Mit peníze v zahraničí bylo nelegální a trestné. Můžu posloužit osobní vzpomínkou z poloviny 80 let (a věřte tomu, že v padesátých letech to určitě nebylo mírnější) - matka dědila z (tehdejší) SRN, a za to, že si dovolila bez povolení Československé státní banky tam něco zplatit z hotovosti nalezené na místě (bylo to několikset marek), byla souzena a hrozil jí pětiletý žalář. Nakonec dostala podmínku, ale polovinu dědictví musela odevzdat státu.
Prostě jsou systémy, ve kterých držení čehokoliv hodnotného je riskováním na hranici smrti.
Nelegální bylo i mít cizí měnu opatřenou jinak, než na devizový příslib... Pokud si někdo opatřil cizí peníze, aby měl na zahraniční dovolené něco na přilepšenou, pašoval to přes hranice pečlivě ukryté... Třeba v kazetě od kinofilmu ;-).
Bylo možné mít (utajené) peníze v některých cizích zemích z doby před válkou, třeba bohatý člověk ve švýcarské bance, nebo kdo před válkou žil a pracoval v USA (i když nebohatí lidé si vydělané peníze spíše přiváželi domů, aby si za ně pořídili nemovitost). Jenže běžný čsl. občan se k nim nemohl dostat. Jedině po emigraci, pokud se podařila.