Nechápu proč se z toho dělá taková věda. Já bych si to představoval tak, že když někdo dluží, tak se po něm nemusí vozit nějaká zbytečná úřední mašinerie. Prostě se mu toto bude strhávat po deseti procentech z každého přímu na účtu a převádět na účet věřitele. Jen je třeba mít oficiální centrální registr dluhů a vydat zákon aby do něj banky při každé přijaté platbě nahlížely.
10% srážky považuju za dost na to aby se dluh umořoval a dlužík neměl důvod banku přestat používat. (živím se jako admin a vývojář)
Stačí se podívat do historie. V devadesátkách byli exekutoři státní zaměstnanci. Takže se nepředřeli. Poslali, dlužníkovi uctivý dopis "Prosím, mohl byste zaplatit ten dluh", dlužník si ho přečetl, zasmál se a hodil ho do koše. A exekutor řekl věřiteli, že to nejde vymoct. V té době vzniklo přesvědčení, že dluhy se platit nemusí, protože když někdo neplatí, tak se mu vlastně nic nemůže stát. Ostatně podívejte se na díl Básníků, co vznikl v té době, kde kdosi prozrazuje hlavnímu hrdinovi tajemství podnikání "Levně koupit, draho prodat a pozdě platit faktury". Tehdejší mentalita v kostce. Druhotná platební neschopnost byl pojem, na který jste narazil skoro každý den. Teď pomalu ani lidi neví, co to bylo.
Počátkem nového tisicíletí přišel konečně zákon, který silně zlepšil postavení dlužníků tím, že zavedl soukromé exekutory. Bohužel, mentalita zůstala, takže lidi nadále postupovali podle hesla "No co, tak nezaplatím, co si na mě vezmou?" a upomínky házeli do koše. Nicméně v nových podmínkách tvrdě narazili. Bohužel, ta mentalita se mění jen pomalu a lidé jsou stále zoufale nezodpovědní a upozornění na (možný) dluh / pokutu hází za hlavu s tím, že "je to zase nějaká blbost". A pak brečí, jak je k nim svět nespravedlivý.
(Nutno přiznat, že se to přehnalo na druhou stranu a původní verze měla různé mouchy, které nahrávaly pro změnu dlužníkům. Časem se to srovnalo a dnes už je legislativa poměrně vyvážená a drtivá většina děr je zalepená; dělat v současné situaci nějaké zásadnější změny to zase rozes****.)
Ponkrác, zkusej insolvenční rejstřík, jména úplně namátkou a budou čumět... Jsou tam případky, kdy si mlaďas s příjmem 13 600 Kč netto napůjčoval 350 000 Kč, jaksi to nestačil splácet, tak zkusil konzolidaci, nejmenovaná banka inspirovaná šmejdy to zkonzolidovala, poslala mu prachy, a on si chudáček myslel, že to banky splatí přímo věřitelům, a když mu ty prachy přistály na účtě, tak je prostě utratil... Dobrý, co? A takových srdceryvných příběhů, kterým soud povolil oddlužení a ojebal tím věřitele, jsou tam mraky...
A co tím chceš říci? Maník si napůjčoval zcela zjevně mnohem více, nežli kdy mohl splácet. A co udělala další banka, která tyto informace měla, navíc se ani nepohlídala, ač velmi lehce mohla, účel tohoto dalšího úvěru? Půjčila mu ještě jednou tolik.... Proč asi? Mě to přijde jako systémové selhávání celého sektoru - které musí mít důvod. Kšeft s nesplatitelnými dluhy, kde se věřitel ani neobtěžuje zabývat solventností věřitele. Zjevně k tomu má nějaký důvod.
A jak jsi to vyhodnotil ty? "Ojebal věřitele". Jestli jsi nás chtěl rozplakat, tak mě jsi rozplakal. Pláču nad tvým rozumem.