Prosím, zajímalo by mne, jestli se také myslí na takové lidi, kteří poskytující desítky hodin pomoci v oblasti informatiky? Jsme společnost, která se zabývala dokumentací pro firmy i pro cizince, kteří zde chtěli pracovat. Samozřejmě, že od prvního dne války se na nás začalo obracet denně stovky lidí, kteří vyjížděli z Ukrajiny, radili se o všech možných věcech. Některé dny jsme na telefonu byli 15 a více hodin. V průměru takto odbavíme 60-100 lidí za den, ale samozřejmě výdělek je 0. Prostě jen pomáháme. Nedoložíme, není čím -maximálně soupiskou z telefonu, nestojí nás to peníze, stojí nás to´, co je pro nás důležité - náš čas. Je pro nás také nějaká, byť malá výhoda - nejen že jsme přišli o svou práci, ale i když pracujeme od ráno do noci, nepřinášíme do svých domovů ani korunu výdělku.
Dobrý den,
podle mě je třeba si uvědomit, že stát nemůže pomoc proplatit všem a že v první řadě jde o činnost dobrovolnou. Jestli se nepletu, tak vy jste vlastně nyní poskytovali poradenskou činnost, která je svým charakterem navazující na to, co je předmětem vašeho podnikání.
V této věci bych se já osobně poradila přímo s daňařem, jestli se to nějak nedá promítnout do nákladů třeba přes vyšší personální náklady, přesčasy apod... Teď fabuluji, protože já daňař nejsem a tak nevidím případná východiska.
Pokud nyní nemáte uplatnění pro svou původní práci, možná je to příležitost, jak rozšířit svůj obor podnikání o poradenství nebo se rychle přeorientovat na jinou oblast, jiné cizince..namířit nabídku poradenské činnosti na stát, kraje apod., které nyní pomáhají cizincům podobné otázky řešit.
Chápu že nejste v lehké situaci a je mi jasné, že jíst se musí, ale tohle se prostě na trhu občas stane. Řada lidí by asi mohla vyprávět v souvislosti s tím, co se dělo během pandemie, že najednou přišli o předmět svého podnikání a museli vymyslet, jak se na to adaptovat.
Držím palce, Hájková