...co by nikdy nikomu neručili. To raději nějaké paníze kamarádovi v nouzi sám půjčím - a půjčím mu do té výše, do jaké je můžu odepsat. Když dělám ručitele a kamaráda třeba vyhodí z práce, jsem v pr-deli, a to naprosto nečekaně, neplánovaně a ze dne na den.
Přesně tak! A tohle je i jediný způsob, jak eventuelně "ručit" (tj. půjčit) příbuznému. Napřed se definitivně s tou částkou rozloučit, pak mu ji půjčit (tedy dát) a pak být radostně překvapen při vrácení (což ovšem vetšinou nenastane). A dobré vztahu v rodině jsou zachovány :)
I v rodině jsem už půjčila. Když vidím, že dotyční se k vracení nemají a berou to ne jako půjčku, ale jako rodinnou výpomoc, vymlátím to z nich i hrozbou a příště mají utrum. Na nějaké rodinné vztahy zhuboka kašlu, to se radši budu kamarádit s cizíma, ale férovýma lidma, než v rodině s křivákama. Sorry za tvrdá slova, ale za to mi nějaká rodina nestojí, mám svých problémů dost.