Protože služeb státu užíváme všichni stejně, bylo by spravedlivé, kdyby každý platil stejnou částku vem kde vem (ani by se nemusely vést knihy!).
Prvek „solidarity“ je už to, že se zavedla procentní sazba podle příjmu. A tím vznikly i spekulace, jak ten příjem snížit.
Progresívním prvkem je zavedení daňových slev, kde se příjem do dané hranice nedaní vůbec.
Umocnit to celé ještě progresivní sazbou by byl pěkný nesmysl, to by se teprve spekulovalo, jak se vysmeknout do daňového ráje!
A ještě k Janotově výroku o superhrubé mzdě. Ve skutečnosti je nesmysl to, co se nazývá „hrubá“ mzda nyní, protože opravdová hrubá mzda je ta, pro kterou zavedli název „superhrubá“ když ten správný název byl obsazen. T.j. zrušit je potřeba hrubou a pak tu superhrubou prejmenovat podle pravdy. Protože tzv. odvody zaměstnavatele jsou jen další omáčka, kterou se vrchnost snaží lidem zabránit, aby pochopili, jak je stát odírá.
Mluvite mi z duse. Uz jsen procentni sazba podle prijmu je solidarita. Nebo lepe receno – co je to spravidlava dan? Stejna castka? Stejne procento? Nebo neco jineho? Kazdy clovek vydycha stejne mnozstvi vzduchu, vypije stejne vody, zabere stejny prostor na zemi, potrebuje stejnou ochranu od policie o chodniky nebo silnice opotrebovava taky stejne, takze proc neplatit kazdy stejnou fixni castku?
No u tech silnic si dovolim nesouhlasit. celovek bez auta je nevyuziva vubec, clovek s autem a malym prijmem si patrne nekoupi prilis benzinu na jeszdeni a clovek s vysokym prijmem muze (ale nemusi!) jezdit hodne.
Pevna fixni castka je sice hezka idea, ale v soucasnem stavu civilizace nepouzitelna a neprosaditelna.
Komunistům stačila na stavby a opravy silnic a dálnic cena benzínu, tomuto systému nestačí ani cena benzínu, ani dálniční známky, ani mýto ani dotace ze státního rozpočtu či z Unie … Není na tomto něco shnilého?
K tomu sledování: ani StB nás nesledovala tolik, jako dnešní „demokratický“ režim. Je celkem jedno, jakou záminku si najde – zda ujeté km po silnici, dodržování pracovní doby v terénu, dostupnost člověka na mobilních sítích … stále je jedná o tolik odsuzované špiclování, o zdravotních dopadech v podobě elektromagnetického vyzařování ani nemluvě.
Co se týče solidarity, je na ní založeno vícero věcí. U zdravotního pojištění díky přerozdělení může jedinec dosáhnout na drahý zdravotnický zákrok, na který by jinak neměl. No, a ti zdraví se poskládají na onoho nemocného s tím, že i ten zdravý bude jednou možná nějakou léčbu potřebovat. I komerční pojištění /třeba u aut povinné ručení či havarijní pojištění/ je založeno na solidaritě těch, co škody dělají a těch, co škody nedělají.
Pokud by existovalo jen sobectví a žádná solidarita, můžeme se vrátit do pravěku. Pak bude vítězit vždy ten majetnější nebo ten, kdo tasí dříve kolt /což už se dnes bohužel mnohdy děje/.
Jenže za minulého režimu fungovalo jakési „křížové financování“, kde ty peníze zase chyběly jinde (viz dědictví ekologických škod; propastně nižší vybavení domácností ve srovnání s tehdejším standardem v západní Evropě), silniční síť byla o něco méně hustá a výrazně méně vytížená (méně automobilů).
K tomu komerčnímu pojištění – tam jsou dva velmi výrazné rozdíly.
1) pojištění je (většinou) dobrovolné – nevyhovuje-li mi výše pojistného, systému se jednoduše nemusím účastnit (kromě pojistek povinných ze zákona)
2) hlavní rozdíl – pojistné nevychází z příjmu, ale z pojistného rizika. Pokud nebudu čerpat plnění, budu mít nižší pojistné, budu-li patřit do méně rizikové skupiny, opět budu mít nižší pojistné, atd
Pokud by na stejném principu fungovalo zdravoní pojištění, tak nejvyšší pojistné by platili děti a důchodci, naopak nejnižší pojistné nemanuálně pracující. Jenže takový systém by jednoduše nevydržel pohromadě – zatímco pojišťovny zaměřující se na nemanuálně pracující by byly v přebytcích (i za cenu, že jejich klienti by platili jen symbolické pojistné), ty, které by měly velký podíl dětí a důchodců by zkrachovaly (protože tato skupina by jednoduše neměla dostatečné příjmy na to, aby si mohli dovolit platit pojistné odpovídající rozsahu jimy čerpaných služeb..
Silniční síť byla tehdejším požadavkům řidičů naprosto dostačující, tolik se nejezdilo. Dnes je stavba a opravy silnic prostě obří tunel, ale přesto by peníze z benzínu stačily. Jenže stát je použije na důchody a na silnice pak není a musíme si půjčovat.
A vybavenost domácností ? Kdyby tenkrát byla čína tam kde dnes, taky by byla velká vybavenost.
Stát potřebuje více peněz na důchody proto, že se změnila demografická skladba společnosti, došlo k výraznému prodloužení průměrné doby dožití, hlavně díky dostupnosti moderních léčiv – která bychom bez směnitelné měny jaksi nemohli dovážet (tedy alespoň ne v takové míře).
Těžko říct, co by bylo kdyby, jestli by nám Čína byla ochotná dodávat zboží za nesměnitelnou měnu (v 80. letech to už začínal být problém i v rámci států RVHP) – navíc Čína je tam kde je jen díky tzv. „zvláštním administrativním oblastem“, kde panuje kapitalismus v jeho nejtvrdší podobě, horší, než byl v Evropě za doby průmyslové revoluce.
Je otázka, na jaké bychom byli úrovni pokud by zde byl zachován minulý režim. Mám obavu, že bychom se blížili ostatním zemím, kde tento (Kuba, Severní Korea), nebo stejným směrem směřující (Zimbabwe, Venezuela) režim je.
Pokud by v těch zónách byl „horší“ kapitalismus, proč by se tam pak stahovali zástupy lidí ze socialisticky ideálního činského vnitrozemí?
I v Evropě v době průmyslové revoluce se lidé z venkova stahovali do městských fabrik ne proto, že by tam byly podmínky horší, než v zemědělství, ale právě proto, že byly lepší.
Dnes bychom nechtěli zažít ani jedno, ale v dané době prostě lidi jdou za tou lepši volbou. Ač se někomu tehdejší fabriky mohou zdát hrůzné, tehdy představovaly pokrok a přinášely zlepšení situace lidí.
ale jistě, pro ty lidi je lepší „tvrdý kapitalismus“, kde mají vůči zaměstnavateli minimální práva (a i vymahatelnost těch, která oficiálně mají, je velmi malá), než tvrdý socialismus s právy a vymahatelností a životní úrovní ještě horší.
Každopádně souhlasím s tím, že zažít bych nechtěl ani jedno, ale když už bych se musel přiklonit na jednu z obou stran, také bych bral raději ten tvrdý kapitalismus.
Dovolim si nesouhlasit. Pri tomzprostredkovanem pouziti je tato cena jiz zakalkulovana v cene zbozi, pripadne zminene MHD. To bych pak take mohl prohlasit, ze kdyz si koupim barak, musim stale zivit delnika, co ho postavil, nebot se na nem podilel.
Zdanit silnice a dalnice pouze mytem by nemusle byt spatny napad, bohuzel by to chtelo jednotny system minimalne v ramci Evropy.
Pri tomzprostredkovanem pouziti je tato cena jiz zakalkulovana v cene zbozi, pripadne zminene MHD.
Je a není, resp. ne celá. Výběr poplatků od provozovatelů dopravy, která následně vstupuje do ceny produktu (ať jde o přepravu osob nebo nákladů) pokrývá pouze část nákladů, zbytek jde ze státního rozpočtu (a tedy z jiných daní)
Zdanit silnice a dalnice pouze mytem by nemusle byt spatny napad, bohuzel by to chtelo jednotny system minimalne v ramci Evropy.
S tím určitě souhlasím, ale mám obavu, jestli je to průchodné. Už vidím jak úplně všichni mají na svých vozítcích (byly by tam třeba i kola?) elektronické krabičky a platí – a teď kolik? 5 Kč / km? 10 Kč / km? víc? – to by mě docela zajímalo, na kolik by to vyšlo. Jak stanovit cenu? Dle „tunokilometru“? Byla by v zimě vyšší? (zimní údržba) – stanovování ceny by bylo velmi citlivé politické téma. Zcela jistě by se našly různé zájmové skupiny, které by chtěly nějaký způsob snížení, osvobození,.. (zdravotně postižení, hasiči, policie, vojáci, co auta starající se o samotnou údržbu, jak rozlišit kdy se třeba jen přepravují a kdy „pracují“).
No ta cena za tunokilometr by me zajimala, na kolik by vysla, kdyby se vzaly naklady na stavbu a udrzbu silnic a vydelilo se to poctem tunokilometru. Asi by to nemuselo byt moc penez. Spis by byl problem s rozdilnosti prijmu v jednotlivych statech Evropy, pro jednoho by to bylo dost, pro druheho zanedbatelna castka. No auta starajici se o udrzbu by patrila provozovateli, tudiz by neplatila. Hasici, sanitka a policie by mohli mit vyjimku, ale pouze oni. Otazka je, co by to udelalo s dopravou, pokud by to fungovalo na vsech silnicich.
Spis by byl problem s rozdilnosti prijmu v jednotlivych statech Evropy, pro jednoho by to bylo dost, pro druheho zanedbatelna castka.
Tak zrovna tohle bych viděl jako nejmenší problém. Za auto ani za benzín taky neplatíme dle příjmu, není tedy nejmenší důvod platit dle příjmu za užívání silnic, celkový objem vybraných poplatků by měl postačovat na výstavbu a údržbu sítě (nebo aspoň tu údržbu a obnovu).
Stejně tak není problém v tom, pokud by to fungovalo na všech silnicích, přestaly by ty objížďky po okreskách, dokonce si dovedu představit, že jízda po dálnici by byla i mírně levnější.
Větší problém vidím ve stanovení toho poplatku. Řekněme, že celková hmotnost osobního automobilu je asi 1,5 tuny. Celková hmotnost kamionu je 40 tun. Pokud by byla stanovena lineární cena za tunokilometr, stála by jízda kamionu asi 27 krát tolik, než jízda osobního auta. Teď, je to adekvátní cena? Na jednu stranu na tom kamion prodělává – nezabere na silnici tolik místa, jako 27 osobních aut, na druhou stranu na tom vydělává, protože je pravděpodobné, že silnici poškozuje více, než těch 27 osobních automobilů. Kde stanovit adekvátní cenu? Je správné aby platil stejnou cenu prázdný (14 tun) i naložený (40 tun)?
Druhým problémem jsou ty výjimky, začne to policajty, hasiči a sanitkami. Začnu u těch sanitek – mají být osvobozené jen ty co vezou pacienta, nebo i ty, které jedou prázdné? Co když nevezou pacienta, ale náklad – třeba léky? Má být osvobozeno i „civilní“ auto rozvážející léky (krev, jiný zdravotnický materiál). Co tělesně postižení,… pak přijdou zemědělci, malé pivovary,…
Teoreticky to zní super, ale nedokážu si představit reálné zavedení do praxe.
nejjednodušší je zdanit ropu.
kdo jede, tankuje, a platí.
větší a zatíženější auto víc, to je nejspravedlivější.
tranzitní dopravou přijdeme zhruba o stjené peníze jako od těch co jezdí vídeň na otočku a tankují jen v praze.
přidaňovat dálnice je nesmysl – to jsou pořád ty jedny lidi a jedny peníze.
Vezmu-li v úvahu, že spotřeba osobního automobilu bude asi 5 litrů nafty / 100 km a kamionu asi 30 litrů, znamená to, že kamion by platil pouze 6 násobek ceny mýtného co ten osobní automobil. Taková motorka by platila přibližně stejné mýtné jako automobil.
Pokud by se to nepodařilo zavést na území celé Evropy, znamenalo by to propastný rozdíl v ceně paliv mezi jednotlivými státy, zvláště těm kamionům s nádržemi kolem 1500 litrů by se to dost vyplatilo.
Pak jsou tu různá „černá“ paliva, např. naftové motory můžou bez větších úprav jezdit na obyčejný jedlý olej ze supermarketu (aktuálně se dá koupit kolem 16 Kč / litr a tak na něj někteří už jezdí).
No jo, jenže ropa neslouží jen k jízdě po silnici. Co zemědělci, kteří to projedou na poli, stavební firmy, které to projedou na stavištích mimo silnice, elektroagregáty, kde so pálí na výrobu elektřiny, atd., atd. A pokud by se toto zohleňovalo a iosvobozovalo od daně, to by bylo podvodů…