Hmm, asi jsem měl jiné stavebko. Úrok 3+1,5%, 4500,- státní podpory, takže při 1500,- vkladu měsíčně to dávalo slušné dvojciferné zhodnocení. K tomu úvěr za 6%, když hypotéky přesahovaly taky dvojciferný a dostal je málokdo. Pro multimilionáře Vašeho typu samozřejmě nezajímavé, pro ty s mlíkem na bradě zase pravěk, který si nepamatují. Dnes už je to opravdu k ničemu.
Tak jde o to jak stavebko berete. Tady ho 90% lidí zjevně zneužívalo na spoření štědře dotované státem - jen si to přiznejte. Každý napsal SS i na batole jen aby "trhnul" další podporu.
Jenže primární účel SS je spořit na budoucí úvěr. A pro tento účel to podle mě funguje furt dobře, akorát většina lidí je líných myslet 6 let dopředu a poctivě odkládat předem vypočtenou částku tak aby za těch 6 let dostali rovnou úvěr ze SS.
Seš trochu mimo, vzhledem k tomu, že principem SS je samofinancování - co účastníci vloží+státní podpora, může SS půjčit, musíš na každého člověka s úvěrem mít několik lidí, kteří jenom spoří. Vzhledem k tomu, že úvěr a meziúvěr se splácí přes 10 let podle objemu tak potřebuješ pokrýt dva nebo 3 spořící cykly.
Ty zas plácáš, že jo.
0. Spoření není investování.
1. Většina čecháčků požaduje finanční jistoty, finančních ztrát se bojí víc než smrti. Z toho důvodu nechcou investovat takříkaje na divoko. Pak se těžko dočkají rozumných výnosů.
2. Téměř všechny dlouhodobé rezervotvorné smlouvy jsou ukončeny předčasně. A lidi když shánějí poslední koruny, aby něco zaplatili, tak se sotva chtějí dozvědět, že jejich investice je právě ve fázi propadu, nicméně za deset let bude vývoj opačný. A jsme u zásadní výhody konzervativních investic, konkrétně pak penzijního připojištění.
3. Strašení tunelováním je tak na psychiatrickou léčbu.
Vážený autore,
dovolím si úvodem hodnotit Váš článek jako "nevyvážený" a "tendeční". Proč mám tento pocit?
V článku se zaměřujete na posouzení výhodnosti "odložené spotřeby" ve formě penzijního připojištění anebo stavebního spoření.
U penzijních fondů uvádíte v přehledné tabulce průměrný úrokový výnos za rok 2012, u stavebního spoření snižování státní podpory za posledních x let.
Co si z tohoto srovnání mám jako čtenář odnést za nosnou myšlenku? U stavebního spoření bych očekával průměrnou výši úrokových sazeb z vkladů, anebo, pokud chcte srovnávat i státní podporu, tak i změny státní podpory u penzijního připojištění.
Pokud si uděláte krátkou exkurzi po webových stránkách stavebních spořitelen, pak shledáte, že stále mají v nabídce spořící produkty s úrokem 2%.
Polepšete se.
K penzijnímu připojištění:
Tento produkt je jako "spoření" na stáří zcela nepoužitelný, protože tak nějak zhruba udržuje reálnou hodnotu úspor. Třeba zde je vývoj 1995 - 2008:
http://www.investujeme.cz/vynosy-penzijnich-fondu-za-poslednich-pet-let-v-minusu/
Celkové průměrné reálné zhodnocení za 14 let (bez státních příspěvků) naprosto bombastických 9,1%, tzn. roční průměr 0,623%. A to výsledky posledních 4 let to poslali ještě níže.
A stavební spoření? Ano, stále samozřejmě existují tarify 2%, které už možná 10 let tvoří základ u nových smluv. Jenže po většinu této doby bylo toto zhodnocení pod zhodnocením spořících účtů s penězi na viděnou a základ zhodnocení stavebního spoření činil státní příspěvek, donedávna vcelku zajímavých 4.500 Kč u starých smluv, resp. pak 3.000.
Současné 2.000 jsou už v dnešních relacích zcela zanedbatelná položka, ale i s ní lze v optimálním cyklu spoření dosáhnout výnos okolo 4% p.a. netto po započítání všech poplatků. Toť teorie.
V reálu to ale vypadá tak, že na 4,3M smluv stát vyplatil 5,39 mld. Kč., tzn. 1225 Kč na jednu smlouvu. Takže průměrný střadatel využívá tuto výhodu stavebního spoření na cca. 60%, což v kombinaci s typickým čistým úrokem 1,7% p.a. a průměrnou výší naspořené částky okolo 100tKč znamená, že skutečné zhodnocení je okolo 3% p.a. netto. Na penězích, které tam leží blokovány až 6 let, přičemž podobné zhodnocení lze dosáhnout na TV, a to i při větších částkách, než je 20tKč ročně, a na podstatně kratší dobu uložení.