Názory k článku Potravinové doplňky: byznys za miliardy
-
GM (neregistrovaný)Článek je velmi zaujatý. Uvědomte si, že když budete chtít na trh uvést lipový čaj, nebo mast ze sádla a propolisu (kterou také dělaly už naše babičky), tak není reálné utratit astronomické částky za testování, jaké je požadované u léčiv. Nemocným s cukrovkou pomáhají snižovat hladinu cukru lístky borůvčí, ovšem když budete prodávat mražené borůvkové listy s nápisem "pomáhají snižovat hladinu cukru v krvi", budete mít problém. Nemocným s chronovou chorobou zase pomáhá Aloe Vera - snižuje bolestivost, a trochu zklidňuje záněty. Pacienti procházející chemoterapii zase vědí, jaké doplňky jim zmírňují utrpení způsobené vedlejšími účinky terapie. Co uděláte? Zakážete prodej prostředků, které velké spoustě pacientů zlepšují kvalitu života?
Chtěl bych se tey zeptat, proč nenecháte na spotřebiteli, co chce kupovat? Rolí státu je na prvním místě zajistit, aby prodávané zboží nebylo nebezpečné. Pokud někdo prodává čaj, na kterém je nápis "pomáhá ulevit od problémů obvyklých při chemoterapii", a ten čaj funguje, je přece všechno v nejlepším pořádku. Pokud nefunguje, je třeba prokázat, že jde o podvod - nikoliv naopak. -
MoB (neregistrovaný)To ale má logiku, protože co léčí, může i škodit - takže pokud by byl obsah léčivé (čili účinné a tedy potenciálně škodlivé) látky větší, musel by provést testování, a na to asi soused v baráku nemá. Stejně tak asi nemá na případné soudy a náhrady škody, pokud by jím prodávané potravinové doplňky někomu poškodily zdraví. Další otázka je, zda na to celé má odborné znalosti...
-
Jarmila (neregistrovaný)Brácha je včelař a prodává med. Podotýkám, že nepančovaný, na rozdíl od některých směsek ze supermárketů (protože podle jakéhosi přiblblého zákona můžete medy smíchat v poměru např. 1% českého a 99% čínského, který mívá vyšší obsah vody a je proto proti kvašení ošetřen penicilínem, procento neuvedete na obalu, tam dáte jen, že jde o "směs medů z ČR a ze zemí mimo EU" a literu zákona jste splnili taky. Co s vámi udělá preventivně požívaný penicilín si spočítejte sami). Ani na medových etiketách nesmí být jakákoli zmínka o jeho léčivých účincích, přestože je znal snad už i pračlověk.
-
Jarmila (neregistrovaný)Pekařský med - viz http://www.podnikame.cz/zakony03/index.php3?co=Z2003076
Je to med nekvalitní, přehřátý (a tudíž s vysokým obsahem HMF, což je látka pro lidi neškodná,ale pro včely jedovatá), starý, na počátku kvašení, může mít cizí pachy, prostě kdysi to mohl být dobrý med, dneska je vhodný jen pro výrobek tepelně zpracovaný. -
Já (neregistrovaný)Proto vždy bylo je a bude nejlepší něco od známého "načerno". Potravinářská a farmaceutická lobby zničí vše co by jí mohlo ohrozit.
A jak tu nahoře psal o dlouhým testování, tak se testuje jen jestli to neškodí, ne jestli to pomáhá. Podobný je to třeba se sladidlem, sladidla z rostlin se musej prodávat jako ústní voda a do limonád se přidává jedovatej aspartam. -
asdfg (neregistrovaný)Co se týká medu, včelaři mají povoleno legálně med prodávat takzvaně "ze dvora" podobně jako třeba víno prodávají malí vinaři. Potom, pokud je včelař taky členem Svazu Včelařů, může prodávat med pod obchodní značkou Český med a Moravský med , Svaz Včelařů tyto značky zaregistroval a dal je svým členům k užívání.
-
asdfg (neregistrovaný)To je všechno napůl věc technická a napůl věc politická. Technická v tom smyslu, že při takovém prodeji musí být dosaženo určité hygienické úrovně. U některých produktů, třeba mléka to už jejich povahou nejde prostředky přiměřenými k finančním možnostech toho malovýrobce dosáhnout. U medu nebo vína to lze. Politická v tom smyslu, že tato skupina malovýrobců má účinný lobbing ve vládě a v byrokracii EU, případně z historie silnou společenskou tradici, prostě se to tak dělá. No a pomalu se dostává ke slovu kritérium ekologické a sice spotřeba potravin na tom místě, kde byly vyrobeny bez nějakého sáhodlouhého převážení stovky kilometrů třeba jen do nějakého velkoskladu supermarketu a potom zase zpátky do jednotlivých provozoven.
-
MoB (neregistrovaný)Njn, souhlas... on svět ve kterém žijeme má do ideálního daleko. Nezbývá než kupovat med o kterém víte jak vznikl, totéž o mase i jiných potravinách. Když se ty srágory nebudou prodávat, tak je potom přestanou i vyrábět. Obávám se ale, že většině spotřebitelů je to buřt a jen dělají čest svému jménu - spotřebovávají co se před ně postaví.
-
asdfg (neregistrovaný)O medu něco vím. S tím mícháním medu to je pravda, med v prodejně označený jako med českého původu může mít klidně jedno procento českého medu a zbytek čímského a podle našich předpisů to je v pořádku. Já toto hodnotím jako rafinovaný podraz Českého Svazu Včelařů, ten má posledních 10 let ve vládě docela silný lobbing, na lidi živící se u nás výkupem a zpracováním medu. Svaz je nebo ještě nedávno byl s těmito podnikateli na kordy, obviňoval je z umělého ovlivňování, snižování výkupních a tím i prodejních cen medu a "okrádání" včelařů včetně krachu firmy patřící z velké většiny Svazu včelařů a zabývající se výkupem a zpracováním medu. S těmi antibiotiky to je vysloveně nesmysl, jakákoliv potravina u nás stopy antibiotik a pár dalších skupin látek obsahovat nesmí. Prodej takového medu by se okamžitě zastavil a prodejce by ho musel zlikvidovat.
-
Jarmila (neregistrovaný)Dneska možná. Ono se sem tohoto míchaného medu "ze zemí mimo EU" dovezly mraky asi před 5 léty, kdy z toho byl skandál v Západní Evropě (hlavně v Německu), že v medu jsou rezidua antiobiotik. Protože ho ale nakoupily řetězce, kam myslíte, že ho pustily na trh? Kdo si myslí, že v Čechách, trefil se správně. Byl to med z Číny. Protože jde o med z tropické oblasti, je v něm vyšší obsah vody, antibiotika se do něj dávají, aby nekvasil. Přišlo se na to tak, že tento med fakt nekvasil, a to ani když měl - v medovině. Takže se smíchal s nepatrným množstvím českého medu a hromadně pustil na český trh. V té době taky výkupní ceny českého medu padly doslova na kolena. Takže se tu snědlo něco, co na trh přijít vůbec nemělo. Hlavně že se všichni ohánějí konkurencí a kvalitou. ..
-
asdfg (neregistrovaný)No, med se u nás testuje na antibiotika už podstatně déle. A v medu se objevují hlavně proto, přotože se jimi léčí, lépe řečeno potlačuje onemocnění včelstev nazvané mor plodu případně ještě některá jiná včelí onemocnění. Včelstva napadená morem plodu se u nás likvidují a jediné antibiotické léčivo určené na podporu včelstev je už nejméně 15 let zakázané. Občas se ale stává, že nějakého včelaře napadne někde sehnat nebo ušetřit antibiotika, po lidi nebo pro zvířata a nacpe je kvůli zlepšení zdravotního stavu a tím zvýšení výnosu medu včelám. V takové Číně nebo Argentině se to v komerčních chovech nejspíš děje běžně, pokud med z nich jde tam, kde se to nesleduje, u nás to budou spíše ojedinělé případy u malých včelařů.
-
Jarmila (neregistrovaný)Země jako Argentina, Mexiko nebo Čína včely neléčí, nechají je být. Na léčení nemají zdroje. ATB se do medu přidávají jen proto, aby med nekvasil, když už se veze na prodej přes půl zeměkoule.
Ono ty různé "sračky" nejsou jen v medu. Čínou teď třeba zmítá skanál s melaminem v mléce. Nechci být špatným prorokem ani být zapšklým pesimistou, ale byla bych strašně ráda, kdyby ten melamin nebyl v mléce u nás. Jestli se do mléka dává jen proto, aby se nepoznalo ředění mléka vodou a na testu to vypadá, že v mléce je dostatek bílkovin, chtěla bych vidět testy nejen mléka, ale i třeba jogurtů, které jsou nastavovány škrobovým hydrolyzátem a které viděly plnotučné mléko jen na vlastním obalu, hned vedle fialové nebo veselé krávy. -
asdfg (neregistrovaný)Dovolím si nesouhlasit, protože o tom něco vím. Léčení antibiotiky prodlouží život nakažených včelstev o půl roku až rok. A to znamená rozdíl mezi uhynulo a zůstala jen ztráta nebo uhynulo a předtím to ještě vyneslo za med tolik a tolik. A veterinární nebo starší u nás už nepoužívaná antibiotika nijak zvlášť drahé položky nejsou. Proto jsou ve velkoprovozech v těchto zemích dost využívána. Stejně tak jako i v mnoha civilizovaných zemích je oficiálně povoleno včelí mor plodu léčit antibiotiky, takže pravděpodobnost výskytu medu s antibiotiky tam je. Jen v některých zemích, mezi nimi u nás se nakažená i všechna včelstva na místě likvidují.
-
Jarmila (neregistrovaný)Nevím jak u medoviny, ale u jogurtů antibiotika vadí. Pokud se do mléka dostane mléko od krávy s mastitidou (to je zánět vemene, léčí se antibiotiky), jogurt z toho neuděláte, i kdybyste se na uši postavil. Proto se tyto krávy dojí zvlášť a mléko se dává telatům nebo prasatům na krmení, protože stopy ATB jim nevadí. Když takové mléko zamícháte do ostatního mléka a mlékárna na to přijde, tak vám celou dávku proplatí jen minimální částkou a dost na tom tratíte, takže si každý chovatel na to dá radši bacha.
-
MoB (neregistrovaný)Souhlasím, že minimálně u přírodních prostředků (ale pozor, přírodní jsou i lysohlávky, durman nebo muchomůrka zelená) je jejich účinnost velmi dobře známa, popsána a zdokumentována staletími. Na druhou stranu musíte mít záruku, že se mezi ty lístky borůvčí nedostaly jiné lístky, třeba už ne tak léčivé... v tom bych viděl největší problém, zvládnutí technologie výroby.
Jinak ale všechny tyto přípravky se prodávají... nesmí na nich být uvedeno, že léčí, ale to není tak podstatné - to vám prozradí každý apatykář (ne ale lékárník), leckterý lékař, někdo z rodiny, známý, i pan Google na internetu leccos najde. Čili zase tak zlé to není.
Rozhodně jsou mi milejší přírodní prostředky než skrz naskrz umělý šumivý vitamín C - jeho účinnost je minimálně diskutabilní. -
kšeft (neregistrovaný)Ani se nedivte, copak si myslíte, že to pojišťovny dělají z lásky ke ke svým klientům? Je to vše svázané se vším, a jde jen o peníze. Je mi nanic zváště z reklam, které jsou cílené na rodiče malých dětí, co všechno by jim měla kupovat, aby byly zdravé. Že je například v jednom kiwi více vitamínu C než v šumivých tabletách, které dráždí žaludek, nikdo nic neřekne.
-
Standa (neregistrovaný)Není. Ale o to nejde. Pokud reklama tvrdí, že "v jedné tabletě je obsaženo tolik vitaminů, jako v 5kg ovoce" a nelže, jde o nebezpečnou hru "kdo má na reklamě vyšší číslo, vyhraje".
Obsah vitaminů v přípravcích je často daleko za bezpečnou hranicí.
Příklady:
Doporučená denní dávka vitaminu C je 60mg. Některé tablety však obsahují 500mg i více. Donedávna se věřilo, že předávkování vitaminem C je neškodné, poslední výzkumy však naznačují, že tomu tak není.
Nejvyšší bezpečná denní dávka vitaminu A je 2000 m.j. Přesto se prodávají přípravky, které obsahují až 8000 m.j. - dávku, která může poškodit plod nebo zvýšit riziko rakoviny.
Vápník, zinek, selen, vitamin E: Metabolismus této čtveřice je složitě provázán, navíc s vazbou na tuk a vodu, a jednostranné podávání jedné z těchto látek může být neúčinné, nebo naopak může poškodit zdraví. -
asdfg (neregistrovaný)U přírodních prostředků je problém v kolísání účinnosti. Jedna dávka může mít nějakou účinnost, druhá dávka, hmotností, objemem a vzhledem úplně stejná může mít klidně poloviční účinnost. Výroba různých přírodních potravinových doplňků je proto náročná na testovací metody, výrobní dávka se vždy musí otestovat na účinnost a podle ní doladit koncentraci složek. Nějaká "garážová" výrobna tohle těžko zaručí, takže tyto výrobky potom mají velmi kolísavou účinnost. Škodlivost umělých prostředků je v tom, že přírodní prostředky mají vedle účinné látky ještě další doplňující složky, které účinnost účinné látky doplňují a usměrňují nebo regulují. Umělé prostředky tyto složky nemají.
-
rejpal (neregistrovaný)Zaujatý proti komu? Proti neseriózní reklamě obřích a superbohatých výrobců potravinových doplňků a všech, kteří se s nimi za podíly na prodeji vezou. Nikoli proti spotřebiteli, který (na radu lékaře, i když ten je často rovněž zainteresován), aby tyto prostředky používal. Nikoli proti poctvivým doktorům a lékárníkům, kteří poradí a doporučí, co může pomoci vedle klasické léčby. Snad jedině máte pravdu v tom, nechat vše na spotřebiteli, ale jak se má třeba starý člověk orientovat v záplavě reklamy a neutratit při nákupu málem celý důchod.
-
anonymníMáme vážně nemocného syna, a tak se ve FN v Motole vždy radíme k oněm "zázrakům" potravinářsko-chemického průmyslu. A zrovna tak v jedné lékárně, kde pravidelně odebíráme léky za mnoho tisíc. Vždy se nám dostane spolehlivé informace, že to a to kupovat nemáme, že jsou to vyhozené peníze, zrovna tak jako za homeopatika, která obsahují minimum léčebné látky, nezabírající za nemoc.
Co jediné kupujeme, jsou laktobacily (které také prý spadají do kategorie potravinových doplňků) po agresívních léčbách ATB /zrovna laktobacily lékaři běžně nenabízejí ani zdravějším pacientům po léčbě antibiotiky, a zde by to bylo třeba/. Laktobacily by sice měly být jako živá kultura v jogurtech, ale dle vyjádření odborníků globální značky s 2 měsíční zaručenou čerstvostí příliš živé kultury neobsahují. Bejvávalo. Za socialismu. To vám jogurt ony 2 měsíce při sebelepším skladováníani nevydržel ... -
asdfg (neregistrovaný)Je to nějak rok a déle, co na MF Dnes obsah laktobakterií testovali. Co si pamatuji, v některých, i levných jogurtech jich bylo poměrně dost. Třeba by se ten test na serveru idnes dal ještě najít. Další možnost by mohla být koupit jogurtovač a dělat si jugurty z mléka sami doma, používá se na to násada z kupovaných jogurtů.
-
Jarmila (neregistrovaný)Proč kritizujeme jen potravinové doplňky? Když jsem spočítala náklady na doma vyrobené rohlíky, jsem na třetině toho, za kolik je koupím v super- hyper. Když spočítám "úžasné a báječné" údajně celozrnné dalamánky (aby vypadaly celozrnně, jsou přibarvené), dostanu se na nižší sumu. Jenže lidi jsou líní, proto nebudou doma péct rohlíky ani jiné vymoženosti, kousek sekané v housce si za velký peníz koupí v Mekáči, a radši budou surfovat na netu, prudit, půjdou do báru na pívo... I ty doplňky vychází z toho, že LIDI JSOU LÍNÍ a chtějí, aby za ně někdo jiný všechno udělal, včetně toho, že budou krásní, mladí, bez vrásek, ale hlavně ABY TO ZA NĚ UDĚLAL NĚKDO JINÝ!
Takže jeden si koupí placebo ve formě potravinového doplňku a jiný úúúúžasný krém proti vráskám. Kdo holt na to nemá, ten si zaběhne nasbírat bylinky do přírody a obličej si namaže starou dobrou indulonou. Výsledek je v závěru totožný. -
Jarmila (neregistrovaný)Mám na stole kalkulaci jen tří pekařských výrobků.
Takže: rohlíky obyčejné 20 ks = 37,- Kč doma, 50,- v super hyper
rohlíky anglické (plněné párkem) 1 ks doma = 4,75 Kč, 13,90 v super hyper
dukátové buchtičky, 4 porce = 19,90 doma, 45,80 v super- hyper
U žádného z nich není počítáno s nákupem trouby a donosu surovin domů.
Je započítána spotřeba elektřiny, není započítán čas toho, kdo to dělá.
Vychází mi, že člověk, který umí uvařit, je poklad k nezaplacení. -
Tohle je ode zdi ke zdi.
Každý má jiný příjem a pro každého má volný čas jinou hodnotu.
Někdo má možnost zůstat v práci déle a pokud dělá kvalifikovanou činnost tak se mu může i vyplatit raději zůstat o hodinu přesčas a pak jít na večeři do restaurace, než jít dřív a pak se hodinu připravovat s jídlem.
Cílem není "urvat se", z práce rychle domů a tam "do druhé směny" abychom ušetřili každou korunu - proč vlastně? To jako jenom práce, pak druhá práce doma a spát? Co je tohle za život?
Je také třeba relaxovat a každý relaxuje jinak. Někdo rád vaří, někdo třeba lepí modely a někdo za vrchol blaha považuje rozvalit se před TV a pustit si třeba tu Růžovou zahradu. A někdo nejraději relaxuje v práci :D.
"Plácat se" hodinu s rohlíkama, abych ušetřil 13 Kč je opravdu velmi neefektivní (to si rovnou můžu střihnout nějakou brigošku a pak si ty rohlíky koupit), pokud to ovšem pro mě je druh relaxace, tak to může být naopak velmi efektivní (za kino bych musel ještě platit). -
asdfg (neregistrovaný)Souhlas. Já občas dělám doma z vepřového boku a podobných levných mas různé uzeniny, případně uzené maso. Když nepočítám práci, tak na kilu takových uzenin ušetřím bajočko 10 - 30 korun. Jenže já většinou používám jako surovinu syrové maso a nedávám tam sanytr, barviva, fosfáty a vodu a další takové věci, aby to líp vypadalo nebo aby toho bylo víc, takže by to mělo být o něco zdravější. Ale taky i proto, že když se to povede, tak to jaksi líp chutná než to kupované.
-
AAA (neregistrovaný)Vetsi terno je treba hodinu zehlit - tuto domaci praci povazuju za nejvetsi vopruz, nebot se neda prilis zautomatizovat (jinak mycku nadobi bych blahoslavil :), je namahava a sluzby, ktere vyzehli za vas, nejsou zrovna levne.
S restauraci je priklad znacne mimo - rozdil mezi domacim jidlem a restauraci je znatelny, narozdil od tech rohliku. -
Jarmila (neregistrovaný)"Rozdil mezi domacim jidlem a restauraci je znatelny" - jak kdy a jak u koho :-))
Domácí práce jsou většinou vopruz, nejen to žehlení, ale i utírání prachu. vytírání, luxování, jednou za pár let malování... No, a vyškrtneme je proto ze života? Nebo si na to všechno zjednáme? Ono když se tisíce činností přepočítají pouzena peněžní hodnoty, tak jsou na nic. MUDr Plzák kdysi prohlásil, že z hlediska logiky je fotbal zcela mimo - pár chlapů se jak debilové na vymezeném place honí za mičudou. Ale z hlediska emočního je nenahraditelný. Tak to konec konců máte i s domácími pracemi: jsou vopruz, ale přestaneme se proto sprchovat a prát si ponožky? -
Jarmila (neregistrovaný)Čas nepočítejte, já to dělám večer, jako hobby. Ne teda rohlíky, ty se většinou seženou v akci ze max. 1,- Kč/kus, ale třeba rohlíky plněné párkem, nebo jiné pečivo, tam je ten rozdíl daleko větší (třeba u těch plněných rohlíků to dělá přes 200,- Kč na 20 kusech), ale ta vůně a ta lahoda, když to horké vytáhnete z trouby, to za plotem slintá i sousedův pes :-))
Když vám těsto připraví pekárnička (5 minut, než to do ní nahážete), tak se s přípravou vejdu do 30 minut. Hlavní výhodou je, že to je vždycky čerstvé. což je skutečnost, kterou už dneska využívá hodně lidí: hodí ingredience na chleba nebo vánočku do pekárny a ráno mají na stole voňavé, teplé a čerstvé pečivo. -
anonymníA myslíte si, že je za tu cenu budou mít?
Bude přídělový systém, plánovači chybně naplánují zvýšený zájem o housky, dostaví se pár podnikavců a místo v Makru odeberou mnoho přepravek v Kauflandu, takže na normální zákazníky moc nezbyde. Aspoň u nás to takto chodívá ...
A konkurenční řetězec, který sleduje 10 tisíc cen a porovnává je s konkurencí? Ten housky vyřadí ze sortimentu a nadále bude prodávat na váhu prakticky stejné, nezlevněné rohlíky -
guest (neregistrovaný)Jarmilo, ja jsem to na rozdil od nekterych pochopil a souhlasim s Vami. Taky nechapu proc byly vytazeny zrovna potravinove doplnky.
Treba takova vyroba CD je taky dobry byznys, vylisovani CDcka stoji radove halere a prodava se za cca 5 Kc. Nebo poslani SMSky, naklady pro operatora halere, cena pro nas az 3.40 Kc a takovych veci by se naslo. -
Bobby Brown (neregistrovaný)Po přečtení tohoto příspěvku a vlákna mi nezbývá nic jiného, než prohlásit, že váš příspěvek je značně zavádějící. Zcela otevřeně jste přiznala, že nezapočítáváte čas/práci, což ale pekárna udělat musí! Nebo chcete, aby lidé v pekárnách pracovali zadarmo??? Takže porovnáváte dvě hodnoty, ke kterým se ale záměrně nedošlo srovnatelným postupem - s takovou mohu pokřikovat na kdeco.
To by mi až tak nevadilo, jako to, že pak obviňujete ostatní, že jsou líní, když si to mohou udělat doma a výrobci potravin vás natahují - to ale není pravda, jak jsme si ukázali, vy pouze nezapočítáváte celkové naklády, jako mají pekaři - takový malý podvůdek s čísilky. Neděláte do politiky...? -
anonymníSamozřejmě, že čas nepočítáte. Pokud jej budete počítat, kdo ženskou bude platit za mytí nádoby, přípravy večeře, oběda, snídaně, praní, žehlení prádla. A chlap (nemyslím ty manekýny v rúúúžovoučkých košilích či kravatách) zase třeba spraví kapající kohoutek, protékající splachování na záchodě, zreje záhonek ... Jsou hold práce doma (neplacené) a v zaměstnání (placené), i když u mnoha profesí a zaměstnavatelů se díky kapitalistickému vyykořisťování začíná rozdíl stírat.
Zrovna tak jako když porovnáte převoz 4 osob vlakem z místa A do místa B, tak vám to vyjde dráž než když jedete tu samou trasu plně obsazeným autem a počítáte jen s benzínem.
U internetového bankovnictví rovněž nepočítáte pořízení compu, platbu po cca 499,-- za pevnou a po cca 499,-- za ADSL - jinak by vám zadání příkazu přes net vyšlo setsakramensky draho.
Výrobci (nejen potravin) nás samozřejmě natahují. Už tím, že obarvené pečivo vydávají za "celozrné" nebo sóju a separát s éčky za "maso" či "uzeninu", bílou hmotu za "jogurt", bílou vodu za "mléko"atd. atd.. -
Bobby Brown (neregistrovaný)Samozřejmě, že si čas započítám - nebudu chovat králíky, protože to je úvazek každý den, a ten čas raději věnuji něčemu jinému a toho králíka si koupím. To že lidé jako vy neumí ocenit svůj čas je věc běžná, resp. vůbec nechápou, že ten čas má cenu.
Bohužel jste se všichni zasekli pouze na penězích ve stylu, za práci v práci pobírám peníze, doma ne, takže ta práce doma nemá žádnou hodnotu/cenu - ale má!
S tím internetem jste totálně vedle - pokud bych si měl pořídit PC a internet jen a pouze kvůli zadávání plateb, tak já si to narozdíl od vás spočítám a PC a internet si nepořídím, vy ano? Dobře vám tak.
No jo no, já vím, že vás každý furt jen natahuje... Říká se tomu snižování nákladů, když v ČR jde lidem jen o cenu a ne o kvalitu. Tak si to všechno vyrábějte doma sám, když vás váš čas nic nestojí :-))) Uvidíme, jak rychle se naučíte oceňovat svoje aktivity. -
anonymníAno, čas má cenu, ale abych si vše kupoval ... Králíka v paneláku na balkonu chovat nebudu, ale když budu mít prostor a chuť někde na venkově, proč ne? Fyzická práce v rekreačním tempu ještě nikomu neuškodila a abych místo práce blbnul třeba ve fitku nebo čučel na "hodnotné" telenovely ... Co budete místo onoho chování králíků (či jinak užívání volného času) dělat? budete dřepět v práci 12 hodin, abyste mohl všude kolem sebe ventilovat, jak jste úspěšný a nepostaradatelný a že si vše kouíte? Takový "hodnotný" konzumní způsob života, že? Abych si do bytu vpouštěl cizí lidi, aby mi spravili kapající kohoutek? To delší dobu strávím jeho objednáváním, čekáním na pracovníky a tak si to radši opravím sám, protože oprava kapajícího kohoutku svépomocí je rychlejší a není složitá. A jestli ji někdo nesvede, přes své 2 tituly, tak je to, s odpuštěním, hňup. Je pravdou, že všechno si člověk neudělá sám, ale pro řadu lidí je svépomoc z donucení, když neberou potřebný peníz a zkrátka jim na mnohé úkony, které by si nechali jinak rádi udělat dodavatelsky, nezbývá. Něco můžete oželet, něco bohužel ne. Ale takto podobně se chová i stát. Než aby něco udělali dobře placení ministerští úřednící, tak si na to objednají externí, drahou firmu, která stát dobře podojí, a pak nezbývají peníze např. na opravy silnic, znovuotevírání již jednou uzavřených škol, školek, jeslí, mzdy státních zaměstnanců (nejde jen o policajty, ale třeba i o zdravotní sestry, které byť s Bc. titulem, třeba utírají v 3směnných šichtách soboty, neděle pokakané zadnice vašim rodičům) atp.
k tomu internetovému bankovnictví - právě že ho tady na Měšci každý vyzdvihuje a jen málo přemýšlejících argumentuje tím, že mít comp a internet doma jen kvůli dvoum příkazům v měsíci je luxus. A nikdo si nespočítá, že ten příkaz přes internet ho vyjde daleko dráž než když jde do pobočky banky a tam 20 minut stojí frontu. Kdyby si každý spočítal ony náklady, tak by mnoho lidí internetové bankovnictví nemělo a banky by musely poskytovat služby "po staru", tedy na přepážce, a za vstřícné poplatky.
Jak to vlastně doma děláte konkrétně? Neděláte doma vůbec nic? Stravujete se po bufetech, u nás některé honosně nazývané "restaurace"? Košile dáváte do čistírny? Nebo vám manželka vystaví fakturu za přemáchání 3 párů fuseklí?
Ono natahování alias snižování nákladů se dá nazvat ještě jinak: kapitalistické vykořisťování. Kdyby docházelo ke snižování nákladů, musely by logicky klesat i ceny. Ale ty neklesají, ale naopak stoupají. A kvalitu nikdo nechce, aby klesala, ale ta bohužel klesá.
Bral bych, když bude stát "mléko" mléko neobsahující třeba dvě koruny za litr s dodatkem, že se jedná o sračku plnou éček. Ale já si ono mléko plné eček musím koupit za 15 korun a nikdo ani necekne, že to už není mléko. V restauraci mi prodají smažák, který ale není ze sýra, ale cena je jako kdyby to ze sýra bylo. To je ono natahování, čili vykořisťování. -
stařec (neregistrovaný)Jsem doktor ze staré školy a vím, že od určitého věku člověk potřebuje některé, řekl bych podpůrné (nikoliv potravinové doplňky) vitamin E nebo doplněk proti zhoršování osteoporózy. Měl jsem možnost se z mnohými nabízenými zázraky seznámit zblízka. Naprostá většina z nich je chemie, která organismus ještě více zatěžuje. Chápu, že naši rodiče žili ve zdravjěším prostředí a nic takového jako tyto produkty nepotřebovali, ale já spíše svým pacientům radím, aby jako doplněk léčby spoléhali na přírodní produkty - bylinky a bylinné směsi, kupované ovšem pouze u spolehlivých odborníků,ve specializovaných obchůdkách, nikoliv u podomních šejdířů. Zvláště opatrný bych byl u malých dětí, pokud jsou zdravé a rodiče jim dopřejí správnou výživu, pak nemusí vyhazovat někdy nehorázné sumy za nesmysl v krásném balení.
-
asdfg (neregistrovaný)Jinak vedle potravinových doplňků se rýsuje další, z velké části podvodný byznys a to je byznys s biopotravinami. Ono když se jde do hloubky, musí se každá potravina posoudit zvlášť, ale když se jde do té hloubky, aby se splnily všechny podmínky, které je pro výrobu biopotravin nutné splnit, aby to podle předpisů byla biopotravina, vyjde snížení produkce oproti klasické výrobě asi na 20 % nebo ještě míň. Tomu by měla odpovídat nejméně pětinásobná cena biopotravin proti klasickým. Jenže "biopotraviny" jsou dražší asi v průměru 2 - 3 x. Z toho vyplývá, že určitá nezanedbatelná část takových potravin se vyrábí klasicky a biopotraviny se z nich stanou jen přelepením nálepky
-
asdfg (neregistrovaný)Nezkoušel jsem nic, ale přímo byl u pěstování, konkrétně na poli na rodinném záhumenku a taky jsem dobře viděl, jak to roste na družstevním a kolik z toho mají výnosů. V 70 letech minulého století, kdy nějaké selektivní herbicidy a jiné agrochemikálie byly scifi, byly výnosy na družstevním poloviční až třetinové proti dnešním a na záhumenku, protože jsem si mohli dovolit jen minimální mechanizaci, ještě podstatně menší. Biohospodaření není v podstatě nic jiného než návrat v používání chemikálií o takových 30 - 40 let, do doby, kdy prostě agrochemikálie nebyly a návrat v používání mechanizace o takových 50, možná 100 let zpátky.
-
anonymníPaní Jarmila asi nebude "zelený mozek", benzín si krakovat doma nebude, ale asi umí trochu hospodařit a dělá to, co se jí vyplatí nejen po ekonomické stránce, ale i po té kvalitativní.
Pečení pečiva doma - kdemožně si přečtete, jakým prodejním hitem jsou domácí pekárny - loňské i letošní vánoce budou kromě jiného ve znamení právě domácích pekáren. Pokud nebydlíte v Praze či jiném velkém městě, tak zrovna s pečivem to je bída ... Ráno v 5, 6 vám na vesnickou prodejnu přivezou ony průmyslové rohlíky či housky, vyrobené předešlou noc, do 2 hodin gumové, za socialismu tolik odsuzované. Pak už nic a když jdete v pět z práce, buď je ještě mají, nebo už nemají nic, v horším případě není obchod už ani otevřený. Vezmete auto a pojedete 20-30 km do blízkého SM, HM pro pečivo, nebo se tam rovnou celá rodina za 500ku najíte? Chápu, že mnoho profesí je dnes vzhledem k jejich užitečnosti přepláceno a takoví si lehce vydělaných peněz tolik neváží, a pak jsou schopni za předražené, mleté a nezdravě upečené zbytky utrácet v Mekáči (či jiném nezdravém Fastfoodu přitáhnuvším sem ze západu) peníze /pominu fakt, že takovéto bufáče jsou na západě určené pro socky a u nás se nazývají "restaurace" a chodit do nich patří k bontonu "úspěšných" na korunu nehledících /blbů/. O jídelny či bufáče tolik za socíku rozmohlých s českým jídelníčkem nezavadíte. Tady bych chtěl poděkovat Globusu - na celodenní, celoměsíční stravování bych sice asi finančně neměl, ale jednou za čas ... - za český jídelníček. Jen ty PepsiColy (všimli jste si někdy kromě známé přeslazenosti, z čeho jsou např. značkové Coly /Kofola ovšem vyjma konzervačních látek proti zkažení uvedené sračky neobsahuje/ vyráběny - mimo jiné z kyseliny fosforečné způsobující mimo jiné odvápnění kostí...) by mohli vyměnit za Kofolu, Vineu, TopTopic. A ty porce ... taky slušné, 6 knedlíků vám dají bez přirážky.
Dnešní hospodyňky bohužel v rámci úspor času, aby měly na cígo a kvákot s kámoškou či se sousedkou, zneužívají nezdravé nabídky různých polotovarů, plných éček, a opouštějí tradiční kuchtění. Ono když si koupíte takový hotový knedlík a přečtete si s lupou (většina lidí to raději ani nečte), z jaké chemie se skládá, tak je nejvyšší čas začít přebudovávat všechna zdravotní střediska na onkologická centra. To samé uzeniny, zvláště ty "akční", vyráběné pro řetězce. Jestli někdo pamatujete socialistický Gothajský salám za cca 30/kilo - to byl výrobek... S dnešním Gothajem se nedá vůbec srovnat. A tak by se dalo pokračovat snad u všeho ...
Nechci, abychom se vraceli zpátky k chovu slepic na balkoně v paneláku, musí být nějaká rozumná hranice, co dělat vlastními silami a co kupovat. Ovšem i taková vajíčka od slepic doma krmených obilím určitě budou lepší než od těch krmených chemií, byť s opravdu žlutým žloutkem jako od těch "domácích".
Směji se, když vidím, jak lidé s ochotou utrácejí za módní "bio" výrobky. Nebudeme si nalhávat, ale většinou nejde o zboží od drobných pěstitelů či chovatelů - s kolika dodavateli by museli SM a HM uzavírat smlouvy, aby pokryli svou vlastní prodejní síť. Většinou jde o výrobky velkých výrobců, vyráběných trochu šetrněji, à la socialismus, kdy jsme měli mnohem trvdší potravinářské normy než máme nyní, díky západním lobistům. Ostatně, jeden dobrý známý jezdí po různých podnicích, a tak vidí, jak se "bio" potraviny vyrábějí. Papír snese vše a pokud má přijet nějaká předem ohlášená inspekce, tak se barví listí a tráva na zeleno, jak se dělávalo za socialismu na vojně , když měli přijet papaláši z okruhu. Ale "bio" je dobrý marketingový tah, jak za normální potraviny platit víc než je zdrávo a pokud někomu není líto peněz, proč ne ... Zdraví to neublíží ... -
asdfg (neregistrovaný)Domácí pekárna je v podstatě snobská záležitost s v podstatě dost nesmyslným technickým řešením. V jedné díži mít robota, který to těsto míchá i pekárnu, která ten chleba peče při teplotě 120 - 180 st C, to vzájemně technicky nepasuje, zvyšuje poruchovost a zhoršuje účinnost. Ale dělat to ve dvou oddělených "bazmecích" to nejde, to by se snížil zisk, protože lidi by začali míchat těsto v už nakoupených robotech nebo dokonce ručně a samotná pekárna neboli mikrotrouba je tak jednoduchá věc, že se na tom vydělat v podstatě nemůže. Navíc mouky určené přímo pro domácí pekárny jsou dost dražší než ty běžné a s běžnýma se kvalitní chleba upéct nedá.
-
Jarmila (neregistrovaný)Domácí pekárna je možná snobská záležitost, mechanicky naprosto triviální, složité je tam možná jen to programování. Taky ji doma mám a nemůžu si vynachválit. Ne proto, že se v tom dá upéct chleba nebo připravit těsto na rohlíky, ale proto, že předím bylo pro nás pečivo z kynutého těsta - vzhledem k jeho náročné a dost dlouhé přípravě (vypracovat, nechat vykynout, dále zpracovat, upéct v troubě) - luxusem. Dneska ne. Nasypu přísady, zapnu a než mi milá pekárna připraví těsto, udělám jinou práci. Pak vyndám, dám do trouby a nazdar bazar. Obrovská úspora času i financí, protože když si spočítám náklady na doma vyrobené/koupené hotové, jasně vede první varianta.
Speciální mouky pro domácí pekárnu - nenechte se vysmát, nejsou dražší. Používá se totiž úplně obyčejná mouka jako do jiného pečiva, jen od loňska jaksi o cca 50% zdražila, přičemž boom domácích pekáren na to žádný vliv neměl. Dražší jsou jen směsi v krabičkách, ale ty jsou obecně drahé, jakýsi pokus, jak prodat "leštěný prd".
Četla jsem kdesi úvahu nad tím, že služby jsou sice pružné odvětní národního hospodářství, ale jejich nevýhodou je, že se bez nich spousta lidí klidně obejde, protože jsou pro ně drahé. Tady se debatovalo o tom, že paní Jarmila to má v hlavě jaksi pošahané, protože se jí vyplatí doma kudlat rohlíky. Zapomněli k tomu hoši dodat, že to nejsou jen rohlíky, to je doma vyprat, vytřít, vyčistit záchod a další. To asi doma dělám jen já. Padala tu taková silná slova, že čas jsou peníze. Ano, makáme ale 24 hodin denně? Asi sotva. Někdo víc někdo míň, ale stejně se točíme kolem 8-10 hodin. 8 hodin tak spíme, to je celkem cca 18 hodin, co teda děláme zbývajících 6 hodin denně? Relaxujeme - fakt celých 6 hodin? Sotva. Takže: vaříme, uklízíme, pereme, žehlíme, staráme se o děti, jdeme do kina, do divadla, občas na výlet, na dovolenou. Někdo si na domácí práce zjedná. Jenže my se na tyto činnosti díváme asi tak, že nám se je nechce dělat, ale on je za nás nikdo neudělá a za korálky už vůbec ne. Takže ať se nám to líbí nebo ne, tipla bych si, že drtivá většina lidí doma sama uklízí, pere, utírá prach, protože žádného černocha doma nemají. Tak za co se pak prokristovanoho stydíme? Vždyť jde jen o jedno: dohodnout se v rodině, co kdo udělá, aby se péče o rodinu rozdělila na všechny členy rovnoměrně, aby se všichni členové podíleli jak na domácí práci, tak na relaxu. Ježkovy voči, buďme šťastní, že máme kolem sebe tolik různých šikovných domácích pomocníků (pračka, sporák, robot, domácí pekárna), kteří nám dávají tolik volného času! -
asdfg (neregistrovaný)No, nechci zacházet do podrobností. Obyčejná mouka, pšeničná, ze které se peče všechno ostatní, se dá v akcích sehnat okolo 10 Kč za kilo. Žitná mouka, které je pro pečení chleba potřebné aspoň třetina, stojí ve stejném obchodě 30 korun za kilo a do slev se nedostává. A v návodech na pečení chleba se ještě občas žvaní o tom, že ta pšeničná mouka nemůže být obyčejná pšeničná, ale je to nějaká mouka s nějakým zvláštním obsahem lepku či co. Každopádně z levné pšeniční mouky koupené někde v Lidlu či podobném obchodě se žádný kvalitní český chleba upéct nedá. Možná ty rohlíky, to nevím.
-
Jarmila (neregistrovaný)Mouka se dá v akci sehnat i za méně. Chleba se peče z hlavně obyčejné pšeničné hladké mouky, směs pšeničné + žitné v poměru cca 60:40. Žitnou mouku seženete v prodejnách zdravé výživy i v superhyper za cca 14,- Kč/kg, pravda, není vždycky. Kromě toho můžete použít mouku pšeničnou celozrnnou, žitnou celozrnnou, ale té vám kilo vydrží dost dlouho, drtivým základem veškerého pečiva je pšeničná hladká.
Že jsou domácí pekárny boom: čemu se divíte, když i ta mouka vylezla za poslední rok o 50% směrem nahoru? Jsou rodiny, co obracejí každou korunu, takže při úspoře 50% za chleba (u ostatních druhů výrobků to jsou taky až 3/4, vím o čem mluvím) mají investici do pekárny do 6 měsíců doma, nehledě na to, že mají denně čerstvé pečivo bez nutnosti chodit na nákup. Pravé požehnání pak je to na vesnici. -
Mike (neregistrovaný)Nezavisle testy jsou samozrejme k dispozici, lze je najit napr. na strankach:
http://www.consumerlab.com/reviews/B_Vitamins_B-Complexes_Thiamin_Niacin_B-6_B-12_Biotin_and_Folic_Acid/bvitamins/
Jsou tam samozrejme ruzne doplnky, staci si vybrat v seznamu
ČLÁNKY DO MAILU