Je zvláštní, že zákon nerozlišuje zdroj příjmů na účet dítěte, ale přitom rozlišuje výdaje. Jinak z uvedené formulace "...měly by být využity v jeho prospěch..." mi logicky vychází, že když chci peníze vybrat, stačí vést po určitý čas evidenci "nákladů na provoz" dítěte. Pak už by neměl být problém tyto výdaje postavit proti výběru. Formulace jako "peníze na dovolenou pro celou rodinu" je tady jistě nepřípustná. Ale formulace "ubytování, strava, ošacení, cestovné, plus výdaje spojené se školní docházkou a zájmovou činností do doby plnoletosti dítěte" by měla dostačovat.
Rodiče mají vůči dítěti vyživovací povinnost. Tu by měli především plnit. Dále potom mohou k výživě dítěte používat výnosy z majetku dítěte (úroky). Přebytky těchto výnosů mohou použít i pro sebe či sourozence dítěte (§ 900 odst. 1 NOZ).
Ale na majetek dítěte (jistinu) lze sáhnout pouze se souhlasem soudu. Bylo by absurdní, aby rodiče místo plnění své vyživovací povinnosti jen tak projídali peníze, které dítě získalo do svého majetku, třeba i jako odškodné za újmu na zdraví a podobně. Naopak pokud bez zavinění rodičů vznikne hrubý nepoměr mezi jejich poměry a poměry dítěte, může soud odsouhlasit, že se jistina použije i pro rodiče či sourozence dítěte (§ 900 odst. 2 NOZ)