Určitě by měli být profesionálové: Pracovala jsem jako stát. zaměstnanec a tak jsem mohla porovnat. Jednou ráno jsem fofrem potřebovala něco ve spořitelně. Pracovnice na přepážce si s tím nevěděla rady a tak mne poslala zřejmě k někomu kompetentnějšímu. Ona kompetentní dáma, když jsem jí požádala k mé záležitosti, si povzdechla,: No to je zase den! Když jsem ji sáhodlouhle vysvětlila význam onoho jednoduchého spisu, na který měla ČS reagovat, musela se jít dlouze poradit. Měla jsem štěstí, pochopila. Pak mi měla vytisknout doklad. Ale nešla tiskárna, dáma prohlásila - ach jo, to je zase den. A tak jsem měla štěstí, tiskárna šla jiné kolegyni a tak jsem vypadla v duchu s konstatováním: Tohle provést já, nějakému klientu na našem úřadě, tak letím.
Přesně tak, pokud to bude člověk odborně a komunikačně na výši, je mi jedno v čem přede mnou sedí. Ostatně s oblibou se v bance stavím (poslední dobou čím dál tím měně často) cestou z práce = v cyklistickém...