Názory k článku Povinné ručení podraží
-
Jan Ludvicek (neregistrovaný)Proti pojištění nic nemám, mnoho pojištění si platím zcela dobrovolně (domácnosti, životní, penzijní, cestovní, ...).
Ale proč je ručení povinné? To je prostě presumpce viny, počítá se jakoby s tím, že každý bourá. Podle této logiky by se mělo platit i ručení za člověka, protože co když někomu ublížím? A nemělo by se platit nějaké ručení na kuchyňské nože, strunové sekačky, křovinořezy a podobně? Těmi přeci také mohu ublížit.
Stát není schopen zajistit právní prostředí, kde by viník byl nucen uhradit škodu poškozenému. A tak nutí všechny povinně se pojistit. Ale jak k tomu přijde ten, kdo nezpůsobí nehodu za celý život?
Proč platí stejné pojištění Felicia 1.9D 47kW jako VW Bora 1.9 TDI 110kW? A co to je za podivnou kolektivní vinu, že nikdy nebourající člověk platí vysoké pojištění jen proto, že má auto s podobným motorem, jako hodně bourající spoluobčané?
Proč mám platit sociální pojištění, když se necítím ohrožen nezaměstnaností? Petřínskou rozlednu bych přeci proti povodni také nepojišťoval.
Proč si mám platit státní důchodové pojištění, když bych se na penzi připravil lépe pomocí kvalitního akciového portfolia a investic do nemovitostí?
Proč si nemohu sjednat s komerční pojišťovnou individuální podmínky zdravotního pojištění vycházející z míry mé rizikovosti a ne z výše mých příjmů?
Pravděpodobně proto, že by pak armáda státních byrokratů/parazitů neměla čím zdůvodňovat svoji existenci a prebendy ! -
Petr Zámečník (neregistrovaný)Jsem skutečně rád, že je povinné ručení povinné. Nemusím se bát, že když mi někdo svou chybou zruší můj vůz (ti, kdo mě znají, vědí, o čem mluvím :-), budu mít jistotu, že dostanu odpovídající náhradu.
Díky této jistotě ochotně a rád platím povinné ručení - přestože nebourám a snažím se jezdit bezpečně (i tak nehodu mohu způsobit). Beru své povinné ručení i jako pojištění odpovědnosti ze strany druhých. Nehledě na to, že bych si ho sjednal, i kdyby povinné nebylo.
Představte si situaci, že máte vůz, řekněme v hodnotě 500 tis. Kč. Co vám bude platné soudní rozhodnutí o náhradě škody, když příjem viníka bude na hranici životního minima a v případných splátkách bude svůj dluh (pokud vůbec) splácet desítky let?
Jinou otázkou je, jakým způsobem přistupují pojišťovny ke stanovení výše pojistného. Ten jim ale stát nenařizuje, již od loňského roku si mohou sazby stanovit libovolně a nemusí se držet kubatury motoru. Jejich rozhodnutí pokračovat v linii dříve dané zákonem je tedy dobrovolné, tržní. -
Radek Němeček (neregistrovaný)Petře, myslím že panu Ludvíčkovi šlo o něco jiného. Kdyby neexistovalo povinné ručení, nevidím důvod proč by nemohl vzniknout pojistný produkt, který by řešil tu situaci, kterou jsi naznačil (zákon velkých čísel platí všude). Tzn. že majitelé (nejen) drahých aut by se pojistili proti riziku, že to do nich naboří nesolventní řidič, který nemá uzavřenou pojistku. Když by nastala pojistná událost, pojišťovna by tě vyplatila a pak by mohla také efektivněji vymáhat peníze např. formou exekuce automobilu a splátek za vzniklou škodu na viníkovi. Já osobně bych uvažoval o obou pojistkách (tzn. že někomu způsobím škodu a že někdo nepojištěný způsobí škodu mně).
-
Petr Zámečník (neregistrovaný)Máš pravdu, Radku. Možnost takového pojistného produktu jsem neuvažoval, přestože jsem ji v příspěvku naznačil.
Potíž ovšem vznikne u škody, kterou řidič (v dnešním přístupu spíše vozidlo) způsobí nikoli na druhém vozidle. Kupříkladu srazí-li nepojištěný chodce na přechodu a nemá na zaplacení náhrady/odškodného. Co pak?
Samozřejmě lze namítnout, že se chodec (příp. jeho zákonný zástupce) mohl pojistit proti škodám způsobenými motorovými vozidly. To mi však nepřipadá nejen reálné, ale ani efektivní. -
Jan Ludvicek (neregistrovaný)To samozřejmě můžete být rád, že existuje povinné ručení. Je hezké, že ho rád platíte. Ale nechápu, jak z toho plyne povinost jej platit pro mne. Já ho rád neplatím. Pokud ho rád platíte, plaťte si ho. Ale jakým právem jsem do toho zatahován já?
Jsou u nás jistě i lidé, kteří rádi platí dotace zemědělcům a Českým drahám, jistě se najdou i lidé, kteří jsou rádi, že si mohou živit školské úřady, Ústav pro jazyk český, Statistický úřad, atd... Ale to opět ospravedlňuje POUZE jejich platby¨, ale už ne platby těch, kteří si to platit nechtějí.
Kdyby u nás existoval normální přirozený řád, kde vězni makají, aby měli na zaplacení škod poškozených, byla by nutnost povinného ručení minimální. Bohužel to je přesně naopak a slušní jsou porostřednictvím daní ještě nuceni platit výkon trestu zločincům.
Když vám do bytu někdo hodí granát, také vám způsobí velikou škodu a bude vám ji muset splácet léta. To by musel mít každý povinné ručení i na sebe, svého psa, své děti, atd.
To už by ale byl pojiš%tovací socialismus dotažený do úplného konce - jeda státní pojišťovna, které budeme odvádět 99% svého příjmu a za to budeme všichni pojišťeni proti všemu. -
Petr Zámečník (neregistrovaný)Dobře, připusťme, že odbouráme povinné ručení jakožto povinné. Já, protože ho platím rád a vím, že když způsobím velkou škodu, neměl bych na její uhrazení, si ho budu platit dál. Budu pojištěn proti své neopatrnosti či nedbalosti nebo i jen proti "špatné shodě okolností" při řízení vozidla.
Vy, protože ho rád neplatíte, a za své škody si chcete ručit sám a nepřenechávat riziko za úplatu pojišťovně (berte to jako myšlenkový experiment, v případě, že by povinné ručení nebylo povinné, byste si ho možná také uzavřel - nevím), si ho platit nebudete.
Tím se ovšem zvýší nejistota - riziko pro všechny. Ano, můžete namítnout, že každý se může proti riziku pojistit sám, individuálně. Pokud tedy nebudu řídit/vlastnit automobil, a budu chtít být pojištěný proti škodě, kterou mi jiný řidič způsobí, protože si nemůžu být jistý, zda bude mít na odstranění následků svého počínání.
A dostávám se k jádru pudla, na kterém se hroutí postuláty liberálních směrů ekonomie - externality. Neřidič, chce-li být chráněn před nepojištěným řidičem, musí platit.
Snížení rizika a odstranění negativní externality z něj plynoucí byl jeden z důvodů, proč většina ne-li všechny ekonomicky rozvinuté státy přistoupily k některé formě povinného pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla. -
Jan Ludvicek (neregistrovaný)OK. Tak to tedy budeme srovnávat s pojištěním proti přepadení.
Každý by měl platit povinné ručení z hlavy. Protože když vás večer někdo bací po hlavě, težko z něj budete vymáhat náhradu. Při ručení z hlavy dostanete odškodné z povinného ručení útočníka.
Tady bych už řekl, že to srovnání moc nepokulhává. Prostě oba případy (existující i ten hypotetický) prostě apriori předpokládají, že každý bourá/přepadává.
Hovořit o externalitách a rizicích je hezké, ale zcela zásadní je právo a svoboda. Můžete mít jakékoli praktické argumenty, ale na otázku "jakým právem mne někdo nutí se pojistit" tím prostě odpovědět nelze. Omezování svobody tím, že to je "praktičtější" si může dovolit pouze bolševik.
Já prostě říkám, že nutit NÁSILÍM lidi pojistit se zdravotně, důchodově, proti nezaměstnanosti či proti bouračce je prostě násilí a jako takové je ZCELA AMORÁLNÍ A NEPŘÍPUSTNÉ. A argumentovat tím, že to je všude v EU je asi takové, jako před 200 lety obhajovat nevolnictví tím, že je ve "všech vyspělých státech". -
Petr Zámečník (neregistrovaný)Dobře, argumentujete svobodou. Dovolím si trochu odbočit: Co je to svoboda? Často se říká, že moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhých. Ale tato definice v mnohých případech selhává. Např. kuřák má právo kouřit, nekuřák má právo nekouřit a nedýchat kuřákův dým. Jak to skloubit dohromady ve veřejných prostorách? Podobných případů je více a já do nich řadím i "riziko z motorismu". Má právo zvyšovat mé riziko svým počínáním, aniž bych měl jistotu náhrady v případě jím zaviněné škody? Podle mého názoru tím narušuje mou svobodu.
K důchodům a zdravotnímu pojištění: Vy si je jistě jste schopen zajistit sám na odpovídající úrovni. Ovšem podstatné množství lidí nemá dostatek znalostí, vůle či jen morálně hazarduje. Zákonné pojištění jim dává alespoň minimální ochranu (měla by být skutečně jen minimální). Můžete namítnout, že je jich problém, že nemají v důchodu kde bydlet, protože si nenašetřili (mnohdy si i mohli našetřit, ale vlivem chybné investice o prostředky přišli). Nevím, jak vám, ale mě se swamy kolem měst nelíbí. -
Jan Ludvicek (neregistrovaný)Nene. Pokud kuřák kouří doma a nikomu nesmrdí pod nos, je to jeho věc. Ve veřejných prostorách už to jeho věc není, protože ohrožuje/omezuje ostatní. Jen je otázka, co to jsou ty veřejné prostory. Jsou to většinou prostory na pozemku, který stát někomu ukradl (vyvlastnil ve "veřejném zájmu") a za ukradené peníze (daně) tam něco zbudoval - park, zastávku, budovu. Protože stát nikdy nic nevlastnil, nevyrobil, nezbudoval - pouze vyvlastňoval a kradl. V podmínkách bez státního násilí by všechno mělo svého vlastníka a ten by mimo jiné určil, zda-li se tam smí, nebo nesmí kouřit.
Většina lidí morálně hazaruje a chová se neodpovědně PRÁVĚ PROTO, že je jim to umožněno, resp. jsou v tom státem dokonce podporováni. Zaměňujete příčinu s následkem. Ale i kdyby to byla pravda, jakým právem jsem nucen se toho účastnit?
Swamy, slumy, squoty či podobné jevy mohou vznikat pouze na území nikoho (státní/veřejné prostrenství). Na soukromém pozemku bez souhlasu majitele něco takového těžko vznikne a pokud ano, Pinkertoni to obvykle rychle vyřeší. -
Petr Zámečník (neregistrovaný)Píšete: "Ve veřejných prostorách už to jeho věc není, protože ohrožuje/omezuje ostatní."
Ale pokud si nemůže zapálit, tak je omezen on. Neoprávněně, protože zapálit si je jeho nezadatelné právo. Kdo určí, na co má ten druhý právo a na co už ne? Stát, který chcete zcela odříznout od finančních zdrojů, těžko. Ten, kdo si najme silnější "Pinkertony"? To se ale dostáváme z civilizace do anarchistické společnosti, kde člověk nemůže bezpečně vyjít na ulici, protože kdykoli tam může někdo prosazovat své právo.
Zrušení veřejného vlastnictví či veřejného užívání komunikací a jiných prostor situaci jen dále vyhrotí (typu jste na mém území, tak tu platí mé zákony). -
Jan Ludvicek (neregistrovaný)Ale není to jeho nezadatelné právo. To je jako tvrdit, že něčí nezadatelné právo je píchat lidi nožem do břicha. Ne, každý má nezadatelné právo dělat cokoli, pokud neomezuje ostatní.
Ale kdyby vše bylo ryze soukromé, tento problém by neexistoval. Majitel (kina, obchoďáku, parku, ...) by si sám určil, jestli se v jeho majetku smí kouřit. A jelikož majitel je svrchovaný, návštěvníci by to museli respektovat. Majitel by také na svém pozemku/nemovitosti (ve vlastním zájmu) zajistil bezpečnost. Ať už by šlo o obchoďák, obytnou čtvrť či ulici. Vždyť i dnes se zcela jistě cítíte bezpečněji v obchoďáku, kde vás hlídá soukromá ochranka, než na ulici, kde vás "chrání" státní policie. I dnes se zcela jistě cítíte bezpečnějí v rezidenční čtvrti s vlastní ostrahou, než mezi obecnímy domy (ne)hlídanými městskou policií.
Při neexistenci státní policie by prostě vznikla poptávka po bezpečnostních službách, pro kterou by dozajista vznikla odpovídající nabídka.
Nevím přesně, jak by to fungovalo, ale trh a svobodné lidské jednání by si určitě poradili. Například by se pojišťovnám určitě vyplatilo držet si útvary ochranných jednotek. Pojištění domácnosti by mi vzrostlo z 300Kč měsíčně na 400Kč měsíčně a za to by již pojišťovna měla v našem bloku (100 domácností) na to, aby ji hlídal hlídač. Riziko pojistného plnění by se tím totiž výrazně snížilo, od té doby by počet vykradených bytů, sklepů a aut jistě výrazně klesl. Teď nás "hlídá" za nepoměrně více peněz erární policie, která se tu však neobjeví jak je rok dlouhý.
Vždyť by vás na cizí území nikdo nutit nechodil. Prostě byste na soukromé dálnici platil mýtné. A vlastník ulice ve městě by měl zájem, aby mu tam chodili lidi, protože jinak by těžko měl nějaký zisk z obchodů na té ulici. Naopak pouze soukromé vlastnictví a dobrovolná a vzájemně výhodná spolupráce vlastníků vede ke svobodě a prosperitě. -
Petr Zámečník (neregistrovaný)Pokud by se uskutečnila Vaše vize, došlo by k neúnosnému nárůstu transakčních nákladů: než vstoupím na "území" někoho jiného, musím si zjistit, jaké zákony (ve smyslu poplatků, jeho práv a práv, která mi přizná) panují.
Krom toho: mohu mít pozemek, který podnikavý jedinec obklopí svým pozemkem a nedovolí mi projít (proč by taky měl, když peníze ode mne chtít nemusí - stačí mu klid, nebo může být prostě jen zlomyslný či kdovíjaké motivy ho k tomu mohou vést) a budu odsouzen k smrti hlady.
Pokud nebude stát, státní soudnictví a centrální zákony, k čemuž vaše vize spěje (jsem na svém území, tady mohu dělat, co chci), nebudou zajištěna nejen lidská, ale ani vlastnická práva, kterým přisuzujete obrovskou moc.
Jsem toho názoru, že stát by měl zajišťovat sice jen nejnutnější minimum, ale přeci jen jisté množství služeb (např. právo, základní sociální péči apod.).
Konec konců dnešní státní uspořádání také nevzniklo z ničeho, ale vyvinulo se na základě lidské potřeby sdružovat se do větších celků a na základě ekonomické výhodnosti. To, že se tato výhodnost občas vytrácí (či lépe opomíjí) ve světle negativních jevů (unifikace, daně, neefektivita hospodaření), je pravda. Ve snaze o vyšší efektivitu státu se často hovoří o negativních stránkách, pozitivní zůstávají ve stínu jako "tichá samozřejmost". -
Jan Ludvicek (neregistrovaný)K vašemi 1. odstavci : a proč myslíte, že by to bylo tak komplikované? Dnes také vstupujete i do desítek soukromých budov denně a nemyslím, že nějaký soukromý chodník navíc by vám to tak stížil. I dnes je v některé soukromé budově zákaz kouření, v jiné zase zákaz používání mobilů. Nemyslím, že by se nám to ti soukromí vlastníci snažili nějak komplikovat, vždyť bychom byli jejich váženými zákazníky.
Odstavec 2: proboha kolik si myslíte, že by takových případů bylo? Přeci nepravděpodobným extrémem nemůžete popřit celý systém. Samozřejmě, že nelze v jednotlivých extrémních případech vyloučit problémy či porušení práv, ale uvědomte si, že současný systém je založen na PERMANENTNÍM porušování vlastnických práv - 70% výdělku je vám každý měsíc ukradeno, všemožnými regulacemi jste omezen v disponování s vlastním majetkem, stát se cpe do čistě dvoustranných dohod, stát si tiskne nekryté peníze, stát vám komplikuje cestování, dovoz zahraničního zboží, atd. Takže vy obhajujete systém permanentního násilí tím, že v tom mém by v jednotlivých případech mohlo dojít také k chybám. To mohu jen těžko přijmout.
Odstavec 3 : žádná lidská práva neznám. Znám jen práva vlastnická - to jsou ta prapůvodní přirozená práva. Jsem vlastníkem sebe sama a tudíž i toho, co vyprodukuji. Když mi někdo ublíží, porušuje moje vlastnické právo na sebe sama. Když mne někdo zdaní, dělá totéž.
Odstavec 4: Proti přirozenému a dobrovolnému sdružování nic nemám, naopak. Dokonce tvrdím, že můj systém jej podporuje, váš omezuje. Nicméně trvám na tom, že jsem se nesdružil se železničáři, tak nevidím důvod je dotovat. Spolupráce není vynálezem státu, lidé spolu na principu dobrovolnosti a vzájemné výhodnosti mohou spolupracovat i bez státu. Naopak v rámci státu jsou lidé nuceni "spolupracovat" i s lidmi, kteří jsou jim nepříjemní. Solidarita a spolupráce nejsou patentem státu, stát na nich pouze parazituje.
Pokud jste přesvědčen o užitečnosti státu, tak si představte, že by se ta banda zkorumpovaných parazitů (byrokracie) transformovala do firmy STÁT s.r.o. Tato firma by byla vystavena konkurenci jiných firem poskytujících podobné služby. STÁT s.r.o. by musel přijít s takovými službami za takové ceny, aby jeho zboží někdo byl ochoten dobrovolně koupit. Zkuste si to představit. Jak někdo dobrovolně platí službu "dotace do zemědělství", "sčítání lidu", "let Jan Kavana do New Yorku", "policie, která jen kecá v kancelářích", "vládní zámek" a podobné užitečné věci.
Nebo si naopak představte, že se vláda rozhodne, že výroba chleba je natolik zásadní věc, že ji nemůže svěřit "anarchii trhu". Jak by to si dopadlo? Vládní chleba by stál 200 korun, byl by jen každou středu, byl by gumovej a hnusnej. Soukromým firmám by se jeho výroba musela násilím znemožnit, protože stát by v jejich konkurenci neobstál. Tento příklad snad pochopí každý. A teď mi řekněte, proč si myslíte, že když stát nezvládne ani takovou trivialitu, jako péct chleba, že zvládne pečovat o kvalitu měny (eufemismus pro padělání peněz v ČNB), zajistit ochranu práv občanů, zajistit školství, zdravotnictví, bydlení, atd... To je přeci nesmysl! I tyto věci jsou 10x tak dražší a 10x tak horší, než kdyby je poskytoval trh. -
Petr Zámečník (neregistrovaný)V jednom s vámi souhlasím - stát není dobrý hospodář. Přesto jsem přesvědčen, že jsou služby, které může zajistit jen on a navíc to dokáže s nejnižšími náklady.
Mezi tyto služby rozhodně nepatří bydlení (o to se může postarat každý sám, případně na komunální úrovni obec - je-li to preferencí občanů obce, čímž se dostáváme na pole politiky), nepatří tam zemědělství ani žádná dotační politika s výjimkou minimálního sociálního zajištění (otázkou ale je, co znamená "minimální").
Nedovedu si představit, že by nevznikl chaos, pokud by se stát vzdal tvorby a udržování práva. Podobně emisi peněz je dobré udržovat na státní úrovni (případne na nadnárodní) úrovni, dovedu si však představit soukromou emisní společnost vedle státních platidel.
Mohl bych pokračovat dál, ale je již celkem pozdní hodina. Na Vašich názorech je spousta pravdy, ovšem mám dojem, že opomíjíte některé krajní důsledky Vaší teorie, pro které dle mého názoru selhává. -
Jan Ludvicek (neregistrovaný)Právě emise peněz je příkladem státní zvůle a násilí.
Státní papírové nekryté peníze jsou podovodem století. Ve všech případech byly lidem vnuceny násilím (mrkněte do dějepisu), nekryté peníze by totiž dobrovolně nikdo nepřijal. Stačí si přečíst velmi zajímavou knihu "Co vláda udělala s našimi penězi", k dostání na www.LibInst.cz
Jinak bych rád podotkl, že JAKÝKOLI monopol je špatný, tady zejména ten vynucený státem. Proč když dva mají spor, nemohou se dobrovolně dohodnout na nestranné osobě, které jejich spor spravedlivě rozsoudí? Proč nemohou i v případě, že by oba chtěli? -
Jan Ludvicek (neregistrovaný)O dusledcich nasilne monopolizace emise penez je dobre si precist treba toto:
http://www.libinst.cz/etexts/penize_v_rukou.pdf
Obecne o amoralnosti demokratickeho statu je velice dobre psano zde:
http://www.libinst.cz/etexts/Hoppe_demokracie.pdf
Opravdu velmi doporucuji oba texty! -
JirkaZ (neregistrovaný)Srovnání s granátem ale trochu kulhá, ne ? Kolik je vlastníků granátu a k tomu ochotných(úmyslně) vám ho hodit do bytu a kolik je naproti tomu majitelů aut, kteří mohou potenciálně zavinit nehodu ? Tím chci říci, že riziko je nesrovnatelné.
Chápu Vás nesouhlas s povinným pojištěním, které se mi taky nelíbí. Ale pořád se mi zdá lepší vymáhat náhradu na pojištovně než na pracujícím vězni. Pojištovna totiž v relativně rozumné době zaplatí relativně slušné odškodné, zatímco u pracujícího vězně se nedá předpokládat ani jedno ani druhé. -
LK (neregistrovaný)Proč platí stejné pojištění Felicia 1.9D 47kW jako VW Bora 1.9 TDI 110kW? A co to je za podivnou kolektivní vinu, že nikdy nebourající člověk platí vysoké pojištění jen proto, že má auto s podobným motorem, jako hodně bourající spoluobčané.
To je docela hodně rozšířená pověra. Situace je taková, že aby se srovnal poměr "počet a velikost způsobených škod aut s určitým objemem motoru" vs. zaplacené povinné ručení, tak by ručení v kategorii Fóbie (1.4) muselo být cca 2x tak drahé a u aut s motorem větším než 2.5 by zase asi o 1/3 kleslo apod.
Jenže kdyby se sáhlo na povinné ručení nejrozšířenější skupině, tak bude hrozně povyku. Raději budou odírat ty s větším motorem (když už chtějí takhle paušalizovat, tak snad ohledně výkonu motoru vs hmotnost vozu a ne jeho objemu!) ve smyslu "může si dovolit živit 3l motor = může si dovolit zaplatit vyšší ručení".
PS: Pane Zámečníku, co máte za auto? ;-)
PS2: Proč jsou zakázané značky I a B (kurzíva a tučné písmo)? Odmítlo mi to příspěvek akceptovat s tím, že jsou to zakázané značky, tak jsem to hodil do podtrženého a to už prošlo. -
Dusan (neregistrovaný)Tenhle hnus se s nami tahne od pocatku pojisteni, jeste v dobe kdy to byla statni dan bezpecnosti silnicniho provozu. Obvykle trestani bohatych, proc mam platit petkrat takove zdravotni pojisteni, kdyz mam jenom jedno telo, proc platim vice na socialni, kdyz mi s duchodem stejne nas..ou. A takhle by se dalo pokracovat.
V mem konkretnim pripade je to s rucenim docela tragikomicke, protoze ted prodavam svuj dvoulitrovy vuz a kupuji novy trilitrovy. Vzhledem k cenam povinneho urceni to znamena, ze zakonite musim zacit jezdit rychleji a nebezpecneji abych zachoval pomer cena/vykon povinneho ruceni. :-) V realu ovsem jsem spise mene nebezpecny ridic, protoze jsem za ty leta vlastnictvi minuleho vozu preci jenom ponekud zestarl, zklidnil, nemluve o faktu, ze jsem najel nemalo kilometru po Praze i svete vubec. Tudiz i nejake ty prakticke zkusenosti pribyli a jizdni dovednosti se zlepsili. -
Petr Zámečník (neregistrovaný)k PS: Auto? Tak to mnozí nenazývají. Přesnější označení je "vrak" nebo "Přízrak" s přízvyskem "Fialový". :-)
k PS2: Pod textovým polem máte možnost zvolit formátováni (automatické, text a html). Pokud chcete používat html značky, je dobré přepnout na "html" (automatické nemusí vždy fungovat správně).
Ale pozor, pokud tak učiníte, je třeba označovat i odstavce podle standardů html. -
LK (neregistrovaný)Ja jsem to jako HTML oznacil a citaci, na kterou jsem reagoval, jsem ohranicil z jedne strany tagem <i> a z druhe </i>. Na tvrde odradkovani pouzivam <br>. Kdyz mi to <i> odmitlo jako zakazny tag, zkusil jsem <b>, kdyz ani to nevyslo, tak jsem zkusil <u> a to uz proslo. Jen mi to prislo divne, protoze AFAIR na Lupe i Mesci jsem drive tucne ci kurzivou psat mohl.
-
Petr Hrbek (neregistrovaný)Pri vyvoji Mesce jsme se snazili pouzivat moderni trendy. Jednim z nich je opousteni formatovacich znacek, ktere jsou striktne nahrazeny styly. I kdyz specifikace HTML 4.01 neoznacuje uvedene znacky jako "deprecated", upozornuje, ze pro definovani vzhledu
slouzi CSS. Spravne se tedy nevyznacuje, ze neco je tucne, ale ze ma neco byt zvyraznene a je na designerovi, aby urcil, jak se ma prislusny text zobrazit (jestli ma byt tucny nebo s fontem o 2 body vetsim). Pro <b> tedy existuje semanticky ekvivalent <strong> a pro <i> napr. <em>.
Presto budou v dohledne dobe znacky <b> a <i> povoleny a budou
interne prevadeny na spravne semanticke ekvivalenty. -
Martin Hrdý (neregistrovaný)To že je povinné ručení povinné, tak je dané rizikem negativního výběru. Faktickým důvodem je v našem případě ale to, že je to tak napsáno ve směrnicích ES. Stejně jako se tvůrci směrnic rozhodli, že limity plnění zvýší. A kandidátské zamě přirozeně okopírují bruselská pravidla do svých zákonů, protože musejí.
Osobně (podle svých vlastních preferencí) nemám nic proti povinnosti povinného ručení v určitých mezích. Ať nečeká poškozený na jemu způsobenou škodu roky. I to by ale mělo mít svá pravidla. Argument pro navýšení limitů je jednoduchý. Tak drahé škody prostě můžou nastat. Se stejnou logikou ale může zítra vyjít evropská směrnice s minimálním limitem plnění 1 mld. Kč.
Proč nemohou zůstat limity plnění na původních 18/5 mil. Kč s tím, že se dále může každý připojistit sám. Že žiju v Praze a s každou cestou autem do práce kličkuju mezi spoustou chodců u kterých nevím, kolik stojí den jejich pobytu v nemocnici na ušlém zisku? Pak si přirozeně zakoupím vyšší než minimální krytí. Až budu žít na Vysočině a auto vytáhnu jednou za měsíc, bude mi jistě stačit původní minimální limit.
Osobně se bojím toho, že žijeme ve světě kde je snaha se pojistit proti úplně všemu. A na čím dál tím vyšší částky. Nepatří ale nějaké to riziko k životu? A nemůže si o něm rozhodovat občan sám? Musí ho k tomu za každou cenu nutit nějaký úředník, a navíc ještě z Bruselu?
Až budeme jednou pojištěni proti všem rizikům (pevně věřím, že se to nikdy nestane), tak se budeme podílet všichni na všech škodách. Všichni zaplatíme za útoky na WTO, všichni uhradíme panu Novákovi škodu na autě, kterou mu udělali vandalové. Nepřipomíná to ale něco, co už tu bylo? -
Martin Hrdý (neregistrovaný)No jasně že se promítne nepatrně (i když u tý 1 miliardy by to už tak uplně zanedbatelný nebylo), ale proč by měly být minimální limity takové? Mimochodem kolik pojišťoven může takovou škodu ustát? A musí ji ustát? Není to prostě už to riziko, kterému by měl každý čelit sám. Ta pojišťovna by rezervu na takovou pojistnou událost musela tvořit desítky let. Tady už nejspíš nepomůže ani zajišťovna, která taky nemá o podobné riziko zájem.
Až spadne jednou meteorit na New York, tak ty škody neuhradí žádná pojišťovna na světě. I když bude všechno pojištěné. To je ten problém, o kterém píšu. -
jezevec (neregistrovaný)Povinné mručení mi rovněž není proti mysli;
Uvítal bych však, kdyby mi za ty nedobrovolně placené, navíc poměrně velké peníze - zajistilo skutečnou službu, a ne jen žralo peníze.
Zejména se jedná o škodu způsobenou nepojištěným vozidlem, nezjištěným viníkem, viníkem který z místa nehody ujede, a nebo který nehodu nenahlásí.
Staly se mi osobně všechny čtyři varianty.
Byl jsem nabořen studentíkem bez povinného ručení - ač sám jsem nic neporušil a povinné ručení platím, nic jsem nedostal, byl jsem odkázán na občansko-právní náhradu škody.
Nezjištěný viník mi nabořil auto na veřejném parkovišti - pachatel nezjištěn, odloženo, z nikoho jsem nic nedostal.
Předjížděl mně náklaďák, řachnul do mně bokem, odlétnuvším kamínkem mi rozbil přední sklo, podobným manévrem předjel ještě auto přede mnou a ujel, a než já jsem to druhé auto stihl předjet, zmizel - - - vyměnil jsem si dvacet dopisů s fondem pojištění, bez výsledku, SPZ viníka nebyla v databízi, naser si.
Ženě ťuknul auto známý pachatel, je to už půl roku a dosud škodu nenahlásil - pojiš´tovna nebude konat, dokud pachatel škodu nenahlásí - - - doprdele proč jako????
A tak bych uvítal povinné ručení - ale nechť mně za to pojišťovna skutečně ochrání, i před popsanými riziky. Nechť z nějakého fondu zaplatí škody za nezjištěného, uprchlého či nepojištěného viníka, a nechť moje plnění není vázáno na to jestli někdo jiný se půjde udat.
Rovněž nechápu, proč nejde se pojistit na povinné ručení sebe sama - neboli, že výběrem a cenou svého povinného ručení, ovlivňuji kvalitu jednání pojišťovny a plnění svých škod. Při dnešním systému jsem bezmocně odkázán na to, jakou pojiš´tovnu má viník, jestli nějakou má, jesti to nahlásí . . . . . a stejně zbývá hned několik případů, kdy plnění nedostanu. Neplánuje nějaká pojiš´tovna pojistný produkt, kde když se pojistím, při škodě dostanu bez keců plnění jen na základě prokázané škody, a viníka si pojišťovna pohoní sama?
ČLÁNKY DO MAILU