> Inflace pak skrytě skrze cenu peněz odmazává všem dlužníkům z jejich závazků. V takové situaci ekonomická teorie uvádí, že dochází k přerozdělování bohatství, a to směrem od věřitelů k dlužníkům.
To ale neni pravda - pokud je inflace stabilni, tak jsou inflacni ocekavani zahrnuta v urokovych sazbach jak ze strany dluzniku tak ze strany veritelu a tedy k zadnemu prerozdelovani nedochazi. Pouze v pripade dopredu neocekavanych zmen inflace tu je prerozdelovani, a to od veritelu k dluznikum pri vyssi nez ocekavane inflaci a od dluzniku k veritelum pri nizsi nez ocekavane inflaci.
To je pravda. Stačí si vzpomenout na povodňové dluhopisy (které mimochodem dokazují, že neznalost počítání s procenty není jen výsadou současného MV, to neumělo už před 15 lety MF).
Jak si možná vzpomenete, byl tenkrát výnos dluhopisů úročen 25%. Vláda chtěla, aby na povodňových dluhopisech nevydělala žádná strana, a tak stanovila jejich výnos (zcela nesmyslně) jako inflace + 2,5 % bodu. Tenkrát byla inflace kolem 10%, takže kdo neumí procenta, mohl to považovat za správné. Jenže ve skutečnosti na takto stanové sazbě vydělal stát, pokud byla inflace vyšší než 7.5% a naopak prodělal při nižší inflaci. No a v roce 1998 klesla inflace pod 3% a z povodňových dluhopisů se stala velice výnosná investice.
Kdyby ta procenta na MF tenkrát uměli, tak by stanovili výnos na inflace * 4 / 3.