Vlákno názorů k článku Ohlédnutí za českým bankovním oligopolem od Standa - Cituji: "Během posledních deseti let udělalo české bankovnictví...
-
Standa (neregistrovaný)Cituji: "Během posledních deseti let udělalo české bankovnictví neskutečně velký krok, můžeme se pyšnit vypracovanými bankovními službami, kvalitním elektronickým bankovnictvím"
Nezlobte se na mě, ale ČR má jedno z nejhorších bankovnictví v Evropě. Zkuste si otevřít účet v některé z anglických bank - účet zdarma a kvality na úplně jiné úrovni, než nabízí ti naši šašci z ČS, KB, GE Money a ČSOB... -
Mex (neregistrovaný)Budu s vámi polemizovat.
Speciálně internetové bankovnictví britských bank nesahá většině internetových aplikací českých bank ani po kotníky. I pokud se budeme bavit o dalších bankovních produktech, ty české jsou ve své většině propracovanější a zároveň se rychleji vyvýjejí.
Pokud jde o kvalitu bankovnictví, tedy především o nejviditelnější část - činnost přepážkových pracovníků, jejich odbornou a lidskou kvalitu, tak tam je to naopak hodně ve prospěch britů (podotýkám, že se nejedná o všechny jednotlivce, ale spíše o poměr kvalitní-mizerní bankovní úředníci).
A pak tady jsou tradicemi podmíněné rozdíly, které bohužel také lidé vnímají spíše při jejich negativním dopadu vůči nim samotným - konkrétně třeba přístup bank k odškodňování a k přebírání odpovědnosti za jimi přímo nezaviněné chyby (bohužel ale platí, že Češi jsou náchylnější ke zneužívání takových výhod, takže i české banky jsou opatrnější). Naopak české banky mají mnohem volnější pravidla a větší průžnost při hotovostních operacích s vysokými částkami. -
Standa (neregistrovaný)Anglie: online platby z jedné banky do cizí banky: 5 minut.
Česko: online platba z jedné banky do cizí banky: 2-3 dny.
Česko: online banka v rámci vlastní banky: 1 den.
Ještě potřebujete nějaký jiný argument?
Četl jsem studie, že za pomalý ekonomický růst ČR může oligopol ČS+KB+ČSOB, protože blokují (uměle zpomalují) online platby. Něco na tom bude. Porovnejte hospodářskou úroveň Anglie a Čech. -
Mex (neregistrovaný)Bohužel srovnáváte něco jiného - systém bankovnictví v ČR není dobrý, jako ve VB, ale bankovní produkty jsou ve své většině lepší, modernější a propracovanější.
A právě na vašem příkladu je to zřejmé - mezibankovní platby nejsou závislé na kvalitě i-netového bankovnictví, ale na systému clearingu, který provozuje ČNB. Většina bank v ČR (alespoň ty, které jsem měl možnost vyzkoušet) v i-netovém bankovnictví vnitrobankovní platby provádí v řádech sekund až minut a není důvod si myslet, že v případě uvolnění pravidel by to nezvládaly i mezibankovně, kdyby se údaje mezi clearingovým centrem a bankami nepředávali v dávkách jen několikrát denně, ale on-line.
Zřejmě se to bankám takto vyplatí, snad proto, že saldo na jejich sběrných účtech v ČNB je také úročeno (to ovšem nevím, jen spekuluju) a tak jim to O/N uložení převáděných peněz asi tak moc nevadí.
Takže ještě jednou - produkty mají naše banky špičkové (ona i implementace novinek na desetimilionovém trhu bez větších tradic v oboru je jednodušší než na trhu šedesátimilionovém s hluboce zakořeněným tradicionalismem), ovšem systém, ve kterém se pohybují, ten má ke klientské přívětivosti britského bankovnictví ještě sakra daleko. -
anonymníBanky využívají CC ČNB, kterému za to platí. Jsou jistá denní období, kdy jsou poplatky značně vyšší než po zbytek dne. A tak zatímco vám banka naúčtuje poplatek za mezibankovní převod v řádech korun, od ČNB je zatížena poplatky v řádech haléřů právě díky levnějším obdobím. Při tom objemu transakcí to bance hodí pěkný bezpracný peníz.
-
anonymníJá jsem nic o telekomunikacích, počítačích, elektřině zdarma nepsal, jestli jste to vůbec četl. Jen to, že nás banky natahují na poplatcích za mezibankovní styk. Pokud mám náklady např. 0,50 a klientům účtuji 5,-, tak je to okrádání, to se nezlobte. A pokud klient chce platbu tzv. urgentně, tzn. tentýž den, tak ČNB účtuje ve špičce vyšší poplatek než mimo špičku, ale tento vyšší poplatek banky opět ve více jak plné míře přenesou na klienta. Pozoruhodné je, že než banky byly prodány do ciziny, běžně vám platbu zpracovali ještě týž den, a to bez jakéhokoliv nadstandardního poplatku.Telekomunikace, počítače, elektřinu hradí i ve Velké Británii, takže nevím, proč to sem vlastně taháte.
-
Michal Kára (neregistrovaný)Tak jednoduche to neni ;-) Cenotvorba je podstatne slozitejsi. Jak u bank, tak i u jinych firem. Kdyby to bylo stylem "uctuju zakaznikovi podle presnych nakladu, pausalni pausalne, platebni za plabnu", tak by ceniky vypadaly DOST jinak. Napriklad by tam bylo neco jako "Vstup na pobocku - 300,-" (naklady na udrzovani pobockove site). Ale to by asi neproslo, takze je holt vstup na pobocku zdarma a naklady se plati jinde.
-
Mex (neregistrovaný)Okrádání je, když si někdo vezme něco, co mu nepatří a to bez předchozího souhlasu majitele. Podpisem smlouvy přistupujete na podmínky, které nastavila ta která banka a tudíž nemůžete ani v náznaku mluvit o okrádání. Co by potom bylo třeba desetinásobné navýšení prodejní ceny oproti nákladům na výrobu dovoz třeba u značkové obuvi?
Že je to ovšem velký zisk, to teda je.
No a pokud jde o rychlost - v době před privatizací našich bank měly tyto o cca 1/2 více zaměstnanců a tím i mnohem větší lidské kapacity pro ruční zpracování papírových příkazů, kterých ovšem v té době bylo víc než elektornických. Proto jste nosil většinou svůj příkaz vlastně přímo do ruky úředníka, který to skoro obratem provedl. Teď holt banky soustřeďují málo rentabilní činnosti do center, kam je třeba ty papírové příkazy nejprve dopravit a teprve potom je zpracují.
Pokud budete objektivní, tak musíte uznat, že příkazy v internetových aplikacích probíhají ihned a to i s mnohem delší dobou, kdy je můžete zadávat než jaké jsou provozní doby poboček.
Asi bych se opakoval, kdybych znovu rozebíral, jak dokáží banky třeba ve VB generovat dost srovnatelné zisky a udržovat obdobnou strukturu příjmů z provizí a poplatků, jako banky u nás, ale věřte, že to, co nezaplatíte tamní bance přímo, to se vám projeví v cenách služeb a produktů, jejichž prodejci a poskytovatelé čerpají zase jiné bankovní služby.
A jen na závěr - zajímavé, jak se debata o technické kvalitě bankovních produktů a o úrovni prostředí v němž se provozuje bankovnictví zase zvrhne k irelevantním hádkám o to, co vlastně naše banka mohou a co by neměli účtovat a jestli mají moc nebo málo výsoké poplatky.
Mohlo by vás zajímat
-
Na kartu v Albánii nespoléhejte, stoeurovky nechte doma a dejte pozor na poplatky za výběr z bankomatu
-
Máslo za dvacku, cigarety za třicet. Vzpomenete si, za kolik jste nakupovali v půlce 90tek?
-
Učitel tvrdil, že žáka neuhodil, soudy mu ale nedaly šanci žáka vyslechnout. Zasáhl Nejvyšší soud
-
Úspěch s první hromadnou žalobou: Soud přiznal nárok na 1,6 mil. Kč. Jak vám může hromadné řízení pomoci?
ČLÁNKY DO MAILU