Názory k článku Penzijní připojištění se nevyplatí každému!

Dobrý den, jak je spočítán "fiktivní" příspěvek z úlev na dani (text pod 1. tab)? Myslel jsem, že je to od 1 840/18 000 do 3 840/18 000, pak by to ale vycházelo 10 % až 21 %?

Daňovou úsporu poměřuji nikoli k 18 tis. Kč, ale k 12 tis. Kč, na které se vztahuje. Prvních šest tisíc korun zaplacených na penzijní připojištění je státem podporováno příspěvkem, proto se daňová úleva týká pouze 12 tis. Kč.

Celý článek byl koncipován tak, že si účastník penzijního připojištění spoří sám. Nezanedbatelnou věcí je ale také možnost příspěvku zaměstnavatele. Pochybuji, že některý ze zaměstnavatelů bude přispívat svým zaměstnancům do podílového fondu, když z toho "nic" nemá. Naopak u penzijního připojištění nemusí z příspěvku odvádět zdravotní ani sociální pojištění.
Takže při rozhodování o výhodnosti či nevýhodnosti penzijního připojištění je třeba neopomenout i tento fakt.
Každopádně souhlasím s tím, že penzijní připojištění je pro mladé lidi běh na dlouhou trať a že existují i výnosnější varianty, jak se zajistit na "čas odpočinku".

Presne tak, to je ten hlavni motor popularity penzijniho pripojisteni. Pokud mi zamestnavatel v kazdem mesici prispeje 100% castky, kterou si sporim, tak neni nad cim premyslet. Na investovani do akcii bych to od nej nedostal. :)

Máte pravdu. Pokud se ke státnímu příspěvku přidá i příspěvek od zaměstnavatele, stává se penzijní připojištění výhodnější. V článku jsem s touto variantou nepočítal z několika důvodů:

1/ nejistota - zaměstnavatele můžete měnit poměrně často a ne každý svým zaměstnancům na penzijní připojištění přispívá

2/ příliš mnoho neznámých parametrů - příspěvky zaměstnavatele jsou poskytovány v různé výši, někteří poskytují fixní částku, jiní procentní část z vkladu zaměstnance, příspěvek je závislý na mnoha dalších faktorech...

3/ substituce mzdy - někteří zaměstnavatelé volí příspěvek na penzijní připojištění místo zvýšení mzdy z daňových důvodů (a samozřejmě i nižšího pojistného). Kdyby příspěvek neposkytli, zvýšili by mzdu, byť v čistých veličinách méně, než kolik činí příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění.

4/ volba mezi více benefity - zaměstnaneckých benefitů je celá řada a zaměstnavatelé často nechávají zaměstnance zvolit mezi různými. Někdo si např. zvolí raději příspěvek na sportovní aktivitu místo penzijního připojištění, a i tyto alternativy vstupují do ekonomické výhodnosti či nevýhodnosti penzijního připojištění.

Naprosto s Vámi souhlasím. Ta připomínka byla koncipována ne jako polemika, ale jako upozornění na tuto možnost. Na jakého "koně" na finančním trhu nakonec vsadit se stejně musí rozhodnout každý sám.

Zdravim,

clanek je to docela tematicky zajimavy, i kdyz obsahuje trosku stara data. Vrcholem ovsem je, ze obsahuje nesmysly. Doporucoval bych autorovi, aby trosku premyslel nad tim, co pise a je neuveritelne, ze nemate zadnou kontrolu, aby jste nezverejnovali clanky, ktere obsahuji fakticke nesmysly - mate tam uvedena data, ktera jsou v rozporu s legislativou upravujici penzijni pripojisteni i s danovymi zakony. Zamerne neuvadim nic konkretniho, nebot predpokladam, ze jste natolik inteligenti, abyste tyto nedostatky nasli a uvedli na pravou miru....

Michal

Podle Vašeho příspěvku soudím, že žádné faktické chyby v článku nejsou - jinak by nebyl z Vaší strany uvést, co se Vám nelíbí. V případě, že máte konkrétní připomínky, budu rád, když je uvedete.

Dobrý den,
myslím že zanedbání různých vlivů je tam tolik, že informační hodnota výpočtů je poměrně nízká. Penzijní připojištění je totiž produkt plně závislý na politice (přesně řečeno dotacích) státu a tudíž i těžko predikovatelný. Každá změna vlády může zapříčinit podstatnou změnu produktu. Například ODSáci se ještě jasně nevyjádřili, zda by ponechali možnost daňových odpočtů. Pak by to samozřejmě bylo o něčem jiném.
Také si myslím, že PP je poměrně výhodné i z krátkodobého hlediska. Samozřejmě mám na mysli právě daňové odpočty. Při roční investici 18000 Kč je zisk 3840 dost slušný (předpokladem jsou samozřejmě dostatečné příjmy před zdaněním). A protože je stále (pokud se nepletu) díra v zákoně, že odečtené daně se pří předčasném zrušení nemusí dodaňovat (na rozdíl od život. poj.), tak se i původní investice dá vybrat prakticky kdykoli. Sice se vrací státní příspěvek, ten ale není podstatný. Navíc i běžné výnosy se pohybují okolo či nad pěněžními fondy, takže i z tohoto hlediska to není marné.

Máte pravdu v tom, že penzijní připojištění a jeho výhodnost je velmi závislá na politických vlivech. Další důvod hovořící v jeho neprospěch - pouze zvyšuje nejistotu, zda skutečně budu dostávat slíbené státní podpory po celou dobu spoření, zda je bude valorizovat podle inflace (spíše nebude, což je hlavní důvod, proč jsem inflaci zanedbal - a její zanedbání spíše zvyšuje výhodnost penzijního připojištění).

Zabýval jsem se penzijním připojištěním jako dlouhodobým spořením. Z krátkodobého pohledu může být skutečně daňové zvýhodnění zajímavé. V tom není rozpor.

Článek je dobrý jako upozornění na určitá úskalí PP. Myslím ale, že pro lidi s relativně většími příjmy je penzijní připojištění momentálně výhodné jako součást investičního portfolia. A jestli to bude investice krátkodobá nebo dlouhodobá se může každý rozhodnout na základě případných legislativních kroků v této oblasti. Ale to se teprve uvidí, např. s ohledem na případnou důchodovou reformu.

V tom se shodneme. Ostatně i v článku píši:

"A v neposlední řadě - výše příspěvku 100 Kč až 1800 Kč (nejčastěji užívaná díky státní podpoře) může být vhodnou stabilní složkou širšího portfolia, doplňkem např. zmiňovaných podílových fondů nebo přímých akciových investic."

Mám dojem, že kvůli podpoře argumentu "nevýhodnosti" penzijního připojištění jste potlačil celkovou objektivitu článku.Přepočítávala jsem varianty spoření na Vámi doporučované kalkulačce.Došla jsem k tomu, že do 25 let je spoření na penzijním připojištění výhodnější než v rizikovějších investičních fondech s předpokládanými 6% ročního zhodnocení. Vaše závěry tedy platí jen pro kategorii více než třicetiletého spoření.

Začít spořit na důchod po třicítce je dle mého názoru pozdě. Začnete-li ve třiceti letech, budete spořit do 60 let přesně třicet let. Při kratší době spoření, což jsem uváděl i v článku roste výhodnost díky státnímu příspěvku.

V článku píšete, že údaje o zhodnocení přostředků účastníků ještě nejsou kompletně zveřejněny. Na stránkách APF (www.afpcr.cz)zveřejněny jsou, to si je tam vymysleli?

Ano, už jsou (viz url). Nebyly :-).

Omlouvam se, vyse uvedena url byla chybne importovana. Spravna je http://www.apfcr.cz/index.php?template=podklady/zhodnoceni_a.html

Když budu investovat do rizikovějších nástrojů, nestačí investovat jen peníze, chce to i hodně času na sledování trhu a studium finančních nástrojů a to je taky investice. Kdo není finanční expert, může si vybrat - věnovat čas studiu finančních trhů, tim zandedbat zvašování své kvalifikace a ve výsledku (když bude mít štěstí) dobře investovat málo peněz, nebo věnovat čas na zvyšování své kvalifikace, tím zvyšovat svůj příjem a ve výsledku ukládat hodně peněz do méně výnosných, ale zato bezpečných investic, nevyžadujícíich trvalý dohled a spoustu času. Pro toho, kdo se rozhodnul pro druhou variantu, je PP (ale i SS a další produkty s podporou státu) vhodnou volbou.

Vypadá to tak, že penzijní reforma skutečně projde a penzijní připojištění se změní tak, jak vláda plánuje.