takový pocit mám po přečtení článku.Osobně bankomaty nepoužívám a když je to nezbytné, tak výhradně takový,který je pod dozorem – není volně přístupný. Jinak zatím věřím,že při platbě kartou u pokladny nebo výběru peněz na poště ke zneužití karty nedojde.I když u nás je možné vše.
Bohužel byly zneužity i bankomaty uvnitř bank, instalace skimovacího zařízení je otázka několika sekund a nemusí si toho nikdo všimnout.
Jinak zneužití karty při placení je možné úplně stejně. Jednak má obchodník k dispozici celé číslo karty (takže mu stačí zapamatovat si CVV kód pro on-line transakce) a např. v restauraci není problém projet kartu skimovacím zařízením, které může mít servírka pod sukní nebo barman pod stolem.
Jestli to vypadá jako ta hrůza na videu, tak se divím že si toho nevšimnou. A já klávesnici zakreju peněženkou a zadávám jako bych byl slepec, protože na ně pak nevidím :) Ale pak nemá žádná kamera šanci.
A hlavně to chce kartu která se vždy ověřuje proti zůstatku a mít na účtu málo peněz, což ovšem nejde u kreditek.
A já klávesnici zakreju peněženkou a zadávám jako bych byl slepec, protože na ně pak nevidím :) .
Na zjištění PINu nemusí být nutně kamera, stačí folii na klávesnici :), nebo celý falešný panel s klávesnicí.
A hlavně to chce kartu která se vždy ověřuje proti zůstatku a mít na účtu málo peněz, což ovšem nejde u kreditek.
Nastavení limitů na kreditce umí karty mBank a to i kreditky. Třeba já mám na kreditce nastavené limity kromě platby u obchodníka s fyzickým předložením karty na nulu.
věcná otazka: Patriku, opravdu platíš kreditkou, nevadí ti že se tím (až na několik desítek dní) zadlužuješ?
jinak v tématu: ne každá banka má takové možnosti v nastavení limitů jako mBank.
další věc je ta, že mnozí použivají kartu, která je vázana ke kontu s veškerými úsporami a pak se při ztratě klepou strachy.
Ono to zase není tak zlé. Když se podíváte na počet fraudů s kartami, tak pořád jde o promile ze všech transakcí. Pravda, při objemu transakcí jsou ta promile tak vysoká, že spoustu zločinně smýšlejících skupin lákají. Ale stále je menším rizikem ztratit kartu než hotovost, kterou vám asi nikdo nevrátí.
Problém je v tom, že technologie karet se takřka za 40 let zásadně nezměnila a pokud někdo velmi dobře zná vnitřní procesy bank či vydavatelů karet, je obrana nemožná. Karty jsou odolné na malé podvodníčky, ale na profíky ne. To je problém hlavně pro banky, držitel karty v roli spotřebitele má dost možností, jak se zajistit a jak bránit.
No a pak tady máme banky, které na nějakou formu ochrany doslova dlabou, ve článku je to zmíněno jen okrajově. Ono najít kartu, které dovolíte jen ty transakce, které jí dovolit chcete je zázrak a u nás to umí jen mBank (kterou sice profesně coby člověk z banky nemusím, ale před jejím nastavením karty smekám klobouk dolů).
Asi nejlepší kombinací je pojištění zneužití kombinované zasíláním SMS při každé transakci kartou, resp. při blokaci nebo pokusu o blokaci. A tady zase narážíme, protože to naše banky často neumějí a třeba o pouhém nezdařeném pokusu provést transakci kartou vás bude informovat zase jen mBank. :(
Tak záleží na tom, jak to kdo využívá. Takovým rozumným kompromisem je nastavení limitu dostatečného pro běžnou výši plateb a zvýšit ho v případě očekávané větší platby (třeba i týdenní nákup) na PC doma nebo v kanceláři.
Jde to ale i telefonicky na mLince, ze strany banky je to zdarma, platí se hovorné (záleží na tarifu).
Další možností je, pokud je v obchoďáku mKiosek, tam si to může člověk nastavit taky :)
Já mám standardně zablokované všechny internetové platby a MO/TO transakce. Když budu chtít něco koupit přes Internet, tak se předpokládá, že budu připojen a můžu si limit zvýšit.