Doplnil bych nekolik informaci k el. penezenkam, nebot za posledni 2 roky se znacne zmenilo jejich pojeti.
Cipove karty nejsou ani jedine, ale v soucasne dobe ani nejpouzivanejsi reseni. Cca od roku 1996 se prechazi na nehmotnou podobu penezenek, nejcasteji oznacovanou jako softwarove nebo sitove reseni. Predevsim s rozvojem mobilu a nyni Internetu jiz fyzicka podoba penezenky postrada smysl a prevlada druhe reseni - prikladem muze byt americky Qpass, ktery umoznuje placeni z mobilniho telefonu bez pouziti bankovni karty, nebo internetove platebni systemy jako PayPal nebo ceska internetova penezenka www.ilikeq.cz.
Škoda že nebyla zmíněna el. peněženka IPB, těch bylo vydáno v ČR přes 700 000, počet míst které je akceptují je 3000 obchodníků (mj. prodejny J. Meinl, Prior) a 6000 terminálů na poštách v ČR.
Zajímavé také je, že se jedná o multiaplikační kartu (nejedná se tedy o hudbu budoucnosti, jak je uvedeno v článku). Karta totiž obsahuje nejen aplikaci el. peněženky, ale i aplikaci debetní platební karty a karta také slouží k identifikaci majitele účtu na pobočce banky.
Dále není pravda, "že bude velmi těžké najít společnou platformu"
Tato platforma existuje, viz www.cepsco.org. a všechny velké projety EP v Evropě na tento systém přecházejí.
Článek se zabývá placením u obchodníků obecně, tedy především v kamenných obchodech. Vy jste se omezil na placení na internetu -- pokud ne, tak prosím nastiňte, jak budete platit v trafice na ulici pomocí IlikeQ nebo Qpass.
Já si naopak myslím, že trend spěje ke sjednocení platebních systémů -- tedy že budu platit stejnou platební kartou nebo El. peněženkou jak na internetu tak v normálních obchodech, s tím, že obě aplikace budou nejspíš na stejné kartě.
Pilotní projekty především v Evropě ukazují, že tento směr je správný - čipové karty dle standardu EMV jsou nejen nejbezpečnější, ale především univerzální -- lze je použít jak v klasických obchodech, tak na internetu (PC vybavené čtečkou ČK) a na mob. telefonu (čtečka součást MT) a to při zachování maximální bezpečnosti.
Pavel Boček
Kdyz si geografiscky srovname cely svet, jsou v nem obrovske rozdily - cipove karty se neuveritelne chytily ve vychodni Asii (napr. Singapur, Malajsie), ve Francii se k podobnemu uspechu snad blizi.
Ve Spojenych statech se vsak zacinaje stejne jako "hmotne karty" rozsirovat prave internetove penezenky - zminovany Qpass jiz umoznuje placeni v restauracich pres mobilni telefony (jako SIM aplikace). Zakaznik nepotrebuje sebou nosit vubec nic, telefon mu prinese cisnik.
Jeste bych se Vas rad zeptal, jak je to s cipovymi kartami IPB (CLIP?) - povazoval jsem tento projekt za ukonceny?
Zkusil jsem jeste najit nejaky odkaz - zkuste se podivat na
http://www.mbizcentral.com/m-business_story/mobileUpstarts2
Pozornosti doporucuji take zminovanou firmu 724 Solutions (www.724.com), kteri delaji placeni pres mobily (bez karet) pro Banc of America a Citibank (nejedna se o klasicky GSM banking).
Projekt Clip, kterého se účastnila nejen IPB, byl skutečně ukončen
Ačkoli se ověřilo, že je naprosto funkční, chyběla vůle bank tento systém zavést.
zřejmě z důvodu, že se v té době teprve dokončovaly mezinárodní standardy v této oblasti.
Na bázi Clip však následně byla vytvořena jiná peněženka IPB - Maxkarta, která je velmi rozšířená, a používaná,
pravda, převážně pro neplatební operace (viz můj jiný příspěvek)
Ad ČK ve světě -- myslím že dnes již asi nemá smysl mluvit o tom, kde jsou úspěšné a kde ne, neboť
všechny velké karetní systémy na ČK plošně přecházejí. Pokud se podíváte na www.visa.com, www.europay.com, zjistíte např.,
že do roku 2005 téměř všechny karty Visa, EC/MC a Maestro budou mít čip.
V tom bych videl 1 z nejvetsich problemu - ze az v roce 2005 (o cteckach CK v pocitacich se mluvi jiz 5 let, realne je dosud dodava jen maly pocet vyrobcu pocitacu). Samozrejme si karty stale udrzi svuj vyznam, ale mnoho projektu je muze predbehnout - zalezi, jak se jim podari uchytit.