Názory k článku Při porušení pracovní kázně bude výpovědní doba kratší. Co dalšího se změní?

To, že neprošla možnost výpovědi ze strany zaměstnavatele bez udání důvodu, je jen dobře. A doufám, že to tak zůstane i nadále. Bohužel tomu příliš nevěřím – tlak na tuto změnu je stále silnější.


To je patrné i z novelizace podmínek zkušební doby. Možnost jejího prodloužení podle mě postrádá smysl a jen narušuje právní jistotu, především na straně zaměstnance. Ten jako slabší smluvní strana ve skutečnosti nemá na výběr – buď podepíše, nebo odejde. Dispozice vůle je tak v praxi téměř nulová. Na druhou stranu, tato změna zřejmě nebude mít zásadní dopad, protože ve většině případů (alespoň podle mé zkušenosti – statistická data nemám) si zaměstnavatelé sjednávají maximální délku zkušební doby hned na začátku pracovního vztahu.


Změna v plynutí výpovědní doby může být pozitivní v tom, že pracovněprávní poměr skončí rychleji. Na druhou stranu si myslím, že to přinese komplikace ohledně odvodů sociálního a zdravotního pojištění, které byly dosud vždy hrazeny za celý kalendářní měsíc.


Zaujala mě také poznámka:
„Současně ministerstvo upozorňuje na praxi, kdy problematický zaměstnanec během výpovědní doby raději nastoupí na neschopenku, a zaměstnavateli, ale i státu, tak vzniknou další náklady.“


Ano, to se bezpochyby děje. Často to ale nesouvisí s „problémovostí“ zaměstnance, nýbrž s jeho snahou uchránit si psychické zdraví. Před výpovědí totiž mnohdy dochází ke zhoršení vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, a to ne vždy z viny zaměstnance. Není tedy divu, že někteří volí raději odchod na nemocenskou, než aby v nepříznivém prostředí setrvávali. Opět jde o situaci, která dopadá více na zaměstnance než na zaměstnavatele.