Přesně o tohle jde, aby odešli ti, kdož nic nedělají a pak třeba bude dost na ty, co dělají – to v tom článku vlastně je. Sám jse ve státní správě dělal, naproto stouhlasím, že osobní ohodnocení je především pro ty věrné – podlézavé kamarádíčky – tudy opravdu cesta nevede. Netvrdím, že jsem neměl a kolegové osobní ohodnocení, ale největší měl absolutní vlezdoprdelka, dělal nejmíň, ale pochleboval, v případě potřeby donášel.
Moc jsem vás nepochopil. Osobně se spíše domnívá, že odejdou ti, co dělají, ale jsou nedoceněni, protože právě nejsou řiťolezové. A když zůstanou řiťolezové, kteří samozřejmě dostanou za své alpinistické výkony příslušné tučné osobní ohodnocení, kdo pak bude v té státní správě dělat? Víte, za mého působení coby státního zaměstnance bylo dělení jednoduché: Státní zaměstnanci se dělili na chovné a tažné. To dělení je naprosto jasné, že? A já se ptám: Co se bude dít, když ti tažní odejdou, protože nejsou způsobilí k chovu, a podle toho jsou také ohodnocováni?
Vysvětlím. Já jsem ze státní správy odešel, protože mi bylo blivno z těch poměrů, nadto jsem se necítil dostatečně platově oceněn, protože si myslím, že umím. Říkáte to dobře, odejdou právě takoví. Jenže stát by měl vytvořit opačné podmínky – zbavit se těch vlezdoprdelků. A to se rozhodně nestane tím, co se navrhuje, protože větší volnost v odměňování bude využita nebo zneužita znovu šéfy, kteří jsou dosazování politicky, a mezi jejich oblíbence patří právě oni vlezdoprdelkové.
pracuji ve státním sektoru,, a je to přesně tak jak říkaté, ti co nic nedělají zůstanou .. a chudáci co dřou jako mezci, jsou natolik nedocenění že již v tento okamžik, je jejich plat hrubě nedostačující! a právě tato skupina již nemůže za almužnu dál pracovat a raději než stávkování, okamžitě z tohoto sektotu odejdou a zdůstane tu pouze pleps..