Vlákno názorů k článku První kroky k reformě důchodového systému: Nultý pilíř a minimální důchod od Jiří - Mě by moc zajímalo, co na návrh paní...

Mě by moc zajímalo, co na návrh paní ministryně Maláčové říká paní ministryně Schillerová. Vždyť paní Maláčová chce jen vytáhnout další peníze ze státního rozpočtu tím, že 0. pilíř se bude platit ze st. rozpočtu a ne ze soc. pojištění. Nakonec pokud by se neudělala reforma a nezískaly další peníze pro vyplácení důchodů dopadlo by to úplně stejně. Stát by nalil na účet soc. pojištění chybějící peníze jako se to už v minulosti stalo a tím by musel zachránit vyplácení důchodů. Myslím, že nápad s 0. pilířem není špatný, alespoň lidé, kteří jsou celý život na sociálce a na podporách dostanou jen základní důchod na přežití a tím se vyplácení důchodů stane spravedlivější. Na druhou stranu se tím peníze do státního rozpočtu nedostanou.

0-tý pilíř máme i dneska, jen se to jmenuje jinak, a sice základní výměra. Pro rok 2019 je stanovena pevnou částkou 3.270 Kč měsíčně (v roce 2018 činila 2.700 Kč, 2017 = 2.550 Kč, ... 2011 = 2.230 Kč). K této částce se připočítává ještě procentní výměra. Výše procentní výměry se v roce 2019 stanoví jako 1,5 % výpočtového základu za každých 365 dní pojištění. Procentní výměra důchodu závisí na dosažených příjmech a získaném počtu let pojištění. Minimální výše procentní výměry je přitom 770 Kč měsíčně. Čili minimální důchod je dneska základní + procentní výměra 3.270 + 770 = 4.040 Kč. U předčasného odchodu do důchodu se pak procentní výměra krátí.
No, a pokud někdo nepracoval a nemá odpŕacovanou potřebnou dobu k přiznání starobního důchodu (třeba byl v base a nepracoval, nebo byl dlouhodobě nezaměstnaný, protože i dona evidence na ÚP je krácena) nebo celý život pobíral sociální dávky (https://www.idnes.cz/usti/zpravy/vedouci-socialniho-odboru-usti-magistrat-ivana-stastna-socialni-davky-rozhovor-ministerstvo-prace-a.A190712_488685_usti-zpravy_pakr), tak se ho nějaký důchod netýká, ve stáří stejně bere sociální dávky, jako je bral po celý život. Díky tomu jsou někteří dokonale přizpůsobiví vysmátí a jejich život je jeden dlouhý mejdan bez nějaké otravné práce.

V čem já osobně vidím nebezpečí, jsou nízké důchody žen. Pokud se procentní výměra počítá z celoživotního výdělku, ale žena měla např. 3 děti a pak s nimi byla občas doma, protože byly nemocné, tak se jí celoživotní výdělek krátí o dobu 9 let (byla dejme tomu na 3 mateřských) a poté vykonávala práci, při které by mohla odvést děti do/ze školky/školy a byla s nimi při nemoci doma, kdy si také nevydělávala. Ve věku předdůchodovém zase obvykle ženy pečují o staré rodiče. Tyto doby by měly být nějakým rozumným způsobem kompenzovány.

Jarmilo, ddoba pece o dite je vyloucena doba. Rovnez doba pecovani o nemohouci rodice ve stáří. Za kazde dite vam 4roky vylouci. A doba pece o staré nemohouci rodice taky.

Pokud má žena dítě, je mateřská dobou vyloučenou a nerozmělňuje výdělky ostatních let. Může to být péče o dítě do věku 4 let. Totéž s péči. Ale spíš vidím problém v tom, že žena s malými dětmi je ledaskdy nucena vzít níže ohodnocenou práci, aby byla v místě bydliště a mohla u toho obstarat děti......ráno školka,škola, odpoledne školka,družina,krou­žky. A ještě musí do práce na méně hodin z téhož důvodu. Tím má sice roky, ale s velmi nízkými výdělky. Pokud žena pečuje o staré rodiče a pracuje u toho, je to totéž. U žen, které odcházejí do důchodu nyní se také ještě dost projevuje to, že byly s dětmi doma déle než 4 roky. Ono ještě před 10 lety stačilo mít odpracovaných 25 let pro vznik nároku na důchod, dnes už je to 35 let. A spousta žen tedy zůstávalo doma s dětmi o hodně déle, protože věděly, že ty povinné roky odpracují. Některé se dnes diví, protože jim léta chybí.

No, odpracují.. Těch 25 odpracovaných let zakládal jen nárok na základní důchod. Teprve za další odpracované roky byla procenta, o která se důchod dále navyšoval. Čili kdo měl odpracovaných jen 25 let, dostal základní důchod bez ohledu na výši předcházejících výdělků a nazdar bazar.

V souvislosti s tím by mne zajímala jedna věc: když odpracujete třeba 10 let v Německu, dostáváte za těch 10 let z Německa určitý důchod. Jak je to v případě, že sem třeba přijde někdo ze zahraničí a zůstane tady? Pokud by se na něj vztahovala lhůta 35 let pro nárok na důchod, tak pracovník, starší 30 let, by pak musel pracovat do 65 let, logicky pracovník 40-letý do 75 let. To by se pak tzv. mobilita pracovní síly dost nevyplácela. Příklad: přijde sem Ukrajinka, vdá se tu, má tu rodinu a už tu zůstane.

Je to slozite, záleží kolik let jste kde odpracovala. Pokud vim tak pokud v nějaké zemi splníte minimum tak budete mít důchody dva, Český a německý, oba krácené.

Pokud jde o kratší dobu, tak by si to měla SSZ vyzadat a zohlednit v důchodě.