Členek mne zděsil i když jsem tušila že se přibližujeme otroctví.
Brzy budeme všichni jenom prodejci zboží , protože cela EU výroba se přesune do levné Asii.A budeme šťastni že patřme do multinacionálních kompanií kterýma je profit conditio sine qua non!?
Včera jsem byla v Ikei, nakupila asi za 1200 Kč.
Když jsem rozbalovala nakupeno –všechno bylo vyrobeno v Čině, nebo na Taiwanu.
Co to znamená jiné než globalizace - která se většinou chápe pouze z ekonomického hlediska, ale je jasně , že se globalizace dotýká prakticky všech aspektů našeho života. I když se to nezdá,ale je to pravda.
No a brání ti někdo, aby sis to zboží koupila u místního řemeslníka?
Tohle zkrátka není spor "slepice vs. vejce", podstatou je, že všichni jaksi upřednostňují okamžitý výsledek (úspora v Ikey) před budoucími následky (ztráta pracovního místa kvůli uzavření továrny, jejímž výrobky nechce nikdo kupovat).
No to, že si nekonkurují státy, ale podniky se opravdu může zdát tady na západě. V okamžiku, kdy se podíváte na naši planetu s větší výšky, tak uvidíte, že je to spíše tak, že západní podniky prohrávají v nerovném konkurenčním boji s asijskými státy (a nikoliv podniky).
Ty asijské podniky, mají totiž v rámci tamních forem socialismu značnou státní podporu a všemožné státní protežování. A když mluvím o socialismu, tak mám na mysli prakticky všechny asijské státy kromě Japonska, kde tohle tedy není tak silné (ale nelze říci, že to neexistuje).
Korea a Indie jsou klasické příklady. O Číně se nemá cenu bavit, tam dostávají soukromé podniky přímo státem zadávané úkoly, čeho mají na mezinárodním trhu docílit.
Zatímco tady u nás v Evropě funguje státní "podpora" třeba tak, že kancléřka Merkelová prohlásí, že zajišťování surovin není úkolem státu. Takže německé firmy, šup šup - běžte si sami konkurovat čínské státní politice skupování klíčových surovinových zdrojů.
Máte velmi mylné informace o tom, co se dělá v Číně.
Ano dneska, to funguje tak, že tady to vymyslíme a tam se to celé vyrobí. Ale je otázka, nakolik je tohle dlouhodobě udržitelné.
Například iphone není jediný telefon na trhu a všechny asijské telefony byly už vymyšleny v Asii.
U chytrých telefonů máme v současné době jeden americký iphone, potom spoustu asijských v asii vyrobených telefonů. A potom jednu evropskou nokii, která se zatím nechytá.
A pokud postoupíme o level dál, tak uvidíme, že celý síťový hardware v česku byl postupně vyměněn z nokia/siemens na v číně vymyšlené a vyrobené huawei.
Proč si myslíte, že to tak není? Víte jak fungují vnitřní trhy ve státech jako Indie a Korea?
Z jejich strany je globální ekonomické střetávání "boj" jejich státu proti někomu. A ten někdo je většinou "náš" podnik.
Jak řešit problémy související s odlivem výroby do Asie - to opravdu nebylo úmyslem mého příspěvku. Já psal o tom, že to NENÍ souboj podnik vs. podnik, že stát v tom hraje velkou roli (na asijské straně).
Ale když jste to nakousl - ještě můžeme vyrábět něco, co oni neumí,např. mercedesy - to je velmi naivní.
V kostce - celá Asie se rychleji a rychleji učí kopírovat a postupně i sami konstruovat složitější a kvalitnější věci. Nika toho, co zatím ještě neumí je menší a menší. A s celkovým přesunem kvantity výroby do Asie se tam přesouvá i vznik inovací. V Asii bude více a více kvalitních technických univerzit a ty bude produkovat více a více kvalitních inženýrů, kteří budou vytvářet to hi-tech. Když tady bude pár hi-tech továren, tak množství technických univerzit a studentů a kvalitních absolventů zeslábne a pak se zjistí, že špice pyramidy nemůže stát v Evropě, když zbytek pyramidy je už v Asii.
A mimochodem, co je tak hi-tech na mercedesu? Vlastně nic - mercedes je v první řadě luxus. V evropských automobilkách obecně nejsou žádné hi-tech věci, které by Japonci neměli taky. A tam, kde jsou dneska Japonci, budou za 15 let Korejci. Mercedes může skončit jako Rolls-Royce (myslím automobilovou část). Prostě zůstane značka, která vyrábí pár tisíc superluxusních aut ročně, ale z hlediska ekonomiky je to plivnutí do vody.
To je (v globálu) nesmysl. Kde ty východní vlády berou peníze na podporu těch podniků? Ano, z daní těch podniků. Je možné, že jeden podnik dostane podporu na úkor jiného podniku té země a ten první podnik pak válcuje zahraniční konkurenci. Ale nelze tím vysvětlit válcování ve všech odvětvích najednou.
Respektive, jde o to, že stát peníze místo na uplácení občanů dává do podpory podniků. Že jim nehází zbytečně klacky pod nohy tím, že kvůli každému up*dnutí musí svádět zdlouhavé boje s právníky ekoteroristů. Ale to je to co je popsáno v článku - to je už opravdu souboj států a ne podniků.
Co je nesmysl?
Východní vlády často podporují jeden svůj podnik na úkor ostatních. A ten má potom pro sebe celý vnitřní trh a státní zakázky v oboru. A je dost silný, aby se na mezinárodním trhu utkal s německou nebo francouzskou firmou, která má na domácím trhu spoustu konkurence.
Protěžování jednoho subjektu a omezování konkurence obecně vede k omezení inovací a stagnaci. Obecně. Ale v konkrétních případech asijských podniků to tak není, protože ty mají na globálním trhu dostatek konkurečních podnětů.
Nelze tím vysvětlit válcování ve všech odvětvích najednou? A? Já netvrdím, že to vysvětluje všechno. Já tvrdím, že asijské firmy mají kromě mnoha jiných výhod i výhodu "domácího socialismu". A že tak tak ze jejich strany jde o souboj stát vs někdo jiný.
Ve druhém odstavci dokonce sám souhlasíte, že jde o souboj států.
Tak co je tedy nesmysl?
Hmm. Takže jak je to podle vás?
Nevidíte státní sílu a státní zájmy za východními podniky?
Nebo vám jde o slovíčkaření, že když východní státem masivně protežovaný podnik není formálně státní, tak je to papírově souboj podniku s podnikem?
Anebo se jedná podle vás o souboj stát vs. stát i když západní státy své podniky ani zlomkem nepodporují tak, jako východní?
Presun casti vyroby do Asie je aktualni tema i v nasi firmicce. Kupodivu to nebylo kvuli danim ani regulacim ani platum, ale kvuli tomu, ze ja uz to vsechno nestiham a ze sef tady nesehnal nikoho, kdo by danou vec taky umel. Tak doufam, ze sikmooci kluci budou dost dobri na to, abych mel v pohode dovolenou a aby uz nebyly stresy, ale zaroven dost spatni na to, abych se nemusel bat o dobre placene misto a zajimavou praci :-)
Tak to se nemusíte bát, že nebudou dost špatní. Naše firma si tím přesunem na východ (konkrétně do Indie) už prošla, a po třech letech se zase pokorně vrátila.
Jeden příklad za všechny:
Indický programátor dostal zadání a sadu testů, kterými produkt musí projít, aby jsme ho převzali. Přinesl výsledek, šéf pustil první test - a ten neprošel. Ind něco dobastlil, řekl že už to je v pořádku. Tak šéf pustil první test, prošel. Pustil druhý test, neprošel. Po dalším kolečku prošel první a druhý test, neprošel třetí. A po dalším kolečku prošel sice třetí, ale neprošly první dva. Ten člověk nebyl schopný pochopit, že ty všechny testy musí projít, aniž by se mezitím měnil kód.
Jo a ještě jeden příklad. O práci u nás se zajímala Indka, tvrdila o sobě, že vystudovala informační technologie na nějaké indické univerzitě. Po podrobnějším pohovoru vyšlo najevo, že se na té univerzitě čtyři roky učili skriptovat ve Wordu a nic jiného neumí.
Klid, oni se to naučí. Naučí se to jak Indové - dělat SW, tak západní manažeři - zadávat SW.
Řekl bych, že situace s vývojem SW v Indii se hodně podobá počátkům západní výroby v Číně.
Okouzlení levnou cenou a velký boom. Zjištění, že kvalita je hrozná a skepse, jestli to v té Číně vůbec půjde. A potom se to usadilo. Západní podniky zjistily, že nesmí nechat vyrábět Číňana samotného. Musí mu tam nasadit a hlídat nějaké řízení kvality. A pak to jde a kvalita je taková, jakou si západní firma zaplatí. Číňani sami kopírují, ale sami té kvality nedosahují. Ale postupně je zvyšují. A dneska jsou docela daleko i v podnicích, co jsou ryze čínské.
U SW byl taky prvně velký boom. A pak se taky zjistilo, že to tak nepůjde, že kvalita výstupu je hrozná. Ale už se taky zjistilo, že když se Indům dá mimořádně kvalitní analýza (a případně i analytik), tak nakódují to co mají - v přijatelné kvalitě. Pochopitelně musíte vědět, která firma je kvalitní a která ne. Ale to je součást know-how, které máte a budujete a nakonec získáte.
Obrátit se na první indickou firmu, co najdu v tel. seznamu a dát jí zadání určené pro evropskou IT firmu - to skončí tutově krachem projektu, to je jasné. Stejně, jako kdyby něco takového udělal v roce 1990 člověk co převádí výrobu do Číny.
Příklady lidí, kteří jsou v IT (nebo tam chtějí a mají i něco vystudováno) a přitom vůbec nic neumí - na to nemusíte chodit do Indie, to je všude - i tady.
A mimochodem - přituhovat bude nejenom v IT, ale i v "čisté" matematice:
All the Math Taught at University Can Be Outsourced. What Now?
http://www.huffingtonpost.com/dr-keith-devlin/all-the-math-taught-at-un_b_1371977.html
Shrnutí: Americký univerzitní profesor matematiky upozorňuje, že Indové už mají kvalitní matematické firmy, které vám přes noc vyřeší matematický problém levněji, než americký matematik.
Prostor, kde jsme lepší, a kde jsme schopni dělat inovace lépe a levněji se zmenšuje a zmenšuje.