Vlákno názorů k článku Nepozvete příbuzenstvo na pohřeb a budete mu platit, rozhodl soud od VlK - Je smutné, když o takových věcech musí rozhodovat...

Je smutné, když o takových věcech musí rozhodovat soud.
Je smutné, když ani na pohřbu se nemohou zklidnit - ale těžko soudit. Je možné, že je tam nechtěl sám zesnulý. Je možné, že nějak zavinili smrt, sebevraždu. Nebo si to myslela.
Asi těžko nutit někoho, aby pozval ho na smuteční hostinu. Na pohřeb je to něco jiného. I když dovedu si představit, že pohřeb, kde obě strany nemají zdravý rozum by mohl vypadat příšerně.
Nehlasoval jsem a nechtěl bych to soudit.

Slo o pohreb ne smutecni hostinu... Nazor ze se mohou loucit jinak nez na pohrbu mi prijde legrační.

U hrobu se snad rozloučit nejde? Kdykoli, bez ohledu na to jestli pohřeb proběhl zrovna teď? Jaký je rozdíl, rozloučit se v duchu (nebo klidně i nahlas) přímo v obřadní místnosti, u hrobu, zavzpomínat doma (nebo na místě, které měl nebožtík rád), ...?

souhlasím s Whiky. pohřeb je rituál, který rozhodně nelze považovat za bezvýznamný. sama jsem před lety nechala propadnout dovolenou v zahraničí, abych se rozloučila s kamarádem. rozloučit se u hrobu? proč se asi říká 'přijít s křížkem po funuse'?
pokud jde o tento konkrétní případ, informací je málo, ani nevíme, jaký vztah otec s dětmi měl a jestli by o jejich přítomnost stál. ale to neví ani autor článku, pracuje s neúplnými informacemi a podsouvá nesmyslný názor, že přítomnost na pohřbu není podstatná.

Ani já jsem nehlasoval, prostě nevím a nemám ty informace, které měl soud. Obecně mi jsou podezřelé náhrady za nemajetkovou újmu.

Je charakteristické pro současnou konzumní společnost přepočítávat pietu na peníze. Ani se nedivím bizarním rozhodováním dnešních soudů. Všude poletují obálky jako krákorající havrani nad úrovní morálky.

Přepočet citové újmy na peníze je částečně symbolický, protože to stát/společnost jinak neumí. Jo, jasně, ještě mohl soud bábě naordinovat 100 hodin společensky prospěšných prací, nebo ji poslat do basy, proč ne, třeba by to tu některým diskutujícím vyhovovalo víc.
Podstatou je vyjádření skutečnosti, že city nejsou nula, a dosažení situace, aby nebyl občan citově týrán. Takže v pořádku.
V konkrétním případě sice nejsou uvedeny přesné okolnosti, ale připadá mi, že bába zacházela se zemřelým a s jeho oficiálním rozloučením (pohřbem) jako se svým majetkem.