Nechápu, jak může někdo jako stát rozhodovat o tom, jak já rozdělím svůj majetek za svého života? Nechť si dělí majetek dle zákona po mé smrti, ale abych nemohla dát většinu svého majetku někomu, kdo se o mě stará, pečuje, denně a nemohla lhostejnost a nezájem druhého dítěte o to že žiju kompenzovat darováním majetku tomu, kdo se o mě stará? Nebo to špatně chápu?
Ano, pochopila jste to správně: Špatně to chápete. Za života si můžete se svým majetkem udělat, co chcete, tedy klidně ho můžete třeba propít. V dědictví se dělí jen to, co po zůstaviteli zůstalo, nikoliv to, co už zůstavitel někomu dal před tím, než se stal zůstavitelem, tedy než zemřel. A proto, aby došlo k rozdělení toho zbytku spravedlivě, stát stanoví zákonná pravidla pro ono dělení. Ovšem když není co dělit, tak tato pravidla jsou samozřejmě nepoužitelná. Už je to lepší?