Po špatných zkušenostech s fin. institucemi, jedno jestli pobočky nebo poradci, hlavně s CSOB. Si zásadně nahrávám veškeré diskuze s poradci. Sice si nejsem jist legálností, ale v případě problému aspon: 1. si mohu ověřit, že mě neklame pamet, 2. že jsem to špatně nepochopil 3. Zvyšujete to míru uvážených odpovědí :-) 4. Budu snadněji dokázat pojištovně, která tyto poradce pojistila, že má plnit...
Složité poj. podmínky sice čtu, ale stejně se musím na ledacos zeptat a vše zapisovat by bylo nepraktické. Máte jiné řešení?
Výborný nápad s nahráváním. Asi to nebude legální (musely by souhlasit obě strany s pořízením záznamu - na druhou stranu dnes běžně televize (Testoviny, Na vlastní oči) používají skrytou kameru a záznam odvysílají.
Já už ale tvrdím dlouho, že by se podobná jednání měla běžně nahrávat, protože prodejci tvrdí klientům mnohdy naprosté lži, jen aby si produkt koupili. A jsou školeni na to, aby odpovídali to, co klient slyšet chce. A jaké je pak rozčarování v případě požadavku plnit např. z pojištění. Sice vám všude radí, že v případě nesrozumitelnosti smlouvy či obchodních podmínek si máte nechat vše vysvětlit, ale jak, když nemáte záruku, že je vám vysvětlováno pravdivě? Takto by bylo jasné: smlouvě nebo podmínkám jsem nerozumněl, nechal si to objasnit a že mi prodejce lhal a já chci nyní plnění v rozporu s podmínkami/smlouvou, ale v souladu s "vysvětlením" prodejce - bylo by to pak v pořádku.
Nejsem sice tak paranoidní jako VIK, ale na druhou stranu si dovedu představit, že by mělo být naprosto legální postavit si na stůl před sebe diktafon a požádat protistranu o povolení nahrávání a udat to zároveň jako podmínku pokračování jednání. Samozřejmě je vrcholně neslušné a na stejné úrovni jako úmyslné lhaní ohledně nevýhod určitého produktu, nahrávat cokoliv takového pokoutně někde v kapse nebo pod stolem.
Pokud se tedy obě strany jednání shodnou na nahrávání a současně se také dostatečně identifikují, neměl by to být problém s takovou nahrávkou uspět i u soudu. Jedno úskalí to ovšem může mít. Zákon na ochranu osobních údajů může shromažďování takových nahrávek s identifikací obou jednajících nějak vymezovat a to by mohlo vést třeba v budoucnu ke vzniku o potíží.
Osobně si však myslím, že negativní reklama formou osobních referencí a naopak pozitivní reference v případě spokojenosti je mnohem účinnější formou, protože u společností jako je ČP, ČSOBP apod. je dlouhodobá reputace důležitější než okamžitý zisk jednoho dealera. Jasně, že nemohou očekávat, že v mase jejich klientů se neobjeví i relativně velký počet takových, které jejich služby a produkty neuspokojí a nebo je naopak těžce zklamou, ale když to bude z milionu i deset tisíc takových, bude to pořád jen 1% nespokojených na 99% spokojených.
Já ovšem zákonité a velmi známé, že ti nespokojení budou svou nespokojenost dávat víc najevo, než ti spokojení. Znám na to takové přirovnání - vezmi 99 babiček s kočkou na klíně, která jsou hlazené a spokojeně vrní. Pak vezmi jednu kočku a šlápni ji na ocas tak silně, až zavříská. Co bude víc slyšet? To spokojené vrnění nebo to vřískání?
Před časem jsem debaty tohoto typu vedl, na téma: vedle smlouvy sepsat ještě jeden papír, kde je např. nejasné vysvětleno apod. A mně to nebylo jasné, jestliže by ten papír měl náležitosti smlouvy, tak je přece hloupost a nesmyslnost sepisovat současně dvě smlouvy v jedné věci. Ještě větší hloupost se mi jeví, něco sepisovat a současně se o tom ústně domlouvat a nahrávat to. Uveďte nějaký příklad jak by to fungovalo? Když něco přece dokážu formulovat ústně, tak to hodím na papír zařadím do smlouvy a je to.
Tak to někdy se stavební spořitelnou zkuste. Per huba odsouhlasí hodně, skoro cokoliv, ale požádáte, aby vám to hodili na papír, a dozvíte se, že
"To je ve všeobecných podmínkách"
"Smlouvy dělali právníci a vy je měnit nemůžete"
"Když se vám to nelíbí, můžete jít jinam".
Prosím uveďte příklad (i smyšlený), jak by to fungovalo. Smluvní strany budou uzavírat písemné smlouvy a vedle toho budou něco domlouvat na magnetofon a když dojde k rozporu, tak to co sepsaly neplatí a to co namluvily platí? Proč by potom měly uzavírat písemné smlouvy? Já si to fakt nedovedu představit. Příkladem mně možná přesvědčíte.
Já vás přesvědčovat nepotřebuju, nicméně uvedu příklad z mé vlastní praxe.
Otázka na "Roberta" při sepisování smlouvy:
- Takže teď budou splátky překlenovacího úvěru XXXX Kč po dobu YY měsíců a poté se úvěr překlopí na klasický úvěr ze stavebního spoření?
- Ano
Bez diktafonu to pak v praxi fungovalo takto:
- Dobrý den, tady AAAA. Já mám u vás překlenovací úvěr ze stavebního spoření číslo na smlouvu č. ZZZZZ. Při uzavírání smlouvy mi pan "Robert" řekl, že k překlopení na normální úvěr dojde k datu před dvěma měsíci, ale stále se nic nestalo, jak je to možné?
- Nemáte patřičný ukazatel zhodnocení
- Ale pan "Robert" mi udělal výpočty a tam to vycházelo tak, jak on tvrdil
- My to máme v systému, ten vám ukazatel zhodnocení automaticky počítá
- Můžu dostat ten vzorec?
- Ne, zkuste se obrátit na centrálu
Na centrále popsána situace výše:
- Je nám líto, požádali jsme o vyjádření pana "Roberta" a ten nám řekl, že vám jasně sdělil, že k překlopení překlenovacího úvěru dojde k HHHH (původní datum plus dva roky), vše je v souladu se smlouvou, kterou jste podepsal, ukazatel zhodnocení opravdu nemáte, je nám líto. Že kdybyste to věděl, tak jste situaci řešil jinak a tento úvěr si nebral a on by přišel o dvacet tisíc provize? To je váš problém.
S diktafonem ho na ně vytasím a s dobrým právníkem mám poměrně vysokou šanci, že s tím něco udělá.
A co takhle:
Otázka na "Roberta" při sepisování smlouvy:
- Takže teď budou splátky překlenovacího úvěru XXXX Kč po dobu YY měsíců a poté se úvěr překlopí na klasický úvěr ze stavebního spoření?
- Ano
- Dobře tak to napíšeme, jsem rád, že to šlo tak rychle.
No proto jsem minule říkal, tak to zkuste. I když budete jeden ze stovky, co si to bude chtít nějak pojistit, tak odpověď bude (oproštěno od okecávek):
- "Do smlouvy zasahovat nemůžeme, vzorec pro ukazatel zhodnocení je neveřejný, výpočet data nároku na úvěr ze SS ve smlouvě již je".
Bohužel je to pravda a tudíž ani kdybyste nenarazil na "Roberta", ale slušného člověka (což v době sepisování smlouvy nemusíte vědět, co je to zač), také vám to tam nedá. Ale jak říkám, klidně si žijte v iluzi, že přijdete do stavební spořitelny, nadiktujete smlouvu.
Neděste mě :o) Vzorec na výpočet těch nechutných ohodnocovacích čísel by snad měl být veřejně přístupný... pochybuju, že to mají spořitelny právo tajit.
To nevím, zda to mají právo tajit, každopádně já jsem se to nedozvěděl s poukazem na to, že je to tajné. Jak jsem psal, odmítli mi dokonce dopředu a najednou říct, co všechno budu k vyřízení úvěru potřebovat a požadavky typu "ručitel s dostatečným příjmem" nebo "nemovitost nesmí být ve spoluvlastnictví ručitele" apod. přicházely až za běhu, kdy to stálo dost času i peněz.
S dnešními zkušenostmi bych chtěl když už nic jiného, tak vytištěný model splácení úvěru s razítkem od SS. Určitě by se děsně cukali mi to dát, určitě by tam byla zmínka, že jde o nezávaznou a nevymahatelnou kalkulaci, ale aspoň by měl člověk v ruce něco jiného než jen svědectví manželky, že mu opravdu říkali A a ne B.
To je zajímavé, u Wuestenrotu je ten vzorec zcela veřejný, dokonce je (tuším, teď to nemám u sebe) ve smlouvě. Každého čtvrt roku spočítají, kolik procent cílové částky je naspořené, pronásobí to koeficientem (0,2 až 0,7) který se liší podle zvoleného tarifu (a je předem známý), a přičtou to k přechozí hodnotě. Co jsem koukal na jiné spořitelný, tak to mají víceméně stejné, ale můj průzkum nebyl vyčerpávající.
Nedivil bych se, kdyby byl vzorec veřejný a pouze jsme si "s mnoha Roberty od nich nerozuměli".
Ono u RSTS je toho prohnilého poměrně dost. Byl jsem někdy v polovině prosince u nich na centrále, že bych ten zpropadenej úvěr rád jednorázově doplatil tak, abych to stihl do konce roku 2007, ať mi řeknou, kolik tam musím vložit. Tak mi to řekli. Chtěl jsem to písemně (protože od nich vždy všechno pouze písemně, po zde prezentovaných zkušenostech to asi chápete). Prý mi to písemně dát nemůžou, to bych se musel obrátit na úvěrové oddělení a do 14 dnů mi to pošlou.
Víte, jak to dopadlo? Zrovna včera, tzn. 15.1., jsem ten dopis z úvěrového dostal (čili zhruba měsíc poté, co jsem o to žádal a čtrnáct dní po lhůtě, do kdy jsem chtěl mít úvěr doplacen). Na obálce datum 14.1., ale v dopise 19.12. Vidím dvě možnosti - buď záměr, abych to nestihl a nebo absolutní nekompetentnost, kdy dopis napsaný 19.12. se jim tam do 14.1. válí, než ho pošlou.
To, že mi během doby splácení úvěru 2x prudili, že jim peníze nepřišly (nikdy to nebyla pravda) nebo že prý nedostali ty a ty dokumenty, které se u nich nakonec našly apod., opravdu o něčem svědčí.
O částce nutné pro jednorázové splacení úvěru ve svém příspěvku nic nevidím, ale pokud požádáte spořitelnu, aby Vám sdělila, kolik zbývá zaplatit k datu DDMMYYYY včetně úroků, ochotně Vám to sdělí. Já s tím neměl problém ani u opovrhované České spořitelny ;-).
Kdybyste nebyl natvrdlej a naučil se jen trochu číst, tak byste věděl, že to "ochotně" znamená, že mi to na centrále písemně dát nemůžou, na to se musím písemně obrátit na úvěrové a do 14 dnů mi to pošlou a těch 14 dnů trvalo skoro měsíc. Pokud toto je "ochotně", docela by mě zajímalo, co si představujete pod pojmem "neochotně".
Naprostý nesmysl, výpočet hodnotícího čísla tajný není. Mám dojem, že je dokonce součástí obchodních podmínek. A i kdyby ne, průměrně inteligentní šimpanz si ho dokáže najít na webu, např. zde: http://www.cmss.cz/produkty/uver/hodnotici_cislo
Spokojenej, až na to vaše zcela zbytečné urážení. Pokud mi tuto informaci podává "Robert", jehož kvalifikace je "oblastní ředitel pro Prahu X", tak v době, kdy tomu tak bylo a jiné negativní zkušenosti jsem s ním neměl, nebyl důvod mu nevěřit. Ale beru, že jsou na světě lidé geniální jako vy, co všechno včas odhalí, nikdo na ně sviňárnu nemá šanci provést, protože vše prokouknou, všude byli a všechno znají a přesně vědí, že jim by se něco podobného nikdy stát nemohlo a proto mají pocit, že jsou něco víc než ostatní. Asi to ale fakt máte marný.
Ale to jsme se dostali kapánek od tématu, ne? Tvrdil jste, že onen výpočet nebyl nikde k mání a já jsem Vám jen dokázal, že byl součástí obchodních podmínek, které jste dostal dokonce již když jste stavební spoření uzavíral, nikoliv až v době, kdy jste si bral úvěr.
Bohužel nemám všechny ty krásné vlastnosti, které mně přisuzujete, ale velmi pravděpodobně bych zrovna v tomto případě nenaletěl.
Já jsem netvrdil, že nebyl nikde k mání, ale že když jsem se po něm pídil, bylo mi řečeno, že jde o interní záležitost. Zcela nepochybně máte pravdu, že kdybych tomu nevěřil a důkladně smlouvu prostudoval, přišel bych na to.
Nicméně opravdu jsme dostali kapánek od tématu. Mně obelhali, dokonce původně důvěryhodná osoba a já jsem blbec, že jsem se nechal obelhat. Ne oni, že to udělali a ještě lháře přikryli. Jistě, mohl jsem být ostražitější (a na 100% bych dnes byl). Ale primárně je problém v tom, že někdo lže a ne, že tomu někdo věří. To je myslím to, o co tu jde. A předhánět se v tom, jakou lež by kdo z nás ještě odhalil a jakou už ne, opravdu není to, proč jsem o své negativní zkušenosti psal.
Souhlasím s Vaším názorem. Po bitvě je každý generál... Hodně mi hýbá žaludkem do společnosti zažraný přístup, kdy krást a podvádět se vesele může, jen nás při tom nesmí nikdo chytit. A blbec není ten, kdo krade, ale ten, kdo se tzv. okrást nechá. Koupil jsem garsonku a mám na ní úvěr u Wustenrotu na 500 tis. (překlenovací). Mám teď bolehlav ze shánění řemeslníků na rekonstrukci, člověk aby rozuměl všemu od úředničiny po truhlařinu, aby nenaletěl chytrákům...
Pro lubika: Ano, co je napsané, to je samozřejmě dané, ale žádné Všeobecné podmínky nikdy neříkají konkrétně všechno o každém jednom obchodním případě a za jednání svých prodejců je každá společnost odpovědná. Když ti tedy řekne, že za poskytnutí úvěru nezaplatíš žádný poplatek, tak to je v podstatě veřejný příslib. Když ti řekne, že splňuješ podmínky pro poskytnutí úvěru bez úvěru překlenovacího a ty navíc nemáš možnost si to prokazatelně ověřit, tak by měli dát jemu k úhradě náklady, které ti jeho chybou vzniknou a které by ti měli zaplatit. Stejně tak u pojištění. Když ti pojišťovák řekne, že živelní pojištění zahrnuje i vystoupení vody z potrubí, ale v podmínkách to konkrétně uvedeno nebude, je to na jeho škodu. Jo, že se často v takových případech hraje na to, že klient po první odmítnutí prostě stáhne uši a nechá to plavat, to je sice nepěkné, ale proč by to nezkusili. Pořád to může ušetřit dost peněz.
Ještě bych dodal, že když jsem o tom mluvil s jedním člověkem, co se jako jediný u RSTS ke mně choval férově a u nich končil (mně řekl, že na to nemá žaludek, docela bych mu to i věřil), tak jsem se dozvěděl, že "můj Robert" je figura poměrně známá a že mých 100-150 tisíc, které jsem jeho vinou tratil, prý zdaleka není ten nejhorší případ, co kdy komu provedl. Pokud se nepletu, tak ten "Robert" pro ně dělá dodnes.