Soudružku Maláčovou , je potřeba postavit před realitu a taky jí podle jejího návrhu dát jenom tich 8-10000 tisíc důchodu , odstavit účty , udělat s ní dělníka a potom by nevymýšlela takový hovadiny , děti dát na učiliště ne na soukromý školy atd. Ale Já navrhuji poslat do KLDR na převýchovu a nebo na Šumavu , sázet stromky denně a makat do konce , . A pak nasrat na hlavu.
Jezdím za práci 300 km abych měl prumerny plat. Stěžovat si máte málo když nejste ochotni nic udělat pro zlepšení je k smíchu. Mám pro zaměstnání jsem byl schopen vystudovat VS. Peněz mám malo ale i tak jsem schopen si odkládat. Jsem v daleko horší situaci než lidé kolem 50 let co prskate, měli jste státní bezúročné půjčky, privatizované byty za 20 tisic, dvougeneracni barak se dal v 90 letech postavit za 100 000 kc, jak si muzete stezovat. Dnesni lidi od 30 niz nebudou mit nic z toho. Barák dnes nepostavita pod 3 mega plus mega parcela. Měli jste svoji šanci a celý život vydělávali co teď sakrá po kom chcete.
COŽE??? Kde jste ty pohádky vyčetl? Že jsme měli bezúročné půjčky? Jo, taky byly, ale ne každý splnil podmínky, takže ne každý ji dostal. Privatizované byty za 20.000? To jako měli všichni? Kde že se to rozdávalo, asi jsem byla v jiné frontě nebo jsem zrovna asi zvonila klíči na Václaváku, když se rozdávaly ty byty za 20.000. A v 90.letech že se dal postavit barák za 100.000? Ten bych brala z fleku, za tu cenu. Vážený, já jsem po smrti rodičů zdědila domek společně s bráchou, na poč.70.let. Byla to hrubá stavba bez oken a dveří, hodnota podle dědického zápisu byla "pouhých" 160.000,- Kč". A znovu podotýkám, že to bylo na poč. 70.let a nemělo to okna, dveře, tudíž ani podlahy, topení, WC, koupelnu a další vybavení. Aby se v tom dalo bydlet, vyžadovalo to minimálně jsště jedou oněch 160.000,- Kčs a hromadu práce. Za tu cenu to byly jen a pouze hrubé zdi. Takže ty pindy od baráku za 100.000,- povídejte laskavě tak Ovčí babičce.
Chcete barák za levno? Co Vám brání nakoupit si materiál (ten dneska aspoň seženete, tenkrát nebyl a sháněl se hooodně pracně), oblečte si montérky a zařezávejte na stavbě, odpoledne po šichtě, každý den a o víkendech taky. Tak, jako to dělali lidi tenkrát. Bez dovolených, s jazykem na vestě. Můžete mít tu haciendu větší a hezčí. my to tehdy pracně lepili z toho, co se sehnalo. Závidět dovede každý trouba, ale tu práci za tím každý nevidí.