Zkrátka soud svým podivným výkladem zákonného přetvořil zákonné má nárok na náhradu škody a účelně vynaložených prostředků na "on to podle mě zas tam moc nepotřebuje". A tímto soudně-aktivistickým výkladem zničil jinak dobrý zákon.
Takže žádný občan, i právník, dnes kvůli nesmyslné soudní tvořivosti neví, na co má nárok. Jako v tomto případě, firma přijde o auto, a soudy namísto aby jednoduše nařídili zaplatit náhradní srovnatelné auto po dobu opravy, tak zkoumají, zda měla firma i jiná auta, zd kufr byl malý, velký, nedostatečný....
Takže až vás někdo nabourá, tak soud bude zkoum,at, zda auto opravdu potřebujete. Zda jste místo autem nemohl jed MHD, a nikdo netuší podle jakých kritérií to bude zkoumat. Soud bude také zkoumat, zda máte v rodině ještě jeno auto. Nikdo netuší, zda ridinný výlet autem bude pro soud dostatečný důvod pro zapůjčení náhradního vozu.