Dobrý den, díky za váš článek, jen mi v něm ještě chybí informace, kdy přesně pro pracovníka začíná výkon práce. Pracovník je doma v režimu pohotovosti, telefonicky je vyzván k příjezdu do práce (porucha zařízení) a on jede svým soukromým autem (není žádné autobusové spojení). Zaměstnavatel platí výkon práce až si pracovník "odpíchne" příchod. I cestovní náhrady platí až od tohoto okamžiku . Je to tak správně, nebo by měl být výkon práce již od doby přijetí telef. pokynu k příjezdu do práce ? A co cestovní náhrady ? Díky a hezký den
Řeším něco podobného, jen cestovní náhrady by mi zaměstnavatel platil, pokud bych použil své auto. Protože to je ale napsáno na manželku, tak to musím řešit nějak jinak.
Takže buď by zbyde přemluvit kolegu, ať si to do výkazu o cestovních náhrad napíše sám a peníze mi pak předá, nebo odevzdám lístek od pumpy. Obojí tedy dost blbé varianty.
Držím pracovní pohotovost celý týden (24x7) jednou za šest týdnů. V době od 8 do 16 v pracovní dny zadarmo (kryje se s běžnou pracovní dobou), v ostatním čase za zákonných 10% náhrady. Pracuji v IT a veškerou práci v rámci pracovní pohotovosti mohu dělat vzdáleně. Do výkonu práce se mi počítá čas od přijetí urgentního požadavku (SMS poslaná z monitorovacího systému, volání na mobil) do vyřešení (vykazuji se zaokrouhlením na 15 minut), na požadavek musím reagovat to 15 minut (ve smyslu e-mailu "Dělám na tom"). Výkon práce přerušuje čas za který dostávám příplatek za pohotovost. Zaměstnavatel uznává, že jde o práci přesčas a hradí ji včetně příplatku za přesčas (35%), případně s příplatkem za práci v sobotu, neděli či svátek a za práci v noci (stejné podmínky jaké mají pracovníci v nepřetržitém provozu). Nebylo to tak vždy, ale podařilo se to před několika lety prosadit.
Nezná někdo základní rozdíly těchto dvou pojmů ? Setkal jsem se také s termínem "dělená směna" - např na železnici. V čem se to liší od pohotovosti ?
Dotaz dvě: Zaměstnanec má jako pracovní pomůcku svěřený služební mobil. Zaměstnavatel interní vyhláškou zaměstnancům doporučuje být v dosahu tohoto mobilu i ve volnu. Podle mého názoru to naplňuje pracovní pohotovost. Pletu se, nebo ne ?
nevím jestli to zákon upravuje do až tak extrémních detailů, nebo zákonodárce u účastníků předpokládal alespoň zbytky mozku.
jako zaměstnavatel bych mínil, že pokud má zaměstnanec svěřený služební mobil, zaměstnavatel mu na něm platí nějaký velkorysý nebo neomezený paušál a zaměstnanec nemusí vyúčtovávat ani platit soukromé hovory - a telefon má mít "v dosahu" proto, kdyby se ho šéfíček chtěl večer zeptat jak se mu daří, nebo mu chtěl říct at zítra ráno nejezdí do kanceláře ale rovnou za nějakým klientem, prostě předat si vzájemně informace - tak že tohle pracovní pohotovost není. a že za tohle chtít peníze bych vnímal jako neslušnost, a při příští reorganizaci bych to zohlednil.
pokud má být zaměstnanec v dosahu mobilu proto, aby mu mohlo být večer nebo o víkendu přikázáno, at všeho nechá a maže řešit nějaký průser - pak to pracovní pohotovost je, a odměna za to náleží.