Je tam dost rozdílů, ať už tím "podepíše nebo nepodepíše" myslíte cokoli.
Zaprvé: pokud jsem připraven se nechat vyhodit, je nejlepší podepsat dohodu o nadbytečnosti, pokud mi zaměstnavatel nabízí vyšší odstupné - obvykle se nabízí 5 platů, protože se z nich nebude odvádět sociální a zdravotní, a můžu se zaregistrovat na pracáku a hledat s plným nasazením novou práci hned, zatímco když budu trvat na výpovědi pro nadbytečnost, tak dostanu 2 platy normálně a 3 jako odstupné - a z těch dvou budu odvádět sociální a zdravotní, a dva měsíce ještě budu vázaný (možná - je dost možné, že mne pošlou domů na překážky v práci).
Zadruhé: pokud mi dají výpověď pro nadbytečnost, tak je platná, i když nepodepíšu převzetí - ale můžu se soudit a, což byla esence článku, mám šanci vyhrát. Navíc řada zaměstnavatelů raději před žalobou na neplatnost výpovědi couvne a připlatí k odstupnému, protože to nechtějí riskovat.
A zatřetí:pokud mi nabízejí dohodu o ukončení pro nadbytečnost nebo výpověď pro porušení pracovní kázně, a já přitom nic závažného neprovedl, tak si schovám návrh dohody o ukončení dohody pro nadbytečnost a uvedu ho jako důkaz v žalobě na neplatnost výpovědi pro porušení pracovní kázně. Soudy jsou docela nakloněné zaměstnancům a s takovým důkazem v ruce budou mít jasnou práci.
První je osobní zkušenost "vyhazujícího" manažera (=pohůnka), druhé pozorování, když z bývalé firmy nesmyslně vyhodili blízkého kolegu, třetí obecné pozorování soudní praxe.
Ale, jako návod pro podobně postižené "pohůnky", osobní zkušenost je, že někteří lidé se k tom staví stejně jako Vy a myslí si, že je to jedno, takže se dají ukecat, aby podepsali dohodu bez uvedení důvodu s okamžitou účinností s tím, že dostanou odstupné dva platy.