Vlákno názorů k článku Proč raději přestřihnout platební kartu? (Názor) od Jarmila - Dobrý článek. Já se teda taky přidávám k těm,...

Dobrý článek.
Já se teda taky přidávám k těm, co mají karty rádi. Kreditka je vynikající věc, ale stejně jako sirky nebo pistole nepatří do ruky malým dětem, tak kreditka nepatří do ruky lidem nezodpovědným. Kreditka jsou prostě peníze v kešeni, které mohu využít, když potřebuju, dokonce ani neželím, když náhodou přestřelím bezúročné období a splatím to v dalším měsíci. Protože kolikrát přinesu domů něco, na čemž se mi tato úspora bohatě vrátí (nám se třeba stávalo, když jsme rekonstruovali a občas nakupovali v akci nebo když jsme v akci kupovali nábytek. Těch pár šušnů na úrocích bylo bohatě vykoupeno tím, že jsem se nemusela starat o to, kde jsou momentálně jiné zdroje a hledat oprávněného člověka, přes kterého se k nim mohu dostat, případně jakou mají v instituci provozní dobu).
Mám podobný životní postoj jako Patrik Chrz: vyzkouším všechno, co je v rámci možností zdarma. Pokud vidím, že bych musela hlídat roční obrat na kartě, aby bylo její vedení zdarma, klidně ji strčím obchodníkovi zpátky do ruky, ať si ji nechá. Proto já třeba používám CITI - bez poplatku, bez hlídání ročního limitu, když ji rok nepoužiju a leží mi v šupleti, nic se neděje (doufám, že to nebude bráno jako reklama, je to jen příklad toho, proč používám konkrétní produkt).
Mám ráda karty obecně, jak kreditky, tak debetky. Manipulace s kartou mi přijde jednodušší než počítání peněz. Nedejbože, když pak vyjedete do zahraničí a když se vám v peněžence motají dvě nebo tři různé měny, vy pak lovíte podobné mince, abyste si mohli koupit zmrzlinu, to je pak opravdu karta nejlepší řešení (akorát naráží na to, že ji všude neberou).

Cituji:Nedejbože, když pak vyjedete do zahraničí a když se vám v peněžence motají dvě nebo tři různé měny, vy pak lovíte podobné mince, abyste si mohli koupit zmrzlinu, to je pak opravdu karta nejlepší řešení (akorát naráží na to, že ji všude neberou).

Zlatá slova. Stalo se mi ve Švédsku, že jsem měl zaplatit autobus - asi tak 200 švédských korun. Sáhnul jsem do špatné přihrádky ve šrajtofli a podávám řidičovi 200 eur. Naštěstí byl slušný a upozornil mě na to, jinak mohl mít vyděláno asi tak ekvivalent 4.5 tisíce.

Viděla jsem osobně: Holanďanka na české benzínce se přehmátla a místo papírové padesátikoruny (už je teda od letoška zrušená) zaplatila papírovou 50-Eurobankovou. Měly téměř shodné barvy i rozměr. Prodavač ji na chybu neupozornil. Výsledek: místo 50,- Kč ji nanuky stály cca 850,- Kč (placeno v Eurech). Počítám, že to byly nejdražší nanuky jejího života.
PS: a protože jsem navíc viděla, jak chvíli předtím prodavači ujelo auto s natankovanou plnou nádrží, tak jsem jeho jednání docela i chápala.

Ono si clovek nevybere. Ja zase resil pripad, kdy pokladni navolila na terminalu misto 200 Kc castku 20 000 Kc. Zakaznice si nezkontrolovala displej terminalu a nevzala si ani kontrolni listek. Zjistila to az z vypisu z karty.