Názory k článku Nespravedlnost skončila. Valorizace důchodů se změní, dostanete více

Vzhledem k tomu že jsem dvacet roků v důchodu rok 2000 a začínal jsem na 10.650,-Kč,tak dnes jsem na 11880,-Kč a ta valorizace se mě moc nedotkla,vzhledem k tomu že za dvacet let hodnota koruny se propadla o zhruba 70% a tak dnešní mladí důchodci kam se na ně hrabu výši důchodu a přitom jsem pracoval jako vedoucí organizace a dnes má prodavačka která jde do důchodu větší důchod ,ale to nemyslím jako urážku,ale srovnat důchody tak aby byli objektivní k době.

Protoze se valorizuje ne podle zasluh, ale vsem stejne. Z toho kouka vic hlasu a nikoho nezajima, ze vas stat okrada.

Milý pane,
někde jste se spletl, od roku 2000 se důchody zvýšily postupnými valorizacemi také kolem 70%!

Pán se spletl (či úmyslně spletl) celkem jistě. Na webu https://www.naseduchody.cz/valorizace-duchodu.html je prověřená valorizační kalkulačka, pravda, jen pro valorizace od roku 2013. Podklady pro valorizace za předchozí roky od r. 1990 jsou tam uvedeny také (včetně uvedených příslušných právních předpisů), jen by se to muselo ručně dopočítat, pro což u zjevné nepravdy není rozumný důvod.

Nicméně když uváděnou "výchozí hodnotu" důchodu 10650 Kč , která měla být údajně platná v r. 2000, zadáme pro rok 2013 a postupně ji valorizujeme nikoli za dvacet let, ale k dnešku jen za posledních sedm let, dojdeme k následujícím výsledkům:

2013 10650 Kč = výchozí hodnota
2014 10694 Kč
2015 10888 Kč
2016 10928 Kč
2017 11225 Kč
2018 11679 Kč
2019 12555 Kč
2020 13409 Kč !!!!!!! = současný důchod po sedmileté valorizaci částky 10650 Kč. Oproti tvrzené výši důchodu 11880 Kč je to tedy poněkud více.

Plně s vámi souhlasím v tom, co píšete - současný systém je výrazně nespravedlivý k těm, kdo jsou v důchodu již delší dobu. Mě sice zbývá do té oficiální penze ještě cca 11 let (a vím, že pokud se o sebe nepostaram sám, na stát se spoléhat nemohu), tudíž moje reakce neplyne z vlastní zkušenosti, na druhou stranu s matematiku a s logikou jsem nikdy problém neměl, a tak mi humbuk kolem způsobu, jak je vyplácena valorizace a k jakému termínu, přijde poněkud přehnaný. Pokud se valorizuje, řekněme, každých 12 měsíců, tak tak není rozdíl, zda dostanete například oněch 11.880 12x od 15. ledna tohoto do 15. ledna (nebo tedy v tomto případě pro přesnost 15. prosince), nebo stejným způsobem od 1.1. nebo 31.1., protože zde je pořád těch 12 plateb ve stejné úrovni, a zpětné vyměření poměrné části z valorizované výše za období od 1.1. do zmíněného 15.1. ten celkový vyplaceny důchod neovlivní, leda by nějakého s prominutím pito...ce napadlo valorizovat ne poslední vyplácení částku, ale roční úhrn vyplaceneho důchodu. Jinými slovy, někdo si chce na úkor důchodců dělat zásluhy, ale neřeší podstatu problémů, která tkví v tom, co popisujete vy, a to nezohledněni inflační výše měny, kdy 2.000 v roce 1980 bylo něco naprosto jiného ve srovnání s dneškem...

Je to celé jen matematická hříčka. Toto nově schválené navýšení od 1.1. je ve skutečnosti jen umělé.
Stačilo by zrušit způsob výplaty na klouzavý měsíc dopředu, ale vyplácet na aktuální kalendářní měsíc. Nevím, proč u nás musíme vyplácet dopředu, když jiné státy vyplácejí i pozadu. Upravil by se jen případ úmrtí.

Takže důchodce z vašeho příkladu, který dostává výplatu 2. den v měsíci bude mít za rok 2021 roční důchod 12x 15000 = 180000 Kč, a za rok 2022 to bude 12x 15900= 190800 Kč.
Důchodce, který dostává výplatu 24. den v měsíci bude mít za rok 2021 roční důchod 12x15000 + 690 = 180690 Kč, a za rok 2022 to bude 12x15900=190800. A v případě, že bude valorizace i další rok, tak bude v r 2022 mít ještě víc než 190800.
Řekl bych, že důchodce s pozdějším datem výplaty bude brát víc než důchodce s dřívějším datem výplaty. Kde je ta spravedlnost?

Nemáte pravdu, když už to srovnáváte s výplatou důchodu 2.ledna v měsíci (12x15900=190800), tak si také spočítejte jakou částku peněz takovýto důchodce s výplatou 24.ledna dostane k dispozici pro stejné období t.j. od. 2.ledna do 30.prosince. A vyjdou vám dvě stejná čísla. Výpočet proveden pro 30denní měsíc tak jak se v ukázkách Měšce uvádí.

Leden: poměrná část 1. - 23. ze starého důchodu 15000,- (23x500) 11500,-
poměrná část 1. - 23. z z nové valorizace 900,- (23x30) 690,-
24.1. - 24.11. valorizovaný důchod 15900,- (11x15900) 174900,-
poměrná část 24.12. - 30.12. z valoriz. důchodu 15900,- (7x530) 3710,-
C E L K E M: 190800,-

Tak je to spravedlivé nebo ne??

Myslím, že důležité je, kolik peněz reálně důchodci za rok z důchodového úřadu přijde a kolik tedy může utratit. Pokud bude valorizace každý rok, tak důchodce s výplatou 24. v měsíci každý rok dostane o několik stovek více, než důchodce s výplatou 2. v měsíci.

Musíte to posuzovat náčtem od data přiznání důchodu (včetně zahrnutí doplatku či případného pokrácení u první splátky vzhledem k datu výplaty), rozpočítat na "denní částky" a posuzovat delší časové období. Zkuste si to namalovat do grafu.

Váš výpočet je správný.
Ovšem 190.800,--Kč není nic jiného, než 12x15.900,--Kč.
To jen potvrzuje omyl zákonodárce a zbytečnost celého nového propočtu.

Mně se to tak spravedlivé nezdá, když se valorizuje procentuálně. Kdo měl zodpovědnou funkci a vyšší plat, má vyšší důchod. Ale valorizace by měla kopírovat inflaci. Takže valorizovat nikoliv procenty, ale všem stejnou částku. Zasloužilí soudruzi s důchody 50.000,- Kč snad ani valorizaci nepotřebují.

4. 11. 2020, 18:20 editováno autorem komentáře

Kdo měl zodpovědnou funkci a vyšší plat, ten uz je jednou okraden formou redukcnich hranic. Proc by mel byt i nadale okradan valorizaci stejnou castkou?

Jelikož inflace je "v procentech", tak by i valorizace měla být samozřejmě "v procentech". Jak jste přišel na tu stejnou částku?

Ono je to sice tak, že "valorizace je v procentech", ale plně to platí jen u průměrného důchodu :-). Je to totiž tak, že základní výměra se valorizuje všem stejně, aby činila 1/10 průměrné mzdy (poslední známé, zvýšené o koeficient růstu mezd). A procentní výměra se zvýší tak, aby valorizace průměrného důchodu odpovídala celému indexu růstu cen (tedy inflaci) + polovině čistého růstu mezd (což je nominální růst mezd, očištěný o inflaci). Výsledkem je rychlejší růst podprůměrných důchodů v důsledku vyšší základní výměry a pomalejší než přímo úměrný růst důchodů nadprůměrných. Jde tedy o (další) snížení zásluhovosti, když její (dramatické) snížení je použito již při vyměření důchodů a to aplikací první redukční hranice na přjmy vyšší, než 44 % průměrné mzdy. Z těch je pro účely vyměření důchodu uznáno pouze 26 %, neboli na příjmy vyšší (než těch 44 % průměrné mzdy) je fakticky při vyměření důchodu uplatněno dodatečné skryté zdanění za úrovni 74 %).

Je to opravdu na hlavu kvůli nemoci jsem dostal invalidní důchod 3stupně a kdybych vůbec nepracoval tak bych měl invalidní důchod asi kolem 11tisic ale jelikož jsem chodil do školy a po škole jsem šel pracovat a měl jsem průměrný plat asi 15000čistého tak mi česká správa sociálního zabezpečení vypocitala invalidní důchod 7019kč měsíčně

Tedy, ne že bych neuměl číst, či měl malou slovní zásobu. Jak se počítají důchody (včetně tzv. stop OVZ při přepočtu invalidních důchodů na starobní) vím též, ale lehce mi uniká, co tu vlastně chcete sdělit. Tedy krom toho, že zřejmě máte (neobvykle) malý důchod....

Nespravedlivost skončila ? Snad pro muže. Kdy budou ohodnoceny ženy za výchovu dětí, které vytváří národní důchod ?

Uz jsou. Pece o dite do ctyr let veku se zapocitava. Navic nejen zeny se staraji o deti. A kdyz uz jsme u toho, kdy se zvedne duchod muzum, kteri si ho uziji v prumeru o tretinu kratsi dobu, nez zeny?

Přesně tak, za péči o děti do 4 let věku se tato doba uznává jako nekrácená náhradní doba pojištění tedy jako kdyby šlo o zaměstnání. (Jedná-li se o dítě v prvním stupni závislosti, uzná se jako 100% náhradní doba péče až do 10 let.) A pokud tato doba spadá do rozhodného období pro výpočet výše důchodu, je považována za tzv. vyloučenou, tj. je fakticky oceněna průměrným výdělkem (rovnajícím se OVZ) toho, kdo pečoval, tedy obvykle matky.

Ještě upozorňuji na to, že pokud si během této péče pečující osoba přivydělává, a je z tohoto přivýdělku odváděno pojistné, ČSSZ přednostně započítává vyměřovací základy z tohoto přivýdělku, které jsou zpravidla významně nižší než průměr z ostatních období. Avšak v žádosti o důchod je možné požádat o jejich vyloučení, což je obvykle výhodnější. (Bez výslovné žádosti to ovšem nikdo na ČSSZ neudělá.)

Víře uvádějte pravdivé informace. Jestliže někdo má prispevek na dítě a má k tomu přivýdělek, na důchod se mu započítává oboje. Tam je jen problém při doubehu příspěvků na péči a Celého pracovního úvazku. To si pak budoucí důchodce vybere co chce vybrat započítat na penzi

Zkuste si nastudovat pojmy jako "náhradní doba pojištění", "zaměstnání", "vyměřovací základ" a "vyloučená doba". A také způsob, jakým se důchod počítá. Při souběhu náhradní doby (např. péče o dítě, vojny, studia před r. 2010) a pojištěné výdělečné činnosti (SVČ, zaměstnání) se tato doba při hodnocení doby pojištění pro výpočet důchodu započte pouze jednou. Když tři roky například pečujete, a současně po stejné tři roky pracujete v PP (DPČ) na 1/4 úvazku za 6000 Kč měsíčně (s odvodem pojištění), tak ne že se započítá oboje (tedy šest let), ale PŘEDNOSTNĚ započte ČSSZ dobu zaměstnání i vyměřovací základy z něj, tedy oněch 6000 Kč měsíčně. Ovšem péče o dítě do 4 let věku je současně 100% uznávanou náhradní dobou pro účely stanovení doby pojištění a vyloučenou dobou pro stanovení osobního vyměřovacího základu (OVZ). Vyloučená doba přitom znamená, že při výpočtu OVZ se za dané období z čitatele (dělence) VYLOUČÍ nízké či nulové příjmy a ze jmenovatele (dělitele) VYLOUČÍ doba (u výpočtu důchodu dny) tohoto období. Jinak řečeno, z výpočtu OVZ (tedy průměrného výdělku) tím "vypadne" celé období, kdy výdělky byly malé nebo nulové, a OVZ tak vyjde vyšší. Proto mají osoby které pečovaly (nejen) o malé děti (tedy převážně ženy) a současně měly nějaké malé výdělky (zpravida nižšší než OVZ) možnost požádat o vyloučení těchto výdělků (vyměřovacích základů) za uznatelnou dobu péče, čímž se jim v konečném důsledku zvedne OVZ a tedy důchod. Pokud měly během péče výdělky nadprůměrné, je samozřejmě žádost o vyloučení nesmyslná. Doporučuji, pokud to není jasné, si to nasimulovat v nějaké z dostupných dúchodových kalkulaček. A ještě na závěr - nevím, kterou dávku myslíte pod pojmem "příspěvek na dítě". Tedy zda "přídavek na dítě", "mateřský příspěvek", "peněžitý příspěvek v mateřství (mateřskou)", nebo ještě něco jiného. Ale obecně platí (snad s výjimkou dlouhodobé péče o osobu blízkou ve vyšším stupni závislosti), že sociální dávky se při stanovení výše důchodu neberou v úvahu.

Již jsem jeden názor psal,ale nějak se mě to nevysvětlilo.Va­lorizace důchodů.Beru to z mého hlediska jsem dvacet let v důchodu.Vzhledem k posklesu hodnoty koruny od té doby co jsem v důchodu je zhruba 70%.Příklad:budu odcházet do důchodu jako prodavač v Lidlu v roce 2000 a jiný prodavač letos v roce 2020.Víte jaký rozdíl je nyní mezi našemi důchody.Odpoví my nějaký odborník,proč já mám mít nyní podstatně nišší důchod protože jsem dvacet let v důchodu.Žaludek máme stejný.

Jednak, ten pokles hodoty koruny od r. 2000 není 70 %, ale podle míry inflace (dle bazických indxů, viz https://www.czso.cz/csu/czso/mira_inflace) zhruba 35 %, neb jde o převrácenou hodnotu kumulované inflace za dané období. Pokud se týká Vaší teorie stejných žaludků, tu dotáhl k dokonalosti režim tzv. "rudých khmérů" v Kambodži, což stálo životy třetinu obyvatel země, a jen ji zkusil Stalin či Mao. Jinak i "reálný socialismus" (pejorativně nazývaný komunismus, což nikdy nebyl) u nás měl jako základní premisu heslo "každý podle svých možností, každému podle jeho zásluh"! S tím, že ty bez schopností a tedy i zásluh bychom samozřejmě neměli nechat zemřít na ulici. Tím se ovšem předchozí československý režim zásadně nelišil od současného evropského "sociálního státu" v kapitalistické společnosti, byť provedení tehdy a nyní se lehce lišilo. Ale k těm důchodům. Nové důchody se počítají z osobního vyměřovacího základu, což je průměrný výdělek za obodbí od r. 1986, přepočtený za jednotlivé roky na současnou úroveň dle indexů růstu nominálních mezd. Logiku to má v tom, že rozdíl mezi inflací a nominální mzdou (reálný růst mezd) je obecně dán zvyšováním produktivity práce, vyjádřené v penězích, na čemž se v produktivním věku všichni kdo odvádějí důchodové pojištění podílejí, či k tomu alespoň přspívají. Čili ten přepočet historických výdělků je zřejmě v pořádku. Ovšem jako důchodci se již na zvyšování produktivity práce a růstu mezd (většinou) nepodílíme, ať se nám ten fakt líbí, nebo ne. Nicméně, pokud se týká důchodů, je snahou společnosti důchodcům životní úroveň vždy alespoň zachovat na stejné úrovni, odpovídající jejich prvnímu vyměřenému důchodu. Tedy kompenzovat inflaci. a podle možností a ZDROJŮ také umožnit důchodcům podílet se alespoň částečně na "bohatnutí" společnosti. Takže se důchody (v současné době) ze zákona valorizují o celou inflaci (čímž je zajištěno, že plus minus důchodci nechudnou) a a o polovinu čistého růstu mezd, což mírně zvyšuje životní úroveň, ač již většina z nás na tom růstu produktivity a tedy i čistém růstu mezd jako důchodci nemáme žádný podíl. Důsledek je ale ten, že pokud je nízká inflace jako v poslednich letech a vysoký růst mezd, je růst nově vyměřovaných důchodů rychlejší, než valoriazce starých, ač ty staré na žebráckou hůl také nejsou. V případě vysoké inflace a nulového či nepatrného růstu mezd (či dokonce poklesu) jsou ovšem "staré" důchody i tak valorizovány alespoň o tuto inflaci, zatímco nově vyměřované jsou na úrovni předcházejícího roku (ovšem bez valorizace, tedy při stejných výdělcích a době pojištění jsou nižší, než ty staré). To mimo jiné nastane v r. 2021, a ten rozdíl v neprospěch nových důchodů bude běžně i kolem 500 - 700 Kč měsíčně. A poslední věc - ten "prodavač v Lidlu", který odchází do důchodu v roce 2020 bude o více než o tři roky starší než ten, který odcházel v r. 2000. Ty více než tři roky za něj bylo placeno pojistné (zatímco ten starší již ve stejném věku z důchodového účtu čerpal) a i proto bude mít ten "novodůchodce" s ohledem na delší dobu placení pojistného vyšší důchod, neb bude mít minimálně o 4,5 % vyšší procentní výměru. Raealita je prostě taková, že abychom "Vás uživili" a pak jako důchodci nepobírali důchod příliš dlouho, pracujeme déle. (A jen na okraj, když se podíváte ně věk odchodu do důchodu třeba u "dvoudětných" žen ročník 1937 a 1957, zjistíte, že ty dnešní "starodůchodkyně" běžně odcházely do důchodu o více než 5 let mladší. A ve srovnání s bezdětnými ženami či muži ročníku 1957 i o 9 let. A samozřejmě i proto mají kratší dobu pojištění, malou procentní výměru a nízké důchody.)

A co abyste uvedl na pravou míru ta nesmyslná čísla ve Vašem prvním příspěvku?

Vezmu to trochu drsněji:
Proč se zde tolik hadáte o výši důchodů, když stát už infikováním domovů seniorů a smrtností v důsledku covidu19 tolik ušetřil na důchodech, které smrtí seniorů přestal vyplácet? - O tomto by se mělo psát, kolik stát ,,ušetřil" na důchodech!

Z pohledu celkových nákladů na důchodové zabezpečení jde o "drobné" na hranici statistické významnosti, nebo pod ní. I kdybychom počítali, že všichni zemřelí (nejen ti v domovech) pobírali důchod (tedy od nejmladšího po nejstarší asi 5000 lidí) ve výši 15000 Kč/měs., tak by ta "úspora" byla celkem jistě pod 1.8 ‰ (promile). Na to ovšem může navazovat otázka, jestliže cca 31 % zemřelých bylo nad 85 let, a průměrný věk při ukončení pobírání důchodu (tedy věk dožití) je u žen lehce pod 84 let a u mužů pod 80 let, jaká část z nich by tu byla i bez vlivu covidu třeba za půl roku. Ve vztahu epidemie a důchodů spíš mohou mít větší vliv na "úsporu" úmrtí lidí na přelomu produktivního a důchodového věku (někoho jako jsem já....) protože odvedli do systému většinu či vše co se dalo očekávat, ale v případě že nyní odejdou, tak zkrátka nebudou již nic čerpat, respektive čerpali jen málo ;-).

Já v klouzavém měsíci problém nevidím. Naopak problém v tom, že je cokoliv vázáno na kalendářní měsíce či roky. Je to jen přežitek z dob, kdy by kontinuální rozpočty, výpočty, výplaty atd. byly příliš pracné. Tehdy se musely spokojit s nepřesnostmi a nespravedlnostmi, které to působí. Ale nyní je čas s tím skončit.

Je to dobře zařízeno. Co mladých agresivních lidí chcípne na silnicích za rok a odváděli do důchodového systému a tedy se důchodu ani nedožijí. A co lidí před důchodem vyhodí kopyta a pak nic nebude v důchodu brát, protože žijí sami!

No, pokud se týká úmrtí v důsledku dopravních nehod, v porovnání s celkovým početem důchodců (2,9 mil., z toho 2,4 starobních) je těch 500 - 600 úmrtí na silnicích ročně sice ošklivá bilance, ale ekonomicky z pohledu důchodového účtu zcela bezvýznamná. A že ti mrtví nebudou brát nic je pravda pravdoucí, ale větší náklady mohou být na důchody pozůstalostní, tedy vdovské nebo vdovecké a sirotčí. Tomu proč někdo "nic nebude v důchodu brát, protože žijí sami!" nerozumím???? MŮJ důchod se mi přeci počítá podle MÝCH vyměřovacích základů a MÉ doby pojištění, bez ohledu na to, zda a s kým žiji. Vliv může mít akorát existence či neexistence manželství na vdovský (to častěji) či vdovecký důchod (a to bez ohledu na to, zda spolu manželé žili).