To že je povinné ručení povinné, tak je dané rizikem negativního výběru. Faktickým důvodem je v našem případě ale to, že je to tak napsáno ve směrnicích ES. Stejně jako se tvůrci směrnic rozhodli, že limity plnění zvýší. A kandidátské zamě přirozeně okopírují bruselská pravidla do svých zákonů, protože musejí.
Osobně (podle svých vlastních preferencí) nemám nic proti povinnosti povinného ručení v určitých mezích. Ať nečeká poškozený na jemu způsobenou škodu roky. I to by ale mělo mít svá pravidla. Argument pro navýšení limitů je jednoduchý. Tak drahé škody prostě můžou nastat. Se stejnou logikou ale může zítra vyjít evropská směrnice s minimálním limitem plnění 1 mld. Kč.
Proč nemohou zůstat limity plnění na původních 18/5 mil. Kč s tím, že se dále může každý připojistit sám. Že žiju v Praze a s každou cestou autem do práce kličkuju mezi spoustou chodců u kterých nevím, kolik stojí den jejich pobytu v nemocnici na ušlém zisku? Pak si přirozeně zakoupím vyšší než minimální krytí. Až budu žít na Vysočině a auto vytáhnu jednou za měsíc, bude mi jistě stačit původní minimální limit.
Osobně se bojím toho, že žijeme ve světě kde je snaha se pojistit proti úplně všemu. A na čím dál tím vyšší částky. Nepatří ale nějaké to riziko k životu? A nemůže si o něm rozhodovat občan sám? Musí ho k tomu za každou cenu nutit nějaký úředník, a navíc ještě z Bruselu?
Až budeme jednou pojištěni proti všem rizikům (pevně věřím, že se to nikdy nestane), tak se budeme podílet všichni na všech škodách. Všichni zaplatíme za útoky na WTO, všichni uhradíme panu Novákovi škodu na autě, kterou mu udělali vandalové. Nepřipomíná to ale něco, co už tu bylo?
Jen malý doplněk - nevidím důvod pro příliš velký rozdíl ceny mezi plněním řekněme 50/50 mil. Kč, 1/1 mld. Kč a neomezeným. Pravděpodobnost škod vyšších je tak malá, že se do ceny promítne nepatrně.
No jasně že se promítne nepatrně (i když u tý 1 miliardy by to už tak uplně zanedbatelný nebylo), ale proč by měly být minimální limity takové? Mimochodem kolik pojišťoven může takovou škodu ustát? A musí ji ustát? Není to prostě už to riziko, kterému by měl každý čelit sám. Ta pojišťovna by rezervu na takovou pojistnou událost musela tvořit desítky let. Tady už nejspíš nepomůže ani zajišťovna, která taky nemá o podobné riziko zájem.
Až spadne jednou meteorit na New York, tak ty škody neuhradí žádná pojišťovna na světě. I když bude všechno pojištěné. To je ten problém, o kterém píšu.