet zvlášť. Podle autora původního příspěvku bych měl si měl nejspíš nakoupit pro sebe, zaplatit a objet si s vozíkem krámem druhé kolo kvůli tomu druhému nákupu.
Naopak, ta otázka byla vznesena správně. Převezmu slova autora počátečního příspěvku. Nakopal bych do … ty (i toho autora), kteří si hrají na to, jak je jejich čas drahý, jak si je může dovolit někdo vůbec zdržovat atd.
Jsem zákazník, mohu si tedy platit a rozdělit nákup třeba 10×.
S tím žádný trouba nic nenadělá, není žádná šlechta a když má něco proti, má vedle další pokladny.
V ČR se zřejmě ztratila slušnost, morálka a inteligence, což už je poznat podle počátečního příspěvku.
to Idx: já myslím, že Méďovy úvahy jsou úplně v pořádku, ale vy jste trochu pomalejší v myšlení a ještě k tomu hulvát. kdyby si babička a tetička toho zákazníka, co platí na 3× přišly nakoupit samy, možná by tam ten spěchající pán stál ještě teď. mě je to celkem jasné. je naopak rychlejší, když jeden člověk platí 3 nákupy zvlášť, než když 3 lidé s 3 košíky platí také zvlášť. nejde o žádné zdržování a jestli jste nervózní, tak si vemte prášek, když jdete nakupovat ve špičce a neomezujte ostatní.