Vlákno názorů k článku Progresivní daň není léčba, spíše solidarita od Karel Novák - A co takhle se vzbouřit a neplatit daně nikdo...

Můžeš jít k pokladně do kauflandu za 9 tisíc :) Nebo jestli nechceš platit ani sociální, tak dej výpověď a pobírej sociální dávky. Jestli máš manželku a hodně dětí, tak si budeš spokojeně žít, hlavně na děti jsou sociální dávky hodně vysoký.

A co takhle se vzbouřit a neplatit daně nikdo a vůbec. To by si pak pání politici rozmysleli zavádět nesmysly. Přece není možné, aby člověk jen protože neměl hlavě prázdno a nedělá za pokladnou v Kauflandu a nebere 9 tisíc, ale má průměr kolem 15–20 tisíců čistého odváděl vyšší daně, než ten pokladník.
Daň je zákonná povinnost – její neplnění má za následek postih :(. Je tu jiná možnost – politická, volit (popř. založit) politickou stranu, která bude mít změnu daňového stystému v programu.

Ano jsem pro vyšší zdanění, ale až u úplně jiných částek!
To je princip demokracie – každý se snaží „utrhnout“ si pro sebe co nejvíce, tedy ať za něj náklady hradí někdo jiný – no a nejlepším cílem je skupina „bohatých“. Proti této skupině existuje něco jako „(ne)spravedlivé naštvání“, protože „přece není možné se k takovým příjmům dostat poctivou cestou“. Kde je ta hranice od které by „měli platit vyšší daně“ je u každého individuální, téměř vždy ale leží nad příjmem dotazovaného.

A hlavní co by měli pání politici udělat si snížit své platy na vypočítanou průměrnou mzdu, měli by snížit odměny zlodějům jako je Lašák, Roman apod..
Z morálního hlediska to možná má nějaké opodstatnění, ovšem z ekonomického vůbec. Náš rozpočet je asi 1,2 bilionu – z toho rozpočet Poslanecné sněmovny a senátu 2 miliardy je opravdu jen plivnutí do moře.

Osobně si dovedu představit fungování státního rozpočtu bez přímých daní, ony třeba takové daně z příjmu fyzických osob skutečně stát neživí. Na druhou stranu by se ale muselo (a při výši deficitu státního rozpočtu se bude muset tak jako tak) sáhnout na stranu výdajovou, tedy krutě omezit veškeré podpory, přídavky, příplatky, dotace, granty,… jenže zájmových skupin, které na tyto peníze rády šáhnou je moc a každá si dokáže odůvodnit jak zrovna ona je důležitá a společnosti prospěšná (zemědělci, církve, umělci, sportovci,…) a jsme v začarovaném kruhu. Někdo ten stát živit musí. Lidé s nejnižšími příjmy to nebudou (kde nic není, ani smrt nebere), ti s nejvyššími také ne (jednak mají vždy nějakou možnost tzv. „daňové optimalizace“ a hlavně i kdyby neměli, je jich na počet málo), takže nakonec to budou zase ti s průměrným platem, tedy ona zmíněná skupina 15 – 20 čistého. A nebo se prostě rozhodneme, že svoje koníčky si bude platit každý sám a stát bude poskytovat jen nutné služby nezbytné pro jeho chod.